Článek
Tuto taktiku s oblibou využívá i proti evropským zemím, s nimiž není v otevřeném ozbrojeném konfliktu, aby je oslabil zevnitř. Není snad třeba připomínat, že mezi ruskými cíli nepřekvapivě nechybí ani Česko.
Nejde o nic nového. Šíření lží sloužilo Kremlu už v době carského Ruska a stejné praktiky se v průběhu své existence nerozpakoval užívat Sovětský svaz.
Nová doba, nové lži
Doba se změnila a s tím i způsoby šíření kremelských lží. Prostřednictvím platforem jako Meta nebo Telegram šíří Rusko dezinformace, rozděluje naši společnost a podkopává důvěru v demokracii.
Rusko k útoku na nás používá i moderní psychologické operace. Ty se staly klíčovým nástrojem v hybridní válce a spoléhají se na sílu digitálních médií, algoritmy pro manipulaci s daty a hromadné šíření dezinformací. Opakují stejné lži znovu a znovu, aby jim lidé nakonec uvěřili.
Používají falešné zprávy, memes, emotivní videa, a dokonce i deepfakes. Tyto metody mění způsob, jakým lidé myslí a cítí. Říká se tomu kognitivní válka – druh války, která cílí na mysl obyvatel.
Projevuje se více způsoby
Třeba zasahováním do voleb - jako jsme toho byli svědky v případě USA. Už po zabrání Krymu začalo Rusko masivně šířit po sociálních sítích informace s cílem co nejvíce poškodit Ukrajinu.
Součástí bylo šíření lží o genocidě rusky mluvícího obyvatelstva a falešná svědectví zajatých ukrajinských vojáků. Po vypuknutí otevřeného konfliktu v roce 2022 se ruská propaganda snažila špinit ukrajinské uprchlíky v Evropě poukazováním na to, že údajně dostávají příliš mnoho výhod či se dopouštějí kriminální činnosti.
Dále je známo, že Kreml podporuje extremistická uskupení (např. francouzská FN – nyní RN či německá AfD), separatistická hnutí (viz Katalánsko) či např. kampaň pro brexit. Rusko je zkrátka schopné využít jakékoliv prostředky a osoby, které dokážou k destabilizaci Evropy.
Důsledky těchto operací se projevují v prohlubování politických a sociálních krizí, oslabování státních institucí, aktivaci separatistických hnutí a nárůstu extremistických a radikálních nálad mezi obyvatelstvem.
To vede k dlouhodobé destabilizaci společností a snižování jejich schopnosti odolávat vnější manipulaci. Praktiky mají jinou podobu než v minulosti, ale cíl je podobný: Vyvolat v lidech nejistotu, zmatek a podkopat důvěru v demokracii. Nejde zde zdaleka jen o sociální média.
Ruská pozornost se upíná i na další části světa
S tzv. „humanitárními dezinformacemi“ cílí na lidi v Africe a Latinské Americe. Rusko používá falešnou humanitární diplomacii a propaguje narativy, podle nichž pouze Rusko může „zachránit svět“ před západním imperialismem a západní humanitární mise jsou zástěrkou pro rozvědku a kolonialismus.
Takové psychologické operace jsou obzvláště aktivně prováděny prostřednictvím kanálů RT, Sputnik a Telegramu či proruské blogerské sítě.
Co udělají sociální sítě?
Pokud technologické firmy nebudou důsledně dodržovat vlastní pravidla, přímo tím pomáhají Putinovi v jeho hybridní válce proti Evropě. META svá pravidla dostatečně nevymáhá, což umožňuje anonymním a falešným účtům šířit dezinformace a manipulovat s veřejnou debatou.
Přísnější vymáhání těchto zásad v rámci EU by přispělo k transparentnějšímu a odpovědnějšímu online prostředí a bylo by v souladu s širším úsilím EU v boji proti dezinformacím
Proto jsme společně s dalšími členy výboru EUDS (Evropský štít pro demokracii) poslali dopis místopředsedkyni Evropské komise Henně Virkkunen, aby se touto hrozbou začala vážně zabývat.
Boj za pravdu
Za neméně důležité pro účinnou obranu proti nepřátelským lžím však považuji ještě několik dalších opatření. Každá evropská země by měla podniknout následující: Rozvíjet mediální gramotnost a posilovat kritické myšlení obyvatelstva už ve školním věku. Lidé v Evropě se zkrátka musí stát imunními proti lžím šířeným na internetu.
Jelikož digitální a informační bezpečnost představuje záležitost přesahující hranice jednotlivých států, důležitou součástí by měla být také mezinárodní spolupráce v oboru informační bezpečnosti a společný vývoj mechanismů pro včasnou identifikaci nebezpečí v této oblasti.
Měla by být také vytyčená jasné strategie pro identifikaci a neutralizaci informačních a psychologických hrozeb.
Toto je boj za pravdu. Pokud nebudeme jednat, lidé definitivně ztratí důvěru v informace, v média a v samotnou demokracii.
Musíme mít neustále na paměti, že pokud nebudeme schopní adekvátně zareagovat, přenecháváme tím volný prostor ruské propagandě, a to opravdu nechceme.
