Článek
Ráno 12. února 2026, Cortina d’Ampezzo. Skeletonista Vladyslav Heraskevyč přichází na místo konání prvního heatu mužského závodu. K nelibosti funkcionářů dorazil i se svou „pamětní helmou“, ze které shlížely portréty dvaceti čtyř ukrajinských sportovců, trenérů a dětí, jejichž olympijský sen násilně utnula ruská invaze v roce 2022.
Žádné „Slava Ukraini!“, žádné tvrdé slogany volající po pomstě, žádné provokativní karikatury Ruska, žádné vojenské symboly oslavující armádu. Jen tváře těch, kteří už nikdy nebudou moci stanout na startu.
Mezi nimi byli i Heraskevyčovi osobní přátelé – kluci a holky, se kterými trénoval, soupeřil a sdílel šatnu. Někteří zemřeli pod ruskými raketami, další padli na frontě, kde vyměnili sportovní náčiní za zbraně a jali se bránit suverenitu a samotné právo na existenci svého národa. Byli jedni z více než 650 ukrajinských sportovců, kteří zemřeli v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.
Přesto se právě tato helma stala trnem v oku Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV), který ji označil za porušení pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Obhajoba ukrajinské strany, že helma je pouze pietním aktem a že neobsahuje jakékoliv politické prohlášení či propagandu, neuspěla. Těsně před startem přišlo rozhodnutí MOV – diskvalifikace, odebrání akreditace.
Politické poselství pamětní helmy
Toto rozhodnutí se rozhodně neřadí mezi nečekané. Mezinárodní olympijský výbor (a vlastně velká část olympijského světa) přitom velmi dobře chápe, že tahle helma není jen náhodná sbírka tváři. Ti lidé nepřišli o život při autonehodě, srdečním selhání nebo přírodní katastrofě. Zemřeli kvůli Rusku – kvůli rozhodnutí Kremlu zaútočit na Ukrajinu, okupovat její území, podřídit si její národ a zničit jeho identitu.
Dobře chápou, že to byly ruské rakety a drony, které dopadaly na domy, školy nebo sportovní haly, kde tito sportovci žili, trénovali či se skrývali před ruskými údery. Bez nějakých náznaků vědí, že ti, kteří se rozhodli bránit svou zemi tak učinili v důsledku ruské invaze.
Takže MOV má pravdu – pietní helma Heraskevyče má skutečně politický podtext. Protože ty mlčenlivé pohledy shlížející z jeho helmy zasazují jeho pracně budovanému obrazu „neutrality“ tvrdý direkt.
Alternativní realita olympijských her
Zejména proto, že na stejných hrách startuje 13 ruských a 7 běloruských sportovců (s jejichž neutralitou to nejspíš nebude tak horké) pod neutrální vlajkou. A zatímco oni závodí na olympijských tratích, sbírají zkušenosti a možná i medaile, ruská armáda pokračuje ve své dobyvačné válce a na ukrajinská města dále dopadají ruské rakety a drony. Jakákoliv připomínka této skutečnosti musí být MOV skutečně velmi proti srsti.
Funkcionáři MOV si zřejmě představovali tyto hry jako bezpečnou bublinu – alternativní realitu, kde slovo „válka“ neexistuje. Jakákoliv připomínka, i nepřímá, že Rusko válku neukončilo a že v zabíjení pokračuje, tuto bublinu proráží. A tak se raději zbaví nepohodlného Ukrajince, který odmítá hrát hru na mlčení, než aby přiznali, že jejich neutralita je selektivní.
Ukrajinské helmy děsí funkcionáře
Jak jinak si vysvětlit, že Heraskevyčova helma nebyla jediná, která jim vadila? MOV (nebo přidružené federace) zakázal startoval s podobnými „politickými symboly“ i dalším Ukrajincům.
Freestyle lyžařka Kateryna Kotsar měla na helmě nápis „Be Brave like Ukrainians“ (Buď statečný jako Ukrajinci). Nic o Rusku, nic o válce. Jen výzva k odvaze. A v tom je problém. Protože to nepříjemně vyvolává otázku „Proč statečný jako Ukrajinci?“. Další nepřípustná připomínka, že Ukrajina se již od roku 2022 srdnatě brání třídenní speciální operaci Ruské federace.
Ještě absurdnější zásah pak převedla Mezinárodní lyžařská federace, když zakázala helmu Oleha Handeie, kvůli „politickému sloganu souvisejícímu s válkou“. To by až v člověku probudilo pocit, že na ní musel mít přinejmenším nějaký hanebný vzkaz Putinovi nebo oslavu SBU. Skutečnost? Citát od ukrajinské básnířky Liny Konstenko: „Tam, kde je hrdinství, není konečná porážka.“
Olympijské hodnoty by neměly stát na mlčení
To vypadá jako až panický strach z čehokoliv, co by mohlo narušit tu pracně budovanou ignoraci reality. Jakákoliv ukrajinská zmínka o statečnosti, odvaze nebo vzpomínce na padlé je automaticky považována za hrozbu.
Ano. Hrozbou a porušením „olympijských hodnot“ není dle MOV umožnění startu ruských sportovců, zatímco Rusko pokračuje ve své agresi, ale fakt, že Ukrajinci si dovolí, mnohdy nepřímo, poukázat právě na tuto ruskou válku.
Neutralita dle MOV tak spíše připomíná pokryteckou fasádu, na které se objeví praskliny v momentě kdy lidé odmítnou mít pevně zavřené oči, zacpané uši a kdy si někdo dovolí pronést ono ošklivé slůvko „válka“.
A já si nemyslím, že olympijské hodnoty by měly existovat jen díky vynucenému předstírání, popírání nebo zarytému ignorování reality. Pokud olympiáda chce být opravdu místem míru, pak by měla unést i pravdu o tom, co mír ničí.
