Článek
Není proto divu, že si mnohdy až podezřele levné zboží z čínských online tržišť, jako jsou Temu či Shein, specializujících se na rychlou módu, získalo během krátké doby své existence značnou oblibu mezi evropskými spotřebiteli.
Balíky zmíněných dvou společností (a nejen jich) během posledních pár let doslova zaplavily celou Evropu. S tím je však spojená i celá řada negativních důsledků.
Lidé mají přirozeně sklon maximalizovat svůj užitek při vynaložení co nejnižších nákladů či úsilí. Některé ekonomické teorie dokonce pracují s modelem „homo economicus“.
Člověk je podle tohoto pojetí vnímaný jako agent, „který je důsledně racionální a úzce sobecký a který optimálně sleduje své subjektivně definované cíle,“ jak se mimo jiné dočteme na moudré Wikipedii.
Návrh Evropské komise
Velkou pozornost a místy pobouření některých vyvolal nedávno návrh Evropské komise, aby každý balík do hodnoty 150 eur, který nyní nepodléhá celní povinnosti, byl nově zpoplatněný 2 eury.
Tato částka má pokrýt náklady spojené s kontrolou rostoucího objemu levného zboží, které do EU míří především z Číny. Pokud by si platformy vybudovaly na území EU svoje skladovací prostory, z nichž by se pak zásilky distribuovaly k zákazníkům, poplatek za balík do 150 eur by se snížil na 50 centů.
Ozývají se hlasy, že to poškodí zákazníky a jediné, k čemu to povede, je zdražení zboží. V čem představuje nápor zboží z čínských online platforem problém?
Našlo by se jich hned několik
Prvním z nich je zjevné porušování pravidel hospodářské soutěže. Asijským online platformám se kvůli dosavadní absenci jasných pravidel daří obcházet placení daní a nejrůznějších povinných poplatků.
Jako příklad zde stojí za zmínku praktiky platformy Temu, která má ve zvyku dělit větší objednávky do několika balíků. Hodnota zboží v jednom balíku tedy nepřekračuje 150 eur, a je tím osvobozená od placení cla.
Naproti tomu evropští dodavatelé clo normálně platí, stejně jako DPH. Zmíněné praktiky tak nepřekvapivě výrazně oslabují konkurenceschopnost nejen českých, ale i všech evropských obchodů.
Dalším přínosem zavedení nových pravidel a poplatků má být to, že prodejci se budou muset v EU, resp. v některém z členských států zaregistrovat jako plátci DPH.
Částka dvou eur za balík se na první pohled nemusí jevit jako významná. Jenomže musíme mít na paměti, že jen za loňský rok se do zemí Evropské unie doručilo 4,6 miliardy balíků, které byly podle unijních pravidel osvobozeny od cla.
Denně to znamená 12 milionů kusů. Ve srovnání s rokem 2022 jde o čtyřnásobný nárůst. V samotném roce 2022 se ze třetích zemí do Evropské unie dovezlo 1,4 miliardy zásilek v hodnotě do 150 euro a o rok později to bylo 2,4 miliardy.
Ve hře jsou tedy miliardy eur. Hlavním plátcem bude ten, kdo zásilku do EU posílá, tedy právě online platformy. Část z vybraného poplatku by se mohla do budoucna stát příjmem přímo rozpočtu Evropské unie.
Nezákonné praktiky
A co vnímám jako velmi důležité, nastavení jasných pravidel je především v zájmu zákazníků. Proč? Třeba proto, že čínské platformy jsou nechvalně známé absencí jakékoli ochrany osobních údajů a klamáním zákazníků.
Evropská síť na ochranu spotřebitelů také vyšetřuje v současné době společnost Temu kvůli údajným nezákonným praktikám, jako jsou falešné slevy a zavádějící recenze, prodej nelegálních produktů či různé nekalé praktiky.
Zjevně neférovým jednáním se zákazníky však výčet potíží zdaleka nekončí. V sázce může být také bezpečnost a zdraví spotřebitelů, často dokonce zdraví těch nejmenších. Podezřele nízké ceny často naznačují pochybnou kvalitu, což bývá bohužel právě často případ levného asijského zboží.
