Článek
Celou kauzu rozpoutal tiskový mluvčí Potravinářské komory, jehož hlavním úkolem je říkat věci, pod které by se paní prezidentka komory (a také bývalá mluvčí exministra zemědělství Tomana) styděla podepsat. Snad to znamená, že je jí hloupé takto průhledně lhát. A tak to za ní dělá její tiskový mluvčí. Ostatně chránit své šéfy je jednou z rolí tiskových mluvčích – což by novináři měli mít vždy na paměti, než bez přemýšlení překlopí do svých textů jakýkoliv blábol.
Kontrolka by ale měla novinářům začít hodně výrazně blikat ve chvíli, kdy dostanou tiskovou zprávu s bombastickým závěrem, postaveným na jednoměsíčním srovnání cen, jak se stalo v případě tiskové zprávy Potravinářské komory o „rostoucí ceně másla“. Vyvozovat nějaký zásadní závěr z cenové změny mezi srpnem a zářím, aniž by autora textu nebo aspoň jeho editora zajímalo, jak se cena vyvíjela v delším časovém období, by šlo možná pochopit ve středoškolském magazínu. Ale z desítek autorů často velmi emotivních článků a reportáží o ceně másla v českých médiích se na delší časovou řadu zeptali přesně dva. A mimochodem, oba byli ze soukromého média.
Tím ale problémy s informační gramotností mnoha novinářů a editorů bohužel teprve začínají. Tisková zpráva Potravinářské komory totiž – zdánlivě logicky – stála na srovnání ceny, za kterou čeští výrobci máslo prodávají dál svým odběratelům, a ceny na pultech obchodů. Ovšem až na drobný detail – dodavatelská cena byla bez DPH, cena na pultech s DPH. Mluvčí Potravinářské komory zkusil DPH vydávat za marži obchodů – a skoro všichni autoři pohoršených článků a komentářů mu na to skočili.
Kdybych chtěl hodně rýpat, připomněl bych ještě, že Český statistický úřad má o cenách v obchodech detailní přehled, protože dostává čísla z pokladních systémů obchodů s potravinami, drogerií a hobby marketů. Ale u dodavatelských cen spoléhá pouze na dobrovolná hlášení, která nijak nekontroluje. A hlavně – dodavatelé hlásí průměrnou cenu za všechny formy dodávek, u másla tedy od klasického 250 g balení až po velké bloky másla pro pekařskou a cukrářskou výrobu. Pokud by dodavatelé hlásili výhradně retailové formáty produkce, byla by jejich dodavatelská cena o kus vyšší.
A mimochodem, pokud si někdo vytáhne z ČSÚ delší časovou řadu cen másla a očistí cenu v obchodech o DPH, zjistí zajímavou věc – obchody v Česku poslední roky cenu másla na pultech dotují. Jenže o tom by se špatně psaly titulky. A tak je lepší nepřemýšlet a co nejrychleji napsat článek, na jehož titulek všichni kliknou.
Jsem zvědavý, jestli si po téhle kauze začnou alespoň některá média ověřovat data nebo minimálně začnou přemýšlet, proč tiskový mluvčí sdružení velkých českých potravinářů zcela zahodí svou důvěryhodnost jen proto, aby pár měsíců před volbami vyvolal další vlnu blbé nálady. Ale to už se dostáváme k jiného tématu než je nedostatek informační gramotnosti v této zemi.
