Článek
V uplynulých deseti letech bylo celkem obtížné vysvětlovat cizincům, v čem spočívá populismus Andreje Babiše. Nikdo nechápal, jak někdo, kdo nehlásá ultrapravicové myšlenky, otevřenou xenofobii, třídní boj, vypjatý nacionalismus, náboženské zpátečnictví, vystoupení z EU a otevřenou adoraci Kremlu, může být populista. Miloše Zemana chápali, rozuměli jeho pozici, ale Andreje Babiše se dalo vysvětlit velice obtížně. A v jaké je evropské frakci, říkali, podle toho se pozná jeho ideologie. V liberální. Cože? Jak může být autoritář v liberální frakci?
V posledních dnech to Babiš výrazně zjednodušil, když spoluzaložil evropskou frakci, jejíž samotný název je spin (pro Čechy: „falešný a prázdný“). Nejsou to ani patrioti, ani pro Evropu. Správně by se měli jmenovat „Populisté sobě“. Frakce plná ultrapravicových populistů typu francouzské Národní fronty, autoritářů typu Orbána a proruských pátých kolon typu rakouských Svobodných. Opravdu to nejhorší z nejhoršího, co Evropa na politické scéně nabízí. Takže Babiš se svým ANO je tam naprosto správně.
Babiš se tak stává novým politickým Tomiem Okamurou a Tomio Okamura už to má spočítané. Již brzy ho nebude třeba, když ANO bude hlásat to, co teď hlásá SPD. Ostatně ANO se tímto směrem znatelně posouvá.
Je škodolibě zábavné sledovat, jak politici ANO, kteří se ještě nedávno tvářili jako správní liberální zápaďáci, se najednou stávají krajně pravicovými nacionalisty. Nejlepším příkladem je volební lídryně ANO v evropských volbách Klára Dostálová, která se ještě nedávno ohrazovala proti tomu, že by nebyla liberálka, a nyní se stala místopředsedkyní této extrémistické a proruské frakce v Evropském parlamentu. Je smutné, že média přinesou tuto zprávu a nikdo se nad tím ani příliš nepozastaví. Nezeptá se jí, jak je možné tak rychle prodělat takovou ideologickou proměnu.
Několik dní na to, co nová politická skupina vznikla, se její nejvýznamnější iniciátor a spoluzakladatel Viktor Orbán odebral do Moskvy, čímž zlomil mezi západními zeměmi nepsané pravidlo, že s Putinem se nemluví (alespoň ne osobně), a s ruským diktátorem, na kterého je vydán soudní zatykač mezinárodního soudu v Haagu, si podal ruku. Orbán čekal na chvíli, až se jeho země stane předsednickou zemí v EU, aby na něj takříkajíc svítily všechny reflektory. Udělal si z návštěvy Moskvy svou hvězdnou hodinku.
Samozřejmě jeho návštěva ničemu nepomohla. Ačkoliv má Orbán plná ústa míru, Putin ho poslal k šípku a 3 dny na to nechal vybombardovat kyjevskou dětskou nemocnici. Orbánova cesta do Moskvy pomohla akorát Putinově režimu, když někdo v důležité roli v rámci EU zavítal do Moskvy. Orbán tak zradil instituci, kterou má jeho země pomáhat půl roku vést, a udělal to hned v prvních dnech tohoto období.
Orbán to samozřejmě udělal pro sebe. Pro své ego. Pro svou škodolibou radost, že může naštvat ostatní v EU a taky, aby mu to připsalo body na domácí politické scéně, protože v Budapešti se pravidelně scházejí statisícové demonstrace proti němu.
Orbán před cestou do Ruska ještě navštívil poprvé Kyjev ve snaze vypadat jako „zprostředkovatel míru“. Mimochodem je vysoce pravděpodobné, že kdyby Zelenský věděl, že Orbán pojede vzápětí do Moskvy, tak by se s ním nesetkal, na takovou komedii by nepřistoupil. Proto taky jel Orbán nejdříve do Kyjeva.
