Článek
Nemyslím si, že někoho, kdo sledoval informační válku poslední roky, překvapí současná situace. Sociální média jsou doslova zaplavena množstvím polopravd, upravených videí a fotek zobrazujících konflikt, který vyprovokoval barbarský teroristický útok Hamásu proti izraelským civilistům.
Falešné zpravodajské weby
Vypadá, že dezinformace z loňského roku ohledně útěku prezidenta Zelenského v den zahájení invaze se opakují i v tomto kontextu – falešný twitterový profil, který se vydával za Jerusalem Post, zveřejnil po teroristickém útoku palestinského Hamásu zprávu o tom, že premiér Benjamin Netanyahu byl převezen do nemocnice za nejasných okolností.
Linka s Ukrajinou a falešnými zpravodajskými weby se projevila i ve videu, které se tvářilo, že pochází od BBC a které zobrazovalo investigaci Belingcatu. Měla poukazovat, že Ukrajina pašuje zbraně pro Hamás. BBC i samotný zakladatel investigativního zpravodajského webu Belingcat na toto falešné video upozornil a dodal, že je šířeno zejména ruskými uživateli sociálních médií.
Dezinformace prvních dní
Hned po začátku útoku se objevily zprávy, že Hamás zaútočil i za pomocí padáků a motorových paraglidů. Na sociálních sítích se proto opět objevily exkluzivní záběry zachycují tento netradiční způsob přesunu a útoku. Některé autentické, některé zobrazující situace, které se odehrály v Egyptě či Číně.
Další hojně sdílenou dezinformací z prvních dnů bylo video o údajném zajetí vysoce postavených izraelských generálů teroristy z Hamásu Zpráva se nečekaně opět nezakládala na pravdě, protože se jednalo o video zachycující zatčené bývalé lídry vlády Náhorního Karabachu.
Záběry z bojů
Za poslední roky máme k dispozici opravdu nepřeberně záběrů z válečných zón, proto není pro některé šiřitele dezinformací problém použít i tento materiál. Mohli jsme si proto osvěžit paměť ukázkou videa z roku 2020, které zachycovalo raketový útok v Sýrii. Na sociálních sítích jsme se samozřejmě dozvěděli, že toto video zachycuje mocný raketový útok Hamásu proti Izraeli.
Kromě záběrů z bojišť v Sýrii se pochopitelně objevuje i množství záběrů z ruské války na Ukrajině. Můžeme tedy vidět zničená ukrajinská města, které jsou prezentována buď jako oslavy síly Hamásu, který zničil města v Izraeli, či naopak válečné zločiny Izraele proti civilistům v Gaze. Nedávno se hojně sdílelo například video jak Izrael používá fosforové bomby proti hustě obydleným částem Gazy. Musím říct, že souhlasím, že se jedná bezesporu o válečný zločin. Problém je, že se nejedná o Gazu, ale o ruský útok zápalnou municí na město Vuhledar na západě Doněcké oblasti z jara tohoto roku.
Fanoušci videoher i fotbalu
Jako v každém konfliktu se objevily i zde záběry ze hry Arma 3, které se objevují pravidelně. Twitter i Facebook tak zaplavily údajné záběry sestřelené Izraelské helikoptéry, letecké bitvy mezi Hamásem a Izraelem, tankové souboje či práce protivzdušné obrany.
Objevila se dokonce i videa, které nemají s bojem nic společného. Tedy ne s takovým bojem, který se většinou odehrává mezi ozbrojenci. Video, které bych lidově označil za strop je z oslav fanoušků alžírského klubu CR Belouizdad oslavujících ligový titul. Netuším jestli se jedná o historicky první zneužití oslav fotbalového titulu k něčemu podobnému, ale osobně si tento bonbónek uložím do sbírky.
Obrana proti dezinformacím
Jak se ale má člověk vyznat ve změti dezinformací a polopravd? Jak navigovat vodami sociálních sítí? Dovolím si na závěr připojit stručný návod.
1) Kontrolujte zdroj – jestli příspěvek odkazuje na stránky, které uvádí, že všechno je propojené a že nás ovládají ze skrytu tajné sekty, že Země je plochá a že na Covid pomáhá odčervovadlo zapíjené Savem, buďte hodně skeptičtí. Pokud tedy nejste dezoláti z přesvědčení.
2) Ověřte věrohodnost vyhledávačem – není potřeba dlouhé hodiny prohledávat internet, zda je informace pravdivá. Stačí zadat klíčová slova do vyhledávače a mrknout, zda se tato informace vyskytuje i na jiných webech případně jestli nebyla vyvrácena. Aspoň základní znalost angličtiny velmi pomůže.
3) Ověřte fotografii – v případě, že je v příspěvku fotografie, lze poměrně úspěšně (ne vždy) ověřit odkud pochází – stačí na to klasický webový prohlížeč. Klikněte pravým na fotografii a z nabídky vyberte vyhledat obrázek na webu (může se lišit dle typu prohlížeče). Často tak můžete najít v jakém kontextu byl daný obrázek použitý.
Samozřejmě, že tento postup není neomylný a stoprocentní, ale dle současného trendu, kdy lidé tráví víc a víc času na sociálních sítích, lze usuzovat, že budeme v kontaktu s touto informační válkou častěji. Proto je důležité být kritičtí a ověřovat si informace, které se na nás hrnou ze všech stran. Těch pár minut snahy o ověření pravdivosti dané informace nikomu neublíží.
Další zdroje:
