Hlavní obsah
Politika

Krajní levice blokováním pokojného shromáždění zaútočila na českou demokracii

Foto: X Muzeum Mělník (@JosefSnopek)

Zablokování Pochodu pro život, které nemělo pro blokující žádné následky, může představovat nebezpečný precedens, podle kterého na ulici platí právo silnějšího a agresivnějšího.

Neschopnost Policie ČR zabezpečit bezpečný průchod Pochodu pro život přes Prahu považuji za naprosto neomluvitelné selhání. Na rozdíl od krajních levičáků, kteří ho zablokovali, účastníci pochodu neporušovali žádný zákon.

Článek

Pochod byl řádně nahlášen, účastníci vyjadřovali zcela legitimní postoj a nenarušovali žádným způsobem veřejný pořádek, takže není důvod, aby někdo nepovoleným způsobem je blokoval. Policie měla proto měla účastníkům zabezpečit bezpečný průchod Prahou.

To se ale nestalo

Pochod byl zablokovaný skupinou agresivně a často vulgárně se chovajících krajních levičáků. Budu zde citovat slova jednoho z účastníků pochodu, který vylíčil, jak „skupiny odpůrců celou dobu křičely, troubily a urážely účastníky Pochodu pro život. Ukazovali na ně zdvižené prostředníčky. Užívali i megafonů, aby překřičeli hudební doprovod Pochodu pro život, který se snažil pozitivně zabavit děti.“

Dále pak popisuje, jak až po zhruba hodině a půl pak začali policisté zvedat sedící blokující odpůrce, které ale jen odvedli stranou, ti si sedli na zem o kus dále. Odpůrci pochod pro život obklíčili a účastníci neměli kam ustoupit.

Nakonec byli nuceni odejít ulicí a doslova se s kočárky prodrat mezi nadávajícími a posmívajícími se odpůrci, aniž by nám policie zajistila bezpečný průchod. Opravdu byl postup policie v pořádku, jak tvrdí ministr vnitra?

Kdo je tady fašista?

Řvát na rodinu s dětmi a kočárkem, která šla poklidně na Pochodu pro život, že jsou fašisti, je přes čáru. Pirátské političky Markéta Gregorová a Klára Kocmanová i všichni ostatní, kteří tomu tleskali, by si to měli uvědomit.

Se skutečnými nácky by si to ti hrdinové nerozdali, ale na rodiny s dětmi a seniory si klidně dovolí. Jednání anarchistů a celé krajní levice je naprosto zbabělé, ubohé a odporné.

Přestože anarchisté a krajní levice tvrdí, že bojují proti (klero)fašismu, sami mají svými praktikami zastrašování názorových oponentů fašistům daleko blíže, než jsou si ochotní připustit.

Platí zde teorie podkovy

Podle ní k sobě mají opačné názorové extrémy ve skutečnosti blízko. Působí hodně podivně, když se na toleranci nejvíc odvolávají ti, kteří sami nejsou schopní skousnout, že ve společnosti budou vždy existovat různé názory a nejsou schopní argumentovat bez nálepkování druhých.

Krajní levičáci a progresivisté, se často odvolávají na Popperův paradox tolerance, kdy nelze tolerovat myšlenky považované netolerantní. Odvolávala se na něj i Markéta Gregorová. Ani ona, ani nikdo další z těchto lidí ale Popperovo dílo Otevřená společnost a její nepřátelé zjevně vůbec nečetl.

Jak nám to připomněl Adam Růžička, Karl Raimund Popper tvrdí, že potlačování „netolerantních filozofií“ by bylo nemoudré v případech, kdy můžeme kontrovat argumentací.

Netolerovat netoleranci znamená potřebu být připraven zasáhnout i silou, pokud argumentace není možná. Má se tak dít v krajních případech, kdy protivníci svým stoupencům zakazují racionální diskusi a učí je odpovídat na argumenty „pěstmi a pistolemi.“

Kdo ví, zda by Popper vzhledem k agresivní a vulgární povaze blokády pochodu naopak neoznačil za netolerantní právě její účastníky.

Neúcta k vládě práva

Svobodná společnost stojí na všeobecném uznání základních práv a svobod, mezi něž neodmyslitelně patří i svoboda projevu a svoboda shromažďování. Chápu, že na mnoho věcí budou existovat různé názory a kontroverzní témata, jako jsou bioetické otázky, vyvolávají silné emoce.

Nesouhlas však lze vždy vyjádřit slušnou formou a na uznání zmíněných základních práv a svobod by měla existovat shoda napříč politickým spektrem. Bohužel tomu tak zjevně není.

Krajní levice si vyhrazuje právo či spíše privilegium porušovat platné zákony, omezovat právo druhých na svobodný projev či shromažďování tím, že označí názorového oponenta za fašistu.

Nebezpečný precedens

Zablokování Pochodu pro život, které nemělo pro blokující žádné následky, může představovat nebezpečný precedens, podle kterého na ulici platí právo silnějšího a agresivnějšího.

Jakákoli skupina bude moci omezit právo shromažďování druhých s odvoláním na to, že se jedná o fašisty či jen proto, že se jim názory druhých nelíbí. Napomohla tomu právě i nečinnost policie, která nebyla schopná účastníky pochodu ochránit.

U anarchistů se naprostá neúcta k právnímu řádu dala očekávat. Bohužel se podobně projevovali i někteří politici ze stran, které se považují za demokratické. Krajní levice ukázala, že je jí jakékoli respektování práv druhých naprosto cizí.

Jejím terčem nebyli jen účastníci jednoho povoleného shromáždění. To, co předvedla, bylo frontálním útokem na samotné základy naší svobodné společnosti.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz