Článek
Evropská unie asi plánuje zakázat nebo přísně regulovat čínské platformy jako Shein a Temu, protože některé jejich produkty nesplňují evropské standardy. Místo svobodné volby spotřebitele volíme cestu paternalismu – úředníci rozhodnou za občany, co si mohou a nemohou koupit. Tento přístup nás však připravuje o něco mnohem cennějšího než levné zboží: o schopnost kriticky myslet a nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí.
Když byrokrat myslí za vás
Evropská unie se stala mistrem v ochraně občanů před sebou samými. Každý schůdek má varovnou značku, každá díra v zemi je obehnána závorami a svítícími cedulemi. Na první pohled to vypadá jako péče, ve skutečnosti jde o infantilizaci celé společnosti. Lidé si přestávají dávat pozor, protože předpokládají, že stát již vše vyřešil. Když někde není cedule „Pozor, horko!“, automaticky očekávají, že si nemohou popálit ruku.
S čínským e-commerce se děje totéž. Místo aby si lidé osvojili základní návyky jako čtení recenzí, ověřování prodejců nebo realistické očekávání u extrémně levného zboží, unijní úředníci rozhodli, že platformy prostě zakážou. Problém vyřešen? Ani náhodou.
Svoboda zahrnuje právo udělat chybu
Jako libertarián zastávám jednoduchou zásadu: dospělí lidé mají právo rozhodovat o svých financích, i když to znamená občasný nákup nekvalitního zboží. Koupě levného svetru ze Shein, který se po prvním praní rozpadne, není tragédie – je to cenná lekce. Člověk se příště podívá na recenze, zváží poměr ceny a kvality, možná si připlatí za něco trvanlivějšího. Takhle funguje učení.
Když ale stát garantuje, že „všechno na trhu je bezpečné a kvalitní“, protože cokoliv jiného zakázal, lidé ztrácejí motivaci přemýšlet. Nevyvíjejí si obranné mechanismy spotřebitele. Proč by také? Brusel přece hlídá jejich zájmy. A pak přijde moment, kdy narazí na něco, co regulace nepokryla, a jsou bezbranní.
Společnost myslících lidí versus společnost řízených
Moderní společnost potřebuje občany, kteří dokážou vyhodnotit riziko, zpracovat informace a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Pokud za každým rohem čeká regulace, která jim myšlení ušetří, vytváříme generaci závislou na autoritě. Taková společnost se nemůže posouvat dopředu, protože její členové nedokážou samostatně řešit problémy.
Recenze, hodnocení prodejců, diskuzní fóra – to jsou nástroje moderního spotřebitele. Fungují výborně, pokud je lidé skutečně používají. Ale proč by se s nimi obtěžovali, když evropský úředník už předem určil, co je pro ně dobré a co ne?
Bez klopýtnutí se nenaučíš chodit
Nemůžete se naučit jezdit na kole, pokud vám nikdo nedovolí spadnout. Stejně tak nemůžete vychovat zodpovědné spotřebitele, pokud jim nedovolíte udělat špatný nákup. Ten občasný „kšunt“ ze Shein není hrozba pro společnost – je to učební pomůcka.
Problém není v existenci levných čínských platforem. Problém je v lidech, kteří očekávají prémiovou kvalitu za pár korun a pak se diví. A ještě větší problém je v politicích, kteří místo vzdělávání spotřebitelů volí nejjednodušší cestu: zákaz.
Svoboda bez odpovědnosti neexistuje. A odpovědnost se nedá naučit v systému, který vás před každým rizikem chrání. Chceme-li společnost schopnou inovovat a růst, musíme akceptovat, že k tomu patří i právo udělat chybu. I tu v podobě rozpadlého svetru za sto korun.
