Článek
Byla to právě EU, která se snažila dlouho projevit vstřícnost. Evropská komise nabízela snížení cel na průmyslové výrobky, tedy i na auta, na nulu. Někteří tomu možná nebudou věřit, ale stalo se to už v roce 2018 během Trumpova prvního prezidentského období.
Tuto nabídku zopakovala EU i letos během března, předtím, než Trump cla vyhlásil, a trvá na ní i nyní. Jenže právě Spojené státy dosud neměly zájem dohodnout se. Zatím Trump oznámil pouze 90denní odložení téměř všech nově zavedených celních opatření.
Nejvíce utrpí USA
Cla byla původně zamýšlená za účelem ochrany americké ekonomiky. Vyhlášení obchodní války však nepomůže opravdu nikomu. Uškodí všem, paradoxně nejvíce pak samotným Spojeným státům.
Uznávaný německý Kiel Institute přišel s modelem dokazujícím, že zavedení cel téměř na všechny země by mělo nepříjemné ekonomické důsledky pro všechny. A byla by to právě americká ekonomika, která by následky pocítila nejbolestivěji.
Další země by byly dotčené méně s tím, že ekonomické dopady na EU by byly ve srovnání s Amerikou spíše mírné.
Výsledky simulací Kielského institutu totiž ukazují, že obchodní politika Donalda Trumpa by postihla nejvíce právě americkou ekonomiku. Navrhované celní sazby by měly za následek pokles ekonomického výkonu USA o 1,7 % ročně, zvýšení cen o více než 7 % a propad exportu o téměř 20 %.
V případě odvetných opatření dotčených zemí by byl efekt na ceny nižší, nicméně by se dal očekávat ještě větší propad v exportu.
A co Evropská unie?
EU by v případě zavedení cel v navrhované výši mohla očekávat pokles ekonomického výkonu pouze o 0,2 % a Německo jen o něco přes 0,3 %. Globální ekonomický výkon by se pravděpodobně snížil o 0,8 % a vývoz z EU o 0,6 %.
Celosvětový objem obchodu by zaznamenal pokles o 6 %. USA by patrně důsledkem své vlastní politiky utrpěly daleko více než jiné země. Absurdní, že? Když to tedy celé shrneme, Spojené státy se samy střelily do vlastní nohy.
Navrhované sazby uvalených dovozních i vývozních cel vypadají jako vypočítané pomocí generátoru náhodných čísel. Uvalování „odvetných“ cel mj. i na ostrovy obývané tučňáky jen podtrhuje naprostou absurditu těchto opatření.
Ekonomika EU jako celku by se patrně dokázala s následky uvalených cel vypořádat. Evropské země si také velmi dobře uvědomují, že se již nadále nemohou spoléhat na USA coby největšího spojence a musí se prostě přizpůsobit nové realitě.
Škody na vztazích mezi USA a nejen Evropou, ale i většinou světa, jsou však už nyní nedozírné.
