Hlavní obsah
Názory a úvahy

Národ vlastenců a bojovníků za svobodu se bojí mobilizace? Něco mi tady nehraje

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Image by nikitabuida on Freepik

Náčelník generálního štábu Karel Řehka opět promluvil. A jak už bývá tradicí, po jeho projevu se opět zvedla vlna paniky. Občané v sobě musí dusit touhu vyrazit rabovat a provolávat blížící se konec světa.

Článek

Vyjádření Karla Řehky často doprovází neskutečný s*itstorm na sociálních sítích. A není se čemu divit, protože na rozdíl od politiků dávkuje realitu syrově a bez příkras.

Na jednu stranu je dobré, že náčelník generálního štábu stojí nohama pevně na zemi a nesnaží se politickými kličkami a naučenými nicneříkajícími frázemi zahrát jakoukoliv nepříjemnou skutečnost do autu. Armáda plní základní a nejdůležitější funkci státu – obranu území. Proto je vcelku uklidňující vidět, že si jsou vysocí představitelé zodpovědní za naši obranu vědomi potencionálních rizik a že mají plán na jejich řešení.

Ne jako někteří politici, kteří by jakýkoliv potencionální problém řešili důrazným já chci mír a ne válku, snažili se odradit protivníka kvalitní dopravní infrastrukturou či by dokonce surfovali na vlně populismu tak silně, že by kvůli politickým bodům popřeli i závazky vůči našim spojencům.

Na druhou stranu je nutno říci, že oznámení typu věčný mír je utopie či je třeba se připravit na válku s protivníkem s jadernými zbraněmi mají potřebné parametry k vyvolání naprosté paniky a hysterie u části naší společnosti, což se potvrzuje na sociálních sítích i v komentářích pod jednotlivými články. Nejinak tomu bylo i nyní, kdy generálporučík prohlásil, že je potřeba zajistit funkční mobilizační systém.

Mobilizace vyvolává hrůzu

Je až s podivem jakou vlnu nevole u lidí vyvolává zmínka o možné mobilizaci. Chápu, že povinnost nasazovat vlastní krk není zrovna jednoduchá a radostná představa. Ale přesto jsem za poslední dva roky nabyl dojmu, že by s mobilizací lidé neměli mít větší problémy.

Národní obrození profilovými vlaječkami

Trendem se u části naší společnosti totiž stal pojem vlastenec. Čím dál víc jedinců se hrdě pasovalo tímto titulem a přidávalo si na sociálních sítích českou vlajku na profilovou fotku, až to člověka donutilo zkontrolovat kalendář, zda jsme náhodou nevyhráli zlato na mistrovství světa v hokeji. Národní uvědomění? Check. Vlastenectví? Check. Základ pro obranu státu bychom tedy měli mít.

Demonstrace

Nezůstalo však jen u vlaječek na Facebooku, ale občané přešli od slov k činům. Vždyť za poslední dva roky se pořádal nespočet různých shromáždění a protestů, kde se mávalo vlajkami České republiky, davy zpívaly hymnu a řečníci z pódia za potlesku lidí prohlašovali jak milují naši vlast a svobodu. Kdyby bylo skandování o svobodě o trošku hlasitější, způsobilo by, že by na místo dorazili i pověstní Blaničtí rytíři v čele s Williamem Wallacem. Takže lidé se ani neštítí zvednout se z gauče, když chtějí projevit lásku ke státu.

Nadšenci hrající si na vojáky

Poslední protestní maškarády se navíc vedle Fantomase a lidí v hokejových dresech zúčastnily i Lidové milice, ehm…teda Národní domobrana, která hrdě stála v pozoru pod rozvinutými vlajkami Domovinu ubráníme.

Na veřejnosti se tak za veřejného potlesku a podpory promenádují občané hrající si na vojáky a zavazující se bránit zemi. Tady musela křivka veřejného mínění vystřelit strmě k podpoře mobilizace a obrany státu.

Láska k vlasti? Ke které?

Samozřejmě si jsem vědom drobných nedostatků mé úvahy. Například to, že na demonstracích se mezi řečníky i protestujícími vyskytují i vyloženě proruské hlasy hlásající, že Rusko není náš nepřítel a že vše, co Rusku škodí (sankce, podpora Ukrajiny) bychom měli ihned zrušit. Hlasy, které volají po vystoupení z EU a NATO, kritizující AČR a snahu posílit obranyschopnost naší země. Či hlasy vyloženě velebící Rusko a válečného zločince Putina. To, že dokonce i svolavatel organizace musel upozornit lidi, že si nemají brát na demonstraci vlajky Ruska, je pak jen vrcholem v této klauniádě.

Ubráníme domovinu? Ale kterou?

Národní domobrana? Dle admina jejich webových stránek spíše bojuje proti nadnárodnímu spiknutí, které chce zničit ekonomiku světa virem Covid. Nebo nás rovnou zabít. A když ne Covid, tak vakcíny. Zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích bylo dle nich vymyšlené a Babiš s Hamáčkem dostali pouze notičky od USA. Není proto divu, že co se týká současné války, stojí hrdě na straně Ruska a šíří syrovou ruskou propagandu o převratu zinscenovaném CIA, nacistech a útocích na ruské obyvatelstvo. Omlouvají porušení Charty OSN, okupaci a invazi Ruska na Ukrajinu.

Pokud by nastala potřeba obrany, je asi jasné, kterou stranu barikády by si vybrali. Mohli bychom se pak dočkat podobných hrdinských zákroků, jaké nám před časem předváděl jeden z jejich členů.

Obrana státu? Záleží proti komu

Možná tedy ani není problém u mobilizace samotné. Možná jen u části společnosti převládá láska k jiné vlasti. Není se čemu divit, také bych nechtěl bojovat proti svým. A zatímco Rusko nám opětovně vyhrožuje zničením, ti zatracení Anglosasové a zlý Západ pořád ne a ne nám vyhlásit válku, abychom mohli bojovat proti těm pravým nepřátelům.

To nás, kteří jsme volili Petra Pavla, už to zajímat nemusí. My jsme totiž už dle dezinfoscény a neúspěšného prezidentského kandidáta před rokem dostali povolávací rozkaz a byli jsme odeslání padnout na frontu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz