Článek
Zatímco ještě donedávna si západní vojenští experti mysleli, že ruské armádě dochází dech, protože se její postup zastavil na mrtvém bodě, nyní přichází zásadní zlom.
Po třech letech plnohodnotné ruské invaze, během nichž Rusko zaznamenalo pouhých několik set tisíc ztrát na živé síle, se Kreml rozhodl, že už je na čase přestat s oťukáváním a konečně začít válčit doopravdy. A jak jinak, než nasazením těch nejspolehlivějších a nejprověřenějších zbraní a taktických manévrů, které zdobí ruskou vojenskou doktrínu už od nepaměti.
Osvědčené stroje míří z muzeí rovnou na bojiště
Institut pro studium válku (ISW) si již před časem všiml, že Rusko začíná eskalovat svou agresi proti Ukrajině a nasazuje na frontu čím dál více techniky, která je prověřena desetiletími bojů.
Podle jejich analýz se na bojištích objevuje rostoucí počet sovětských tanků T-54/T-55. Někdo by se možná pozastavil nad jejich stářím a poukázal na to, že patří spíše do muzea než na bojiště. Pravdou ale zůstává, že moderní výzbroj nahrazují nezměrnou zkušeností, která – jak známo – bývá k nezaplacení.
Že není správné posmívat se nasazení těchto historických kusů, zaznívá i ze západních zdrojů. „Je nutné připomenout, že tanky T-54 mají za sebou bohatou historii velkých ruských vítězství,“ varoval na summitu v Londýně britský ministr obrany John Healey.
Za pravdu mu dávají překvapivě i prominentní historici z Kremlu, dle kterých se tyto stroje osvědčily například při druhém osvobozování Československa v roce 1968, kdy pomohly upevnit bratrské a přátelské vztahy mezi národy Varšavské smlouvy, či v roce 1956 v Maďarsku, kdy pod svými ocelovými pásy hrdinně drtily imperialistické kontrarevolucionáře převlečené za maďarské civilisty.
Tank nevypadne z okna – uklidňuje Ukrajina
Změny v ruské taktice však naopak nijak nepřekvapily ukrajinskou stranu, která v nich vidí jen další příklad typického ruského přístupu k hledání obětních beránků a eliminaci nepohodlných osob. „Zatímco s důstojníky a dalšími nešťastníky si Kreml dokáže poradit poměrně snadno, u tanků je situace o něco složitější – ty totiž nevypadávají z oken tak ochotně,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov.
Umerov zároveň vysvětlil, že modernější ruské tanky jako T-90 či T-80 nesplnily očekávání ruského vládce a jeho generálů. „Není divu, že se vrací ke strojům, které dokázaly v minulém tisíciletí uchránit bezpečnost sovětského impéria tím, že vedly okupační vojska při invazích do spřátelených států,“ doplnil.
Návrat ikonické legendy – nová hrozba pro Ukrajinu
Co však ukrajinskou stranu i její západní partnery přece jen znervózňuje, jsou krvelačná prohlášení, která v posledních dnech zaznívají z Kremlu. Nejprve mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko je připraveno k masové mobilizaci jako za druhé světové války. Krátce nato americké satelity zachytily, jak z podzemních skladů na ruském území vyjíždějí dosud neviděné tanky, které ještě do bojů na Ukrajině nikdy nezasáhly.
Řeč není o ničem jiném než o legendárních tancích T-34. Ruský car Vladimír Putin tuto informaci nepřímo potvrdil během svého nedávného proslovu ze svého luxusního protiatomového bunkru, ve kterém opakovaně vyzdvihoval přednosti těchto ocelových monster.
„Všichni máme ještě v živé paměti obrazy a vyprávění našich veteránů, kdy nejlepší sovětské tanky T-34 hnaly nacisty na útěk. A možná až nadejde jejich čas, znovu povedou naši mocnou a nezastavitelnou ofenzivu na západ!“ prohlásil Putin s nadšením, které jako by chtělo přenést ducha druhé světové války přímo na současné bojiště.
Nadšení z ofenzivy i kritika jestřábů
Běžní Rusové si nadšeně pochvalují představu další heroické ruské ofenzivy jako z učebnic ruské historie. Zejména po tom, co jim ruské státní zpravodajství vysvětlilo, že tanky T-34 jsou ještě o dvě třídy lepší než moderní T-14 Armata, což jasně dokazuje i jejich číselné označení.
Přesto se v okruhu ruských jestřábů objevila nezvykle ostrá kritika směrem k ruskému vládci. „Je to dobrý krok, ale proč pořád s Ukrajinou jednáme v rukavičkách?“ prohlásil v přímém přenosu státní televize admirál Sergej Pinčuk a vyzval k nasazení parních dělových člunů do Černého moře.
Hlavní tvář ruské propagandy Vladimir Solovjov mu s nadšením přitakal a přidal svůj vlastní apel. „Jsme přece země slavného cara Petra Velikého. Potřeboval snad on stíhačky, tanky nebo rakety, aby porazil své nepřátele? Prosím vás, vůdce, pokračujme v odkazu našeho největšího cara!“ burcoval Solovjov diváky i samotného Vladimira Putina.
„Až na frontě začnou hvízdat dělové koule z ruských kanónů, neohrožení velitelé budou ze sedel svých koní povzbuzovat vojáky šavlí nad hlavou a ruská pěchota s bajonety na mušketách s křesadlovým zámkem zaplaví nepřátelské linie, celý svět pochopí, že Rusko to tentokrát myslí vážně a konečně začalo válčit,“ zakončil svůj plamenný proslov Solovjov, zatímco televizní režie přidala dramatickou hudbu a záběry z válečných filmů.
