Článek
Ticho mezi námi
Nikdy jsem si nepředstavovala, že se jednou ocitnu v roli matky, která netuší, co se děje v životě vlastního dítěte. Syn odešel po jedné hádce, kdy mi vyčetl, že se do všeho pletu. Snažila jsem se mu psát, volat, posílat zprávy, ale nikdy neodpověděl. Časem jsem rezignovala a smířila se s tím, že mě ze svého života vymazal.
Nečekané setkání
Když minulý měsíc zazvonil u dveří, zůstala jsem stát jako přikovaná. Před sebou jsem viděla svého syna, kterého jsem neviděla celé roky. Byl starší, unavenější, a hned ve dveřích přiznal, že potřebuje pomoc. Řekl mi, že se mu nedaří, přišel o práci a že by potřeboval půjčit.
Smíšené pocity
Na jednu stranu se mi sevřelo srdce radostí, že ho zase vidím. Na druhou mě bodlo poznání, že kdyby nepotřeboval peníze, možná bych se ho nikdy nedočkala. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli mu mám nabídnout objetí, nebo ho rovnou poslat pryč. Vzpomněla jsem si na všechny roky, kdy jsem seděla o samotě u vánočního stolu a čekala aspoň na krátký telefonát, který nikdy nepřišel.
Rozhovor po letech
Sedli jsme si ke stolu a chvíli na sebe jen mlčky koukali. Potom začal mluvit. Popisoval, jak se mu nedařilo, že se dostal do dluhů, a že mě vlastně potřebuje jako záchranu. Bylo to zvláštní. Čekala jsem omluvu, vysvětlení, možná i kousek lítosti. Ale dočkala jsem se jen prosby o peníze. Jednou větou pronesl: „Mami, mohl bych u tebe zůstat pár týdnů, než se postavím na nohy?“
Moje rozhodnutí
Nechala jsem ho přespat, uvařila mu večeři a dívala se, jak spí na gauči jako kdysi, když byl malý. V hlavě se mi honily myšlenky. Nejsem naivní, vím, že mě nevyhledal kvůli citům. Přesto jsem cítila, že jako matka nemůžu jen zavřít oči a otočit se zády. Půjčila jsem mu nějaké peníze, ale stanovila podmínky. Vysvětlila jsem mu, že pokud chce mou podporu, musí se mnou zůstat v kontaktu, i když už zase bude mít práci a vlastní bydlení.
Den poté
Když ráno odešel, seděla jsem v prázdném bytě a přemýšlela, jestli jsem udělala dobře. Možná se ozve, možná zase zmizí na roky. Ale i kdybych ho viděla jen na ten jediný večer, stálo to za to. Aspoň na chvíli jsem měla pocit, že jsem znovu matka a ne jen žena, na kterou se zapomnělo.
