Hlavní obsah

Rusko propáslo v 90.letech šanci na demokratizaci, Alexej Navalnyj o tom píše ve své knize

Foto: wikimedia commons CC BY-SA 2.0

Opoziční ruský politik Alexej Navalnyj

Posmrtně vyšla kniha vzpomínek kritika Kremlu Alexeje Navalného. Dětství v Sovětském svazu, rodina, boj proti zkorumpovanému režimu. Druhá půlka popisuje ruské vězení.

Článek

Kniha je psaná jeho vlastními slovy. Dočteme se o jeho dětství v Sovětském svazu, o politickém prozření, rodině, o odporu proti zkorumpovanému režimu a o lásce k Rusku a jeho lidu.

Kniha začíná popisem otravy během letu z Tomsku do Moskvy. Agenti tajné policie FSB ho otrávili novičokem. V Kremlu velmi oblíbeným, protože v těle po několika hodinách nezůstanou žádné stopy. Díky rychlé reakci posádky letadla, která nouzově přistála v Omsku, a lékařům tamní nemocnice, kteří mu pohotově podali protijed, tehdy přežil. A také díky Angele Merkelové, která u ruských úřadů prosadila převoz Navalného do berlínské nemocnice. Po propuštění do domácího ošetřování začal Navalnyj ve Freiburgu diktovat své vzpomínky, které vyšly v anglickém překladu půl roku po jeho smrti a nedávno i česky.

Gorbačov alespoň nekradl

V prvních kapitolách psaných v Německu se Navalnyj vrací do svého dětství a dospívání v rodině důstojníka v posádkovém městě v 80. letech. S vtipem a sarkasmem popisuje absurdity pozdního socialismu. Západním čtenářům, kterým je text přednostně určen, vysvětluje, proč byl Gorbačov v Rusku od počátku tak nepopulární - protože zahájil kampaň proti alkoholismu. „Chtěl být reformátorem, ale měl hluboké obavy z důsledků skutečných reforem. Ohlašoval velké změny, aby se je vzápětí pokusil odvrátit.“ Navalnyj mu však přiznává značný morální kredit, protože na rozdíl od svých nástupců nekradl.

Foto: Tomáš

Kniha Patriot

Jelcin byl alkoholik a promrhal šanci na demokratizaci Ruska

V devadesátých letech byl stoupencem Borise Jelcina. Později však prozřel a dává mu za vinu nedokončený proces demokratizace Ruska, zbohatnutí hrstky oligarchů a předání moci Putinovi. ,,Neměli bychom porovnávat to, jací jsem byli v roce 1990, s tím, jací jsme nyní, ale jak jsme na tom v současnosti s tím, jak bychom na tom mohli být, pokud bychom rostli jen průměrným tempem světového růstu. Snadno bychom dosáhli toho, čeho dosáhlo Československo, východní Německo, Čína a Jižní Korea. To je srovnání, z něhož můžeme být jen smutní. Proč se to nepodařilo? Co Poláci a Češi dokázali a my ne? Stal se Leszek Balcerowicz, strůjce reforem v Polsku, multimilionářem, jako náš Anatolij Čubajs? Koupil si Václav Havel, český postkomunistický vůdce, dům za 15 milionů dolarů na ,,ostrově milionářů“ na Svatém Bartoloměji? Jak to, že v Rusku téměř všichni mladí reformátoři a demokraté pohádkově zbohatli?“

Dále popisuje ikonické momenty z roku 1995, vyhrocená politická debata kdy Vladimir Žirinovskij během televizního duelu hodil sklenici džusu na demokratického politika Borise němcova, který mu to okamžitě oplatil. ,, O deset let později byly televizní debaty minulostí. Krelm den za dnem systematicky zbavoval ruské občany svobody, kterou si teprve nedávno vydobyli a cenzura se vrátila.“

Navalného motivace

,,Šel jsem do politiky, abych bojoval proti lidem, kteří ničí mou zemi, nejsou schopni zlepšit náš život a jednají pouze ve svém vlastním zájmu. Měl jsem v úmyslu zvítězit.“ Jeho osobní motivací byly jeho děti. ,,Když chodil syn na základní školu, děti měly jednou říct, co dělají jejich rodiče. Syn odpověděl: ,, Můj tatínek bojuje proti špatným lidem za budoucnost naší země.“ Když mi to řekli, byl to nejkrásnější okamžik mého života. Bylo to, jako by mi pověsili medaili.“

Druhá půlka knihy je vězeňský deník

Kde Navalnyj popisuje své zážitky z vězení. Některé absurdní, některé i vtipné. Jedna z absurdních situací je další citace z knihy. Když už na Sibiři nedostane zimní boty. ,,Nedostanete zimní boty. V praxi to znamená, buď nepůjdete ven (a budete trpět), nebo půjdete ven a onemocníte (což se mi už stalo). Nachlazení nic neznamená, když ležíte doma pod peřinou a popíjíte čaj s medem. Ale v cele, kde teplou vodu dostáváte jen ve třech šálcích - k snídani, obědu a večeři se onemocnět moc nedoporučuje. S pocitem, že má na vás další páku, bude administrativa požadovat, abyste se vzdali některých svých stanovisek. Nejde mi o to stěžovat si ale v poslední době dostávám spoustu dopisů z vnějšího světa o depresi, sklíčenosti a apatii. Vážně? No tak, vzchopte se! Pokud jste naživu, v pořádku a můžete jít kam chcete, tak se vám daří dobře. Dopijte své latté a jděte udělat něco, co Rusko přiblíží svobodě.“

Vznikl i dokument https://www.csfd.cz/film/1136189-navalny/prehled/ , který v roce 2023 vyhrál Oskara.

Zakončím to citací z obalu jeho knihy. ,,Zavírám oči a předstírám, že nebezpečí neexistuje. Jednoho dne jsem se jednoduše rozhodl, že nebudu mít strach. Všechno jsem zvážil, pochopil, na čem jsem a nechal to být.“

Teprve budoucnost ukáže, zda jeho oběť měla nějaký smysl a pomůže Rusku stát se „prosperující demokratickou zemí“, o které snil.

Zdroje:

Alexej Navalnyj PATRIOT ISBN 978-80-284-0343-0

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz