Hlavní obsah
Názory a úvahy

Kilotun diplomacie se jaderné mocnosti nikdy nevzdají

Foto: Image by freepik

Svět má od roku 1962 nejblíže k jaderné válce. Smlouva o zákazu jaderných zbraní je v této situaci morálně správná, ale naprosto naivní a neuskutečnitelná.

Článek

Kreml na nás už dva roky cílí své výhružky o dalších a dalších nepřekročitelných červených liniích, které vyvolají jadernou odplatu. V ruské státní televizi se hosté hádají o to, které evropské či americké město by mělo být jako první srovnáno se zemí jadernou hlavicí. Experti chmurně kážou, že svět nebyl takto blízko k nukleární válce od krize na Kubě v roce 1962.[1]

Nebylo by nám bez těch atomovek lépe? Myslím, že všichni se shodneme, že ano. A shodlo se tak i 122 států, které v OSN v roce 2017 přijaly Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW), která v roce 2021 vstoupila v platnost.[2]

Jak už z názvu této smlouvy vyplývá, má se jednat o totální zákaz – vývoj, testování, výrobu, rozmisťování i hromadění. Státy vlastnící jaderné zbraně (Rusko, USA, Čína, Francie, Velká Británie, Pákistán, Indie, Severní Korea, Izrael) by se dle této smlouvy měly v určitém časovém horizontu svého jaderného arsenálu zbavit.

Souhlasí každý, kdo jaderný arsenál nemá

Jedná se bezesporu o ctnostný a vznešený cíl. A naprosto naivní. Ke dnešnímu dni ratifikovalo tuto smlouvu pouhých 70 států. A to zejména státy Jižní Ameriky či Afriky. Tudíž zejména ty státy, které svůj vlastní jaderný program ani jaderný arsenál nemají. Velká devítka se smlouvě zdvořile vysmála. Státy, které se vyhřívají pod ochranou jaderného odstrašování (např. země NATO, Austrálie, Japonsko) se taktně ze souhlasu vykroutily.[3]

Překvapující, že je někdo překvapen

Šokující, viďte? Je to jako kdyby se v OSN rozhodlo, že od roku 2025 nastává zákaz ponorek. Myslím si, že Námořnictvo ČR sídlící v Královci by toto rozhodnutí neslo těžce, ale nějak by to přeneslo přes srdce. Země jako USA, Rusko či Čína by takovou smlouvu nejspíše odmítly, případně s grácií ignorovaly. Zejména Rusko, které poslední roky mohutně investuje k rozšíření své ponorkové flotily v Černém moři.

Kilotuny diplomacie

Můžeme se bavit o tom, že morálně a lidsky správné je jaderné zbraně nevlastnit. Kdo by chtěl naostro ověřovat, zda je hypotéza nukleární zimy pravdivá či nikoliv? Na druhou stranu svým zemím jaderné zbraně poskytují silnou diplomatickou pozici.

Vojenská převaha totiž velmi často fungovala (a funguje) jako diplomatický nástroj. Ať už to byly obávané a respektované římské legie, středověká těžká jízda či dělové čluny v devatenáctém století. V dnešních dobách bychom mohli hovořit o letadlových lodích, které nazval Henry Kissinger 100000 tunami diplomacie, či právě o jadernému arsenálu. Toto poněkud primitivní pumpování bicáky a pyšné producírování pavích per neohromí pouze bývalé ministryně financí, ale dokáže zapůsobit i na protistranu.

Pohled na letadlovou loď, která se zlostně mračí z mezinárodních vod, tak daleko a přeci blízko, dokáže vybarvit diplomatické ústupky do růžovějších barev. Stejně jako Satan, který si to producíruje v ulicích Moskvy (bohužel nemám na mysli knížete pekel, který přišel zúčtovat se zločinným režimem Ruska, ale mezikontinentální balistickou raketu RS-28).

Nukleární imunita

Jaderný arsenál poskytuje navíc trestní bezúhonnost a imunitu. Ač se na internetu můžeme dočíst, že strategie jaderného odstrašování není účinná, podívejme se kolikrát byla země vlastnící jaderný arsenál či země choulící se pod ním obětí vojenského vyhrožování či agrese.

Podívejme se i na momentální ruskou agresi proti Ukrajině. Okupace území od roku 2014, invaze v roce 2022, anexe suverénních částí Ukrajiny, ničení kritické infrastruktury, bombardování obydlených měst, tisíce až desetitisíce zmasakrovaných civilistů, popravy a mučení civilistů, únosy desetitisíců dětí. Jak zareagoval svět? Hlavně to Rusko moc nedrážděme, abychom neeskalovali situaci. Musíme volit kroky uvážlivě, aby Rusko nepoužilo jaderné zbraně.

Klenotů se nikdo nevzdá

Ve světle historické, ale i současné geopolitické situace, kdo z vás by si nepřál mít v šuplíku nějakou to atomovku? Záruka téměř naprosté nedotknutelnosti? Ale beze všeho. Záruka silné diplomatické pozice? Check. Záruka trestní bezúhonnosti? Samozřejmě.

A v této situaci někdo navrhne zakázat jaderné zbraně a očekává, že se mocnosti tohoto výstavního klenotu vzdají? I kdyby se stal zázrak a Putinovi se ve spánku zjevila holubice s olivovou ratolestí, stáhl by svá vojska zpět na ruské území, volal po míru a snížil tak geopolitické napětí, jak by nastalo ono totální jaderné odzbrojení?

Odzbrojit? Ale nejdřív všichni ostatní

Myslím, že každý z nás viděl nějaký akční biják, kde se na sebe dva protagonisti míří zbraněmi.

„Skloň zbraň!“

„Ne, ty první!“

„Tak oba zároveň. Na tři.“

„Jedna… Dvě… Tři!“

Nastane trapné ticho, protože ani jeden z hrdinů svou zbraň neskloní. Oba dva totiž tomu druhému nevěří, ani co by se za nehet vešlo. A ruku na srdce, kdo v dnešní době má takovou důvěru v ostatní jaderné mocnosti, že z celé své duše věří, že mu ten druhý nevpálí jednu mezi oči hned v ten moment, kdy skloní zbraň?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz