Článek
Ruská plnohodnotná válka proti Ukrajině trvá už více než tři roky. A to je dost dlouhá doba na to, aby se u obyvatelů západního světa projevila tolik zmiňovaná „únava z války“ způsobená informačním zahlcením, kdy konzumenti zpravodajství při každé další informaci o válce vyvracejí oči v sloup.
Válka jako televizní pořad
Část západního publika se tak začíná chovat k dalším zprávám z Ukrajiny jako diváci, kteří sedí před televizní obrazovkou, znuděně přepínají kanály a stěžují si, že všechno už viděli. Hledají něco nového, co je dokáže zaujmout, pobavit, šokovat.
Proud informací o utrpení a boji zkrátka nedokáže překonat pocit jejich otupělosti. Válka se tak stává jakýmsi televizním pořadem, který je až příliš dlouhý na to, aby udržel jejich pozornost a příliš opakující se na to, aby je dokázal patřičně zaujmout a vytrhnout z nudy.
Je pochopitelné, že v situaci, kdy Ukrajina neprohrává a Rusko nevítězí, tedy kdy nepřicházejí žádné šokující zprávy a masivních změnách na frontě, můžeme lehce upadnout do letargie.
Lhostejnost k válečným zločinům
Co by nás ale mělo šokovat je lhostejnost, se kterou se část z nás dívá dokonce i na zprávy o ruských válečných zločinech a s jakou lehkostí přehlížíme zjevné cílené vraždění ukrajinských civilistů ruskou armádou.
Samozřejmě můžeme cynicky (a bohužel pravdivě) namítnout, že civilní oběti jsou zkrátka součástí války. Ale ruský režim nám dennodenně dokazuje své naprosté pohrdání jakýmikoliv mezinárodními smlouvami či základními morálními zásadami.
Raketové a dronové útoky, které nerozlišují mezi vojenskou a civilní infrastrukturou a ničí dětská hřiště, obchody, bytovky, nemocnice či kostely. Nebo přímo cílené útoky na civilisty a sanitky, které ukazují, že pro Kreml neexistují žádné zábrany či respekt k lidskému životu.
Cherson ve středu pozornosti
Jedna z těchto barbarských praktik, které ruský režim využívá k terorizování civilního obyvatelstva, si v Chersonské oblasti vyžádala již více než stovku mrtvých a stovky dalších zraněných.
Chersonská oblast, včetně města Cherson, byla v centru pozornosti zejména v roce 2022. Je dosud jediným regionálním hlavním městem, které Rusko dokázalo od začátku své války dobýt, ale také místem, kde ukrajinská armáda zasadila ruskému diktátorovi ponižující ránu.
Vladimir Putin totiž v září 2022 při ilegální anexi čtyř ukrajinských regionů slavnostně prohlásil: „Budeme bránit naši zemi všemi silami a prostředky, které máme k dispozici.“ Jenže už o necelé dva měsíce později se ukázalo, že Rusko nedokáže stát za svými velkohubými prohlášeními, když se ruští okupanti stáhli před postupující ukrajinskou ofenzivou z celého pravého břehu řeky Dněpr, včetně samotného Chersonu.
Od té doby byla chersonská oblast pravidelně ostřelována raketami, drony, dělostřelectvem i řízenými pumami.
Lidské safari je zvrácená taktika ruské armády
V roce 2024 došlo k dramatické změně v taktice ruské armády v Chersonské oblasti. Pomocí dronů začali ruské jednotky systematicky útočit na civilisty jak v samotném Chersonu, tak v jeho okolí.
Místní obyvatelé tento barbarský způsob vedení války označili za „lidské safari“. Tento termín totiž dokonale vystihuje povahu těchto útoků – cílené pozorování a vraždění nevinných lidí, který nemá žádné vojenské opodstatnění.
V květnu 2025 vydala komise OSN zprávu, ve které tyto útoky jednoznačně označila za vraždu a zločiny proti lidskosti. Podle zprávy šlo promyšlenou ukázku válečných zločinů. Ruští operátoři dronů totiž své útoky prováděli za pomocí video přenosů v reálném čase, což znamená, že si byli plně vědomi toho, že jejich cíle jsou civilisté. Přesto je to nijak neodradilo od útoků na muže, ženy i děti.
Obětmi těchto teroristických útoků se stávali chodci, cestující v osobních automobilech i v městské hromadné dopravě. Další zvráceností těchto útoků bylo, že ruská armáda často využívala drony i k „lovu“ záchranářů, kteří přijížděli na pomoc zraněným civilistům.
Videa šíří teror a výhrůžky mezi obyvateli
Kdo by si myslel, že Rusko se bude za tyto teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu stydět, nebo se od nich bude alespoň zkoušet distancovat, ten by se hluboce mýlil.
Naopak, stovky videí z těchto „lovů na civilisty“ se pravidelně objevují na ruských telegramových kanálech. Záběry, na kterých drony pronásledují prchající obyvatele nebo shazují výbušniny na nic netušící chodce, jsou denně sdíleny a komentovány desítkami tisíc uživatelů.
To, že si ruští operátoři i diváci těchto videí plně uvědomují, že cílem útoků jsou civilisté, dokládají výhružné zprávy, které často doprovázejí zveřejněná videa. Tyto zprávy mají za cíl vzbudit strach a donutit obyvatele chersonské oblasti k opuštění jejich domovů.
Jak uvádí komise OSN ve své zprávě, tyto výhružky jsou přímou součástí ruské strategie. Například u videa, kde dron zaútočí na tři civilisty opravující střechu je dle komise připojena zpráva: „Vše co se hýbe bude zničeno.“ U dalšího videa je pak mrazivý vzkaz: „Cherson. Červená zóna. Civilisté ještě nepochopili, že s takovým přístupem k bezpečnosti jim nezbývá mnoho života. Ale každý si vybírá, kdy a kde zemře…“
Dehumanizace a oslavování zabíjení civilistů
Někdo může namítat, že obvinění Ruska z teroristických činů, nebo dokonce označování Ruska za teroristický stát, je pouze ideologicky podbarvené hodnocení založené na emocích. Nicméně při bližším pohledu na ruské akce je zřejmé, že se jedná o mrazivé a logické popsání ruských akcí.
Rusko se prokazatelně dopouští státem podporovaných systematických teroristických kampaní, které jeho vojenské síly provádějí proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu.
Akce jako je „lidské safari“, doprovázené pravidelným sdílením videí na telegramových kanálech, ještě více zdůrazňují ruskou snahu a dehumanizaci ukrajinského protivníka, včetně civilistů.
Tímto způsobem se ruský stát nesnaží pouze ospravedlnit a omluvit barbarské vraždění bezbranných civilistů, ale jde ještě dál – snaží se ho normalizovat a dokonce glorifikovat.
V ruském narativu je tak vraždění ukrajinských obyvatel představováno nejen jako přijatelné, ale dokonce jako žádoucí. Každé zabité dítě, každá zavražděná žena či muž se stávají důvodem k oslavám. Jejich vrazi jsou vykreslování jako hrdinové, kteří si zaslouží potlesk a obdiv ruského lidu za „dobře vykonanou práci“.
Kdo nevěří, ať si pod videi a fotkami ruských válečných zločinů na Telegramu přečte komentáře prostých ruských občanů.
Neztraťme lidskost
Chápu, že pro mnohé může být válka vzdálenou události, která se nás nijak netýká, a kterou pouze sledujeme jako televizní pořad, který se nám během let okoukal.
Přesto však existuje část tohoto „pořadu“, která by nás měla zvednout ze židle vždy – válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Protože pokud v nás pohled na zabité civilisty, hořící domy nebo raketami zničené nemocnice nevyvolá nic jiného než lhostejnost či nudu, pak jsme stejně jako ruský lid přijali narativ, že takové věci jsou naprosto normální. A tím jsme se stali tichými spoluviníky jejich ospravedlňování.
Válka možná probíhá daleko od našich domovů, ale její důsledky sahají mnohem dál. Ztráta empatie vůči obětem nás postupně zbavuje lidskosti – a to je něco, co bychom nikdy neměli dopustit.