V sázce je zdraví zákazníků
Velké množství dováženého zboží nejen obchází pravidla, ale také může být zdraví škodlivé. Součástí opatření by proto mělo být i splňování různých zdravotních a bezpečnostních norem, zejména pokud jde o kosmetické výrobky nebo hračky. Jak už jsem psal dříve, právě závadné hračky představovaly závažný problém.
Zjistilo se, že dokonce 80 procent testovaných hraček nakoupených na asijských online platformách nesplňovalo bezpečnostní předpisy platné v Evropské unii.
Jak také nedávno upozornila při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová, 78 procent výrobků na online tržišti Temu nesplňuje podle zjištění Evropské spotřebitelské organizace BEUC bezpečnostní předpisy EU.
Pro zákazníky by mělo obrovský význam, že přímo prodejce by měl nově zodpovídat za zboží jako takové. V současnosti platformy tuto odpovědnost obcházejí tím, že zboží uvádějí jako pocházející od externího dodavatele, na kterého tak přecházejí všechny povinnosti vůči zákazníkovi.
Pokud nastane nějaký problém se zakoupeným zbožím, dopátrat se k původnímu výrobci bývá samozřejmě obtížné a často prakticky nemožné. Zvláště když se jedná o čínského výrobce.
Naopak pokud půjde o obchod realizovaný ze skladu na území EU, všechny obchodní náležitosti a řešení sporů se budou muset řídit evropskou legislativou. A jelikož je legislativa v této oblasti už nyní z velké části sladěná na celoevropské úrovni, zákazníkům by to např. v případě závad u výrobků mohlo výrazně usnadnit situaci.
Konec dvojího metru
Měl by také skončit dosavadní dvojí metr silně nespravedlivý vůči evropským společnostem, které mohou dostat pokutu i za chybějící návod u výrobku, jako se to stalo např. Alze, zatímco mnohem závažnější porušování předpisů ze strany čínských platforem zůstávala bez postihu.
Mezi problémy spojené s masovým přílivem asijského zboží patří také padělání zboží, rozšířené zejména v textilním průmyslu.
Komise argumentovala v návrhu také tím, že padělání stojí oděvní průmysl téměř 12 miliard eur ročních tržeb (5 procent příjmů), kosmetický průmysl 3 miliardy eur (5 procent tržeb) a hračkářský průmysl 1 miliardu eur (téměř 9 procent tržeb).
A vzhledem ke vzniku velkého množství odpadu a násobně vyšších emisí v případě přepravy zboží několik tisíc kilometrů nesmíme zapomínat ani na dopady na životní prostředí.
Online platformy, které se v EU zaregistrují jako plátci DPH, budou mít povinnost odvádět příspěvky do fondů, z nichž se financuje na recyklace a likvidaci odpadu.
Opožděná reakce Evropy
Na závěr je třeba říct, že reakce Evropské komise je v tomto případě naprosto správná. Vytknout jí ale lze jednu věc: Bohužel přichází poměrně pozdě. EU jako celek ztrácela dlouhé měsíce velké peníze od čínských společností.
Ty navíc obcházely placení cel tím, že úmyslně podhodnocovaly zásilky do Evropy s nekvalitním a často i nebezpečným zbožím. Evropští prodejci jsou tak vytlačováni na okraj.
Podezřele levné zásilky z Číny bez cla a DPH ničí místní obchodníky a také v neposlední řadě můžou být nebezpečné pro spotřebitele. Zboží, které nesplňuje evropské standardy, nemá v EU co dělat.
Na místě tedy byla mnohem pohotovější a ráznější reakce. Evropa však udělala chybu, když se bohužel nejdříve zalekla konfliktu s asijskou velmocí, a proto nebyla odpověď na nápor čínských zásilek tak rychlá a ostrá, jak by měla správně být. Konfrontaci jsme se ale stejně nevyhnuli, a uškodili jsme si tak jen sami sobě.
