Článek
BISka dlouhodobě sleduje prostředí českých sociálních sítí a mapuje možné vlivové operace a pokusy o ovlivňování veřejného mínění. Nepřekvapivě se o ovlivňování veřejnosti pokouší především ruské zpravodajské služby a osoby s vazbami na Rusko.
Málo se bohužel mluví o dalším problému, který je ve zprávě zmíněný rovněž: Individuální radikalizace mladých lidí na sociálních sítích. Bezpečnostní složky řeší tento problém dokonce více než tradiční extremisty a populisty!
Děsivá fascinace násilím
Loňský rok se nesl ve znamení pokračování trendu radikalizace mladých a mladistvých v online prostředí, který BIS pozoruje od podzimu předcházejícího roku.
Zatím šlo o zhruba dvě desítky osob, jejichž radikalizace se projevovala vyhledáváním a šířením materiálů islamistického či extrémně pravicového extremistického charakteru na internetu. Závažný problém představují zejména radikální online komunity.
Slouží jednak k šíření propagačních materiálů, ale mají i mobilizační funkci a uvnitř nich dochází k podněcování k útokům proti ideologickým nepřátelům. Význam a vliv ideologie však nelze přeceňovat. Mnohem důležitější roli hraje úplně jiná věc: Fascinace násilím a snaha být součástí širší komunity podobně smýšlejících osob.
Tento druh radikalizace má své důsledky, které by nás měly znepokojovat. Zatímco v minulosti byla většina extremistických činů v souvislosti s online radikalizací verbálního charakteru, nedávno zaznamenané případy ukazovaly zvýšenou ochotu některých pachatelů přistoupit ke konkrétním násilným činům v reálném světě.
Jedná se tedy o skutečnou hrozbu. Uklidňovat by nás neměla ani skutečnost, že sofistikovanost případných útoků byla prozatím velmi nízká.
Drakonická opatření nepomohou
Jaký byl profil takového typického zradikalizovaného mladého člověka? Jednalo se zvláště o chlapce ve věku od 13 do 21 let, často s problémovým rodinným zázemím a vyloučené z kolektivu. Většina z nich měla českou národnost. Pro úplnost je také třeba dodat, že nejde o specificky český fenomén.
Radikalizace mladých a mladistvých byla zaznamenaná ve více zemích Evropy. Mezi společné znaky patřil zejména zmiňovaný zájem o násilí, sdružování se do online komunit na sociálních sítích jako Telegram či TikTok a také minimální přímé vazby na teroristické organizace.
Na druhé straně byl ale zaznamenaný případ 21letého občana Česka, který navázal kontakt s verbíři tzv. Islámského státu prostřednictvím Telegramu. Mimochodem, v Evropě nejsou případy verbování k islámským teroristům prostřednictvím sociálních sítí vůbec ojedinělé.
Algoritmy sociálních sítí
Za hlavní příčinu online radikalizace jsou považovány algoritmy sociálních sítí, které stále dokonaleji směřovaly obsah s radikální tématikou k těm uživatelům, kteří k němu nějakým způsobem inklinovali.
Konflikty na Ukrajině a Gaze, které u některých konkrétních případů stály na počátku radikalizačního procesu, hrály spíše podružnou úlohu.
Jak z toho ven?
Drakonická represivní opatření zde nedávají příliš smysl. U nezletilých je samozřejmě žádoucí, aby jejich rodiče věděli, na co se jejich děti dívají. Ve snaze o deradikalizaci dává u většiny jedinců samozřejmě dobrý smysl řešit osobní problémy související s jejich nedostatkem sociálních vazeb a zájmu ze strany okolí.
Pokud ale chceme takovým případům předcházet, nejúčinnější prevencí jsou dobře informovaní uživatelé. Dosáhnout toho lze vzděláváním a šířením povědomí o tom, jak tyto sítě fungují. Lidé musí být schopní kriticky vyhodnotit obsah, na který narazí na internetu. Žádná lepší možnost neexistuje.
