Nesnesitelná bolest. Horečku dengue přenášejí komáři, kteří se začínají šířit i u nás

Jako kdybychom tu neměli sami víc než dost bodavého a savého hmyzu. V posledních letech se Evropou šíří komár tygrovaný. Tento druh, pocházející původně z jižních částí Asie, je jedním z nejinvaznějších druhů. Nejdříve se usídlil v teplých jižních státech, jako je Řecko nebo Itálie. Nutno ovšem dodat, že do Evropy nepřiletěl sám, ale přivážíme si ho ze zámořských cest.

Když se dostatečně aklimatizoval a podnebí celkově se po celé Evropě stává teplejším, rozšiřuje se i směrem na sever. Setkat se s ním můžeme ve Francii, v Rakousku a nějakou dobu už také u nás, zejména na Moravě, kde je nejtepleji. Zatím tu není v kdovíjak velkých počtech a stejně tak se nemusíme zatím bát nějaké epidemie nemocí, jejichž zárodky může přenášet, ale stejně tak už se nebude jednat o vzácné případy. Měli bychom se tedy lépe seznámit s tím, co nám může tento komár způsobit a jak se to projevuje.

Nejvýraznějším onemocněním je v tomto případě horečka dengue. Ta se objevuje v tropických i subtropických oblastech celého světa, kromě komára tygrovaného přenáší původce i komár tropický.

Nemoc lámajících kostí

Zní to strašidelně, ale tak drastické to není. Kosti se ve skutečnosti nelámou, nicméně člověk může pociťovat tak intenzivní bolest, že má pocit, že mu opravdu praskají.

Onemocnět mohou děti i dospělí lidé. Velká většina, uvádí se kolem 80 % lidí, však nemusí ani po nakažení vykazovat žádné symptomy. Nebo jen velmi mírné, takže ani nemusejí rozpoznat, že jsou nakaženi. Několik málo procent lidí má však závažné až velmi závažné symptomy, které mohou skončit i smrtí.

Klasické příznaky mohou plno lidí zmást, protože nejsou natolik jedinečné, aby nemohly být zaměněny s jinou nemocí, například chřipkou. Co tedy může člověk pociťovat?

Co už může být lepším vodítkem pro určení příčiny zdravotních problémů a může to být dostatečně rozlišitelné i pro běžného laika, to je sled jednotlivých fází nemoci a jejích symptomů. Nemoc má fáze tři:

Febrilní fáze se vyznačuje silnou horečkou přesahující 40 stupňů, která může vést i k bolesti hlavy, celkové silné únavě a může trvat od pár dní až po týden. U větší části lidí se objevuje také vyrážka, červené skvrnky a může docházet k mírné krvácivosti ze sliznic (nos, ústa). Horečka může ustoupit a po krátké době se zase na den až dva může vrátit.

U některých lidí může nastat druhá fáze. Ta se projevuje krvácením z drobných kapilár v trupu. Dochází pak k nedostatečnému prokrvování některých orgánů, které začnou špatně pracovat. V extrémních případech může dojít i k selhání. Kromě toho dochází u malého počtu lidí i k silnějšímu krvácení z gastrointestinálního traktu.

Jen u zhruba 5 % lidí dochází k ohrožení života vlivem selhání organismu, šoku a krvácivou horečkou.

Poslední fáze spočívá v opětovném vstřebávání uvolněných tekutin, což však může vést k nadbytku v oběhovém systému. V takovém případě může nemocný přijít dočasně o vědomí, popř. mít záchvaty. Častá bývá výrazná svědivost.

Proti horečce dengue neexistovala dlouhou dobu žádná vakcína. Jedinou ochranou bylo používání repelentních přípravků a mechanických bariér, které by zabránily komářímu štípnutí. Bohužel, v oblastech, kde se tito komáři vyskytují nejvíce, nemají obyvatelé k přípravkům či lepším způsobům ochrany přístup a finanční prostředky. Od roku 2022 existuje vakcína Qdenga.

Stejně jako neexistovala dlouhou dobu vakcína, tak ani neexistuje jasná a specifická léčba. Místo toho se postižený udržuje v klidu, dostatečně zavodněný a tlumí se závažnější příznaky - analgetiky proti bolesti a antipyretiky proti horečce. Pozor by si však měl člověk dávat na aspirin, neboť kyselina acetylsalicylová zvyšuje riziko krvácivosti.

V našich končinách, kde tito komáři zatím nejsou tak rozmnožení, ale pomalu se objevují, se jako prevence doporučuje i odstraňování stojatých vod z nádob, kde by se mohli komáři množit, využívání sítí do oken, repelentů, difuzérů a jiných odpuzovačů.

Vědci do budoucna sázejí na bakterie, konkrétně Wolbachie. Ty se přirozeně vyskytují v některých druzích hmyzu, ale zrovna u komára tropického, který patří vedle komára tygrovanému k druhému hlavnímu přenašeči, se nevyskytuje. Vědci tak tyto komáry infikují úmyslně a následně se komáři infikují mezi sebou. Bakterie ztěžují rozmnožování viru v komárech a tím tak snižují jejich schopnost přenášet infekci.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-evrope-pribyva-horecky-dengue-253825

https://www.ockovacicentrum.cz/cz/horecka-dengue

https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/d/dengue/horecka-dengue-zakladni-informace/

https://www.lekari-bez-hranic.cz/clanek/honduras-lekari-bojuji-proti-horecce-dengue-pomoci-komaru

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dengue

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/komar-tygrovany-tropicke-nemocie-horecka-dengue-evropa_2406122309_epo

https://eurozpravy.cz/zahranicni/zmeny-pocasi-maji-vazny-dopad-na-zdravi-pocet-pripadu-horecky-dengue-v-evrope-vyrazne-stoupa.e0wlx8t7

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/komar-tygrovany/r~e51706aa1f4711efa1910cc47ab5f122/