Článek
V pondělí se uskuteční dlouho očekávaná stávka na podporu nepedagogických pracovníků. A pedagogických pracovníků. A policistů. A lékařů. Bude se stávkovat i proti konsolidačnímu balíčku, proti vládě, proti Green Dealu… Zkrátka, kdo chce, může si vzít volno v práci a přijít zahulákat na podporu toho svého názoru. Dle vyhlášení na sociálních sítích a v médiích si svou vyvolenou skupinu dozajista najdete.
Než se stávka zvrhla v naprosto obscénní slátaninu, kdy se protestuje proti všemu a na podporu všech, měla být původně jakousi solidární akcí pedagogů na podporu nepedagogických pracovníků.
Matematika ZŠ
Když jsem o ní poprvé takto přemýšlel a sledoval jsem jak diskuze, tak vyjádření odborů či přímo jednotlivých pedagogů, vzpomněl jsem si na svá léta na základní škole a jednu slovní úlohu z matematiky.
Máme koláč rozdělený na 8 stejně velkých kousků a chceme ho rozdělit mezi 4 děti. Jak koláč rozdělíme mezi děti rovnoměrně? Jak rozdělíme koláč, když Anička a Bedřich chtějí mít o 2 dílky víc než Cyril a Dana?
Výpočet je jednoduchý. V prvním případě dáme každému dítěti dva kousky a máme po starostech. Ve druhém případě, pokud chtějí mít dvě děti víc než ostatní (možná mají narozeniny nebo mají bytostnou představu, že si zaslouží z nějakého důvodu víc), prostě vezmeme Cyrilovi a Daně jeden dílek a dáme je Aničce a Bedřichovi.
Od učitelů jsem tudíž předpokládal, že si na toto řešení také vzpomenou.
Pečeme rozpočtový koláč
Představme si, že náš koláč je státní rozpočet. Upečeme ho z ingrediencí, jako jsou například daně, cla, dotace apod. Nebude to žádný výstavní kus. Pečeme totiž z lokálních ingrediencí, které máme k dispozici. A nejsme navíc ani moc zdatní kuchtíci, když jsme upekli od roku 1993 rozpočtový koláč jen pětkrát v nezáporných číslech.
Porcujeme na dílky
Místo Aničky, Bedřicha, Cyrila a Dany se budou nadšeně o svůj dílek mlsně hlásit zaměstnanci, úředníci, učitelé, zdravotníci, hasiči, důchodci, matky samoživitelky a Pepa. Nikoho nezajímá, že naši kuchtíci v letech 2020-2022 napekli koláče v souhrnném deficitu 1 147 miliard Kč. Ani tento koláč, který se bude porcovat, není o moc větší (deficit lehoučce pod 300 miliard Kč). Mají prostě chuť a mají pocit, že si zaslouží svůj spravedlivý dílek.
Problém je, že to si myslí všichni. A nikdo si neuvědomuje skutečnost, že abychom někomu mohli přidat další dílek tak jako Aničce a Bedřichovi, musíme někomu ubrat. Místo toho se každý chce najíst dosyta a nikdo si neuvědomí, že jakmile je koláč venku z trouby, už větší nebude.
Kdo se obětuje pro všeobecné blaho?
Nastává nám tak paradoxní situace, že se spojují nespokojené děti, které oznamují kuchařkám, že chtějí přidat, ale naprosto opomíjí, že aby Anička dostala víc, musí se ubrat Cyrilovi.
Takže abychom mohli přidat třeba ve školství, musíme ubrat lékařům. Abychom měli na přidání lékařům, musíme skrouhnout důchodce. Abychom mohli přidat všem, musíme upéct koláč z více surovin – zvýšíme daně.
Uvědomují si to jednotliví odboráři? Myslím ,že ano. Ale samozřejmě vykřikovat to nebudou, protože by přišli o veškerou podporu. Místo toho se zlostně dívají na kuchaře a hrozí mu, že si budou stěžovat, když nedostanou pořádnou porci. A jak si myslíte, že to dopadne? Tipuji, že kuchař je nechá se chvilku válet zlostně po zemi, protože ví, že nakonec se rozzlobené dítko zvedne a sní si svůj určený díl koláče. Jiné řešení totiž neexistuje. Koláč větší nebude a díky našemu pečení v předchozích letech si už nemůžeme ani přiobjednávat další a další dílky z restaurací, abychom uspokojili mlsné jazýčky všech dětí.
