Článek
Většina lidí této země cítí uspokojení nad volbou Petra Pavla prezidentem, což je dobře. Ale ve své sociálním bublině vidím až příliš velké uspokojení, což dobře není. Jako by lidé měli pocit, že „jsme vyhráli“ a není třeba nic řešit. S tím nesouhlasím.
Chci připomenout, že právě ve fungujících demokratických a vyspělých státech, je občanská angažovanost, občanský aktivismus na vysoké úrovni. Bez občanské angažovanosti totiž není demokracie a pokud jsou lidé pasivní a nechají se ukolébat, demokracii jim zase někdo ukrade.
Jistě není potřeba pořádat každý týden obrovské demonstrace a vydávat všechnu energii, soukromé peníze a volný čas na „boj za demokracii“. Ale to, co říká jistá nejmenovaná organizace, že si máme „každý vyhradit chvilku“ na věci veřejné je naprosto pravda. A nejen proto, že v Česku je spousta problémů a nebezpečí, které žádný politik bez podpory veřejnosti nevyřeší. A právě získávat veřejnost pro řešení problémů je hlavní smysl politického aktivismu.
Jakých problémů? Tak třeba:
1. Pořád je tady válka na Ukrajině, Ukrajina potřebuje naší pomoc a Ukrajinci potřebují naší pomoc. Bez podpory západní, tedy i naší veřejnosti Ukrajina nevyhraje. Je třeba chránit ukrajinské uprchlíky na našem území a šířit povědomí o toleranci a laskavosti vůči nim.
2. Pořád jsme terčem hybridní války, dezinformací, lži a extremistů. Je pořád třeba neustále proti tomuto bojovat, netolerovat dezinformace a vystupovat proti extremismu ať už proruskému, politickému nebo nacionálně xenofobnímu.
3. Naše planeta je pořád v ohrožení klimatickou změnou. Spíš se to ještě zhoršuje. Potřebujeme angažované občany, kteří budou neustále tlačit na politiky, aby přijímali opatření, které pomohou s klimatickou změnou bojovat.
4. Kulturně sociální záležitosti. Ne všechny menšiny si užívají plná práva a svobody jako majorita. LGBTQ komunita již léta usiluje o uznání stejnopohlavních manželství. Je dobré ji v tom podpořit a bojovat s předsudky ohledně LGBTQ, které se v naší společnosti, jež byla až dosud k tomuto vstřícná a tolerantní, šíří jako mor. Pozoruji to každý den a každý den se s tím setkávám. Mám dokonce podezření, že si tím zase některé síly připravují půdu, aby mohly vyvolat novou hysterickou reakci, jako tehdy v případě uprchlíků. Také jsou tu práva žen, dětí, obětí trestných činů, legalizace měkkých drog a další oblasti, kde máme co dohánět. Pořád jsme nepodepsali Istanbulskou úmluvu, což je hanba, a je dobrý důvod to po vládní koalici chtít. Stejně tak asi mnoho lidí, kteří třeba ani nikdy nezkusili marihuanu, štve, jaké drakonické tresty dostávají lidé za pěstování nebo užívání měkkých drog. Toto jsou všechno tradiční „zápaďácké“ oblasti pro aktivismus.
5. Naše země prochází ekonomickou krizí, která byla dána kovidem a nevzpamatováním se z něj, díky tomu, že hned po něm vypukla plnohodnotná válka v Ukrajině. Můžeme pomáhat těm nejpostiženější a na druhou stranu jako občané čelit těm, kteří této krize zneužívají k podpoře populismu.
6. Populisté nebyli v Česku ani zdaleka poraženi. Stále mají podporu doslova milionů lidí. Každý zodpovědný občan by se měl jasně postavit proti jejich lhaní a manipulacím.
7. Naše země je zastaralá v mnoha ohledech. Digitalizace, infrastruktura, urbanismus, školství, dopravní politika. Tam všude je potřeba tlačit na politiky, aby přijímali dobrá řešení. Řekl bych, že tyto oblasti jsou živnou půdou pro občanskou angažovanost za jakékoliv politické situace a že to je vyloženě ekosystém pro různé spolky a iniciativy, a to i v zemích, kde není třeba každý měsíc demonstrovat za záchranu demokracie.
8. Xenofobie a rasismus. Dávné vlny protiromských demonstrací a tzv. uprchlická krize už jsou sice minulostí, ale nepodařilo se to uspokojivě vyřešit, spíš se to podařilo zakonzervovat a zamést pod koberec, ale tento problém je v naší společnosti neustále přítomen a je třeba mu čelit i na občanské úrovni.
9. Správný občan vyspělé demokratické a bohaté země, kterou bezesporu jsme, nezapomíná ani na jiné trpící národy. Na Bělorusy, Íránce, Ujgury, Syřany… Nezapomíná třeba na Taiwan. Myslím, že do portfolia demokratického občana na úrovni spadá starost o to, jak se lidé mají jinde, a podpora spojeneckých, ale i cizích států a národů v ohrožení.
10. Je toho určitě více, ale jako poslední bod jsem si nechal speciální oblast, která je důležitá pro mě. Evropa, EU, evropská integrace a euro. Ano, máme proevropskou vládu a proevropského prezidenta, ale tady, zejména v případě vlády, je proevropskost daná jako souhlas a podpora stávajícího stavu a stávající EU. Ale my, a situace ve světě to jasně ukazuje, potřebujeme více. Potřebujeme dobré výkony EU ve stávajících krizích přetavit na institucionální integraci a potřebujeme, aby to Česko podporovalo. A tady nás čeká hodně práce.
A potřebujeme, zoufale potřebujeme v Česku euro. A to nebude dříve, než že se za něj aktivně postaví více lidí.
Zvolením prezidenta Pavla nenastal v Česku ráj na zemi. Ten nenastane nikdy, i kdyby jsme zvolili kohokoliv. Pokud se ale budete zajímat a tu a tam angažovat, zapojíte se nebo přispějete neziskovkám, můžeme se společně k tomu ráji alespoň přiblížit. Je dobré bojovat proti špatným politikům, ale není vůbec nic špatného tlačit na politiky dobré. Stejně jako média nemohou přestat hlídat byť sebedemokratičtější politiky, stejně tak občané nemohou nechat tyto lidi bez tlaku. Nejsou to naši vůdcové. Jsou to naši zaměstnanci. A volby jsou jenom jedno velké výběrové řízení. A vy občané jste to největší oddělení HR v zemi.