Ale zpět k Babišovi. Ten o Orbánových plánech nevěděl, to je evidentní. Když byl Orbán v Moskvě, tak se účty ANO na sociálních sítích odmlčely a toto dění nijak nekomentovaly.
Tedy úplně první, co Orbán udělal v rámci nové evropské skupiny, bylo to, že podrazil své politické partnery, což je samozřejmě pro tento druh sobeckých politiků naprosto typické. To je jeden z mnoha důvodů, proč se není třeba tohoto spolčení sobců příliš obávat na politické rovině. Sobci nikdy spolupracovat nebudou.
Ovšem propagandistické využití v národní politice, to je jiná. V tom to využijí bohatě. Babiš se tedy může tvářit před svými voliči jako jeden ze zachránců Evropy od liberalismu, zeleného šílenství a migrace. Jako důležitá persona. A i když to není pravda a Babiš hraje druhé housle a dělá stafáž Orbánovi v politické skupině, která bude čelit naprosté izolaci, může mu to pomoci, protože pravdu, tu už nikdo neřeší.
Ale měla by se řešit. Měli by ji řešit politici, občané a také média, protože to je jejich práce. Otřesný ruský útok na kyjevskou dětskou nemocnici 3 dny po Orbánově návštěvě Moskvy jasně ukázal, že Orbánovy mírové snahy jsou naprosto k ničemu a že pravdu mají ti, kteří říkají, že je třeba podporovat Ukrajinu a ne jednat s Ruskem, protože to ve skutečnosti o žádné jednání nemá zájem a pouze to považuje za slabost, případně za prostředek rozbití jednoty Západu.
Orbán nálet na kyjevskou nemocnici, který je mimo jiné i výrazem povýšené carské Putinovy ignorace vůči němu, nijak nereagoval. Jakoby se to nestalo.
Stejně tak nereagovaly jiné strany a politici této evropské skupiny. Naopak v den tohoto náletu masově do této skupiny vstoupili, včetně našeho Turka od Motoristů.
Na včerejší tiskové konferenci místopředseda ANO Havlíček prohlásil, že „nehledali spojence, kteří mají stejný názor na Ukrajinu a Rusko“, což znamená, že ANO je jedno, jaké jejich spřátelené strany mají vztah k Rusku, klidně berou i proruské kolaboranty, když se jim to bude hodit. To znamená, že ruská agrese na Ukrajině a bombardování dětské nemocnice pro ANO minimálně nehraje žádnou roli.
Babiš pak na stejné konferenci prohlásil, že „Orbán dělá diplomacii“. K útoky na kyjevskou nemocnici se nevyjádřil. Ptal se ho na to někdo vůbec?
Tohle ale už je skutečné selhání médií. Zatímco včera média celý den přinášela komentáře špiček ANO a Babiše k vytvoření nové frakce a vyráběla titulky z jeho útoků na Fialu, tak o postoji ANO a Babiše k Orbánově proruské exhibici a k ruském bombardování Ukrajiny jsme se nedozvěděli vůbec nic nebo naprosté minimum.
Babišovi je samozřejmě osud kyjevské dětské nemocnice úplně ukradený. Stejně jako mu byl svého času ukradený osud syrských sirotků. Jako mu je ukradený osud jeho syna, kterého nechal odvést na Krym. Ale ví, že takové věci nevypadají dobře a to ještě pořád i pro jeho voliče. Lidí, kteří by jásali nad bombardováním nemocnice, je skutečně minimum. Proto se snaží z toho všeho prostě vymlčet a čeká, až se na to zapomene.
Ale my veřejnost máme právo vědět, jaký má k tomu všemu postoj. Čemu dá přednost. Jestli jsou pro něj vztahy s Orbánem tak důležité, že se bojí naštvat Rusko kritikou náletů na civilní cíle.
To je přece zcela zásadní informace. Mnohem důležitější než to, co si Babiš myslí o Fialovi a jak je rád, že má novou hezkou frakci.
Média, dělejte svou práci a ptejte se na to.
