Článek
Někteří občané Česka tvrdí, že Ruskem rozpoutaná válka není rozšířená po celém území Ukrajiny a proto není důvod, abychom nadále poskytovali válečným uprchlíkům ochranu. Tyto narativy jsou často šířeny účty s protivládní, protievropskou či přímo proruskou tématikou.
Mezi šiřitele těchto názorů patří například i předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který opakovaně hlásá (úmyslně či neúmyslně) lži o tom, že na většině území Ukrajiny je evidentně bezpečno. Avšak tyto názory opomíjejí (úmyslně či neúmyslně) vzít v potaz fakt, že Rusko opakovaně útočí na ukrajinská města, vesnice i civilní infrastrukturu.
Jen za poslední týden okupanti provedli značný počet útoků na různých místech Ukrajiny. Pokud vynecháme každodenní ostřelování vesnic na linii doteku, můžeme vidět, že se armáda RF svými vzdušnými údery neomezuje pouze na frontu.
V neděli 6.8.2023 provedla RF útok na transfuzní stanici v Kruhljakivce, která se nechází 25 km od frontové linie. Ve stejný den se ozývaly výbuchy ale i v Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny, která leží od nejbližší frontové linie přes 500 km.
V pondělí 7.8.2023 byl zasažen obytný dům v Pokrovsku v Doněcké oblasti, který leží zhruba 35 km od fronty.
Ve středu 9.8.2023 bylo pod útokem Záporoží, ležící 40 km od fronty. Terčem se stal chrám a obchody v obytné čtvrti. Rusko také zaútočilo drony na sklad ropy v městě Dubno v Rivnenské oblasti, ležící přes 650 km od frontových linií.
Ve čtvrtek 10.8.2023 se stal terčem útoku Kyjev (450 km od fronty), kde padající úlomky ruské rakety zasáhly několik čtvrtí včetně prázdné dětské nemocnice. V tento den se stalo znovu útokem Záporoží, kde raketa zasáhla hotel Reikartz. Letecký poplach a výbuchy byly hlášeny i z Vinnycké oblasti (400 km od fronty) a Chmelnycké oblasti. Tentýž den při útoku na město Kolomyja (600 km od fronty) zasáhla ruská střela rodinný domek.
Všechny tyto útoky se odehrály pouze v minulém týdnu. Je vidět, že Rusové se neomezují pouze na frontové linie, ale jejich cílem jsou i oblasti několik stovek kilometrů od probíhajících bojů. Je třeba nezapomínat, že ani oblasti hraničící se zeměmi NATO nejsou v bezpečí, jak dokazuje útok na obytné budovy ve Lvově ze dne 6.7.2023.
Je pochopitelné, že otázka bezpečí byla je a bude klíčovým faktorem pro ukrajinské občany. Ať už se jedná o jejich rozhodnutí opustit svou zemi či se do ní vrátit. Ruku na srdce – připadá vám tento letmý výčet jako ukázka evidentního bezpečí pro civilisty? Vrátili byste se Vy v jejich kůži do rodné země sužované válkou, kde se každým dnem rozeznívají sirény označující možnost leteckého úderu? Rozhodovali byste se stejně, kdybyste se jim museli podívat do očí a poslat je do země, kde každým dnem mohou přijít o život? Jak byste se poté cítili, kdyby další ruská raketa znovu zasáhla obytné části měst a vesnic s vědomím, že možná i Váš hlas je poslal na smrt?
