Jaderným úderem by se Rusko ukázalo jako neschopný slaboch

Donedávna se přitom zejména USA a Německo schovávalo za řeči o eskalaci a zakazovalo Ukrajincům útočit jejich zbraněmi na legitimní cíle na území agresora.

Kvůli nedávným a neustále se stupňujícím ruským útokům na civilisty druhého největšího ukrajinského města Charkova, se však tyto státy rozhodly toto omezení zrušit.

Ruská odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a ruští jestřábové znovu chřestí nukleárními zbraněmi a vyhrožují světu apokalypsou.

Ruský režim opět dokazuje, proč si zaslouží přívlastek teroristický. Vedle porušení mezinárodního práva a nedotknutelnosti hranic, válečným zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, které si vyžádaly již desetitisíce životů, se Rusko uchyluje k otevřenému vyhrožování jadernou válkou, pokud svět nesplní jeho požadavky.

Rusko tento způsob vyhrožování používat již od začátku invaze – pomoc napadené Ukrajině je eskalace, dodáním zbraní se překročí červené linie, úspěch ukrajinské ofenzivy povede k jadernému útoku, porážka Ruska bude znamenat jadernou apokalypsu… Kreml vytyčuje jednu červenou linii za druhou jako terorista ověšený trhavinami.

Jsou tyto výhrůžky reálné? Je Rusko opravdu tak zkažené, že by dokázalo porušování mezinárodního práva a válečné zločiny povýšit na jadernou válku? Nemyslím si, že by Rusko bylo ochotno sáhnout po jaderném arzenálu ze zášti z neúspěchů na Ukrajině.

Rusko se dlouhodobě snaží udržet obraz silného a neohroženého státu, který je schopen čelit jakýmkoli výzvám. Diplomatickou sílu podporují zejména nerostné suroviny a mocná armáda, která se pyšní i tisíci kusy jaderných zbraní.

Výhružky jaderným arsenálem mohou být prezentovány jako důkaz odhodlání a síly. Ve skutečnosti by však jejich použití na Ukrajině mělo přesně opačný význam. Kdyby Rusko sáhlo k tomuto řešení, znamenalo by to jediné – i přes značnou početní i technologickou výhodu si nedokázalo poradit s protivníkem konvenčními silami.

Rusko by tak paradoxně před světem vypadalo jako slaboch, který musel použít nejničivějších zbraní. Image silného vojenského státu by se vypařila jako pára nad hrncem.

Ruské omluvy vlastních neúspěchů na Ukrajině jsou dalším důkazem obav Moskvy z poškození svého obrazu.

Místo toho, aby přiznalo sílu ukrajinských obránců, ruský režim obviňuje NATO a Západ z podpory Ukrajiny a z toho, že stojí za jejími úspěchy. Tento narativ má zakrýt skutečnost, že Ukrajina, kterou Rusko označovalo za slabou a podřadnou, je schopna klást výrazný odpor. V očích Kremlu je tedy lepší vypadat jako stát bojující proti celému Západu než jako stát, který nedokáže porazit svého menšího a slabšího souseda.

Tuto omluvu ruské neschopnosti vyjádřil ve vtipu i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj:

Že je Rusko posedlé veřejným míněním jsme mohli zaznamenat i ve změně jeho státní propagandy, která na začátku invaze líčila ukrajinské vedení (kyjevský režim) jako zlo v podobě nacistů, fašistů či satanistů, kteří utlačují prostý ukrajinský lid. Ruská armáda byla vyobrazována jako osvoboditelé, kteří ho zachrání.

Záhy po překročení hranic nastal pro Rusko a jeho vojáky šok. Ten prostý ukrajinský lid místo provolávání slávy pokřikoval a nadával vojákům do okupantů a vrahů. Místo květin a fáborků na postupující vojáky dopadaly kameny a Molotovy.

Odpověď ruské propagandy? Nacismus je na Ukrajině rozšířen víc, než jsme si mysleli.

Dalším bodem, kdy Rusko vehementně lpí na své image, je jeho neustálé popírání útoků na civilní objekty. I přes jednoznačné důkazy a svědectví o ruských válečných zločinech v místech jako Buča, Irpiň a Mariupol, ruský režim neustále tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle. Tento narativ je opakován do omrzení, i když světová veřejnost vidí jasné důkazy o opaku. Rusko se snaží tyto důkazy bagatelizovat a označovat je za falešné zprávy, rusofobii a snahu poškodit jeho mezinárodní postavení.

Je zřejmé, že Rusko je posedlé snahou zachovat za každou cenu veřejné mínění o své síle a legitimitě svých kroků. Proto si vymýšlí báchorky o nacistech, válce s NATO a další propagandistické narativy sloužící jedinému cíli - aby bylo Rusko vnímáno jako silný a mocný vojenský stát. Použití jaderných zbraní by však bylo jasným signálem opaku - Rusko by tak přiznalo, že není tak silné, jak se snaží prezentovat, když nedokáže zvítězit v konvenční válce proti slabšímu sousedovi. Tím by utrpěla jeho celosvětová i vnitropolitická image, což je přesně to, čeho se Rusko obává nejvíce.

Zdroje:

Kyjev dosáhl v Berlíně přelomu. Reakce na vývoj války, soudí expert - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

Chce to atomový hřib v přímém přenosu, aby se nás zase začali bát, zní z Moskvy - Novinky

Ruský premiér Medveděv tvrdí, že jaderné hrozby Moskvy kvůli Ukrajině nejsou blufováním | Reuters