Bolest, pro kterou je klid horší než pohyb. Bechtěrevova nemoc vás může vyřadit ze života

Možná se vám už také stalo, že jste potkali člověka, který byl nepřirozeně shrbený, v předklonu, se skloněnou hlavou a nebyl schopný se narovnat. V dřívějších dobách bylo možné takových lidí potkat na ulici víc, v dnešní době a s dostupnými léky, které jsou schopné v řadě případů nemoc alespoň zpomalit, se to už tolik nestává, ale výjimky se najdou. S největší pravděpodobností takový člověk trpí Bechtěrevovou nemocí. Pojmenována byla po ruském neurologovi Vladimirovi Bechtěrevovi. Jak se projevuje?

Ankylozující spondylitida

Bechtěrevova nemoc nebo ankylozující spondylitida (AS). Oba názvy označují jedno a to samé onemocnění. Odborný název AS odkazuje svým názvem k projevu nemoci - ankylozující znamená z řečtiny křivý, zkřivený, spondylitida odkazuje k zánětlivému základu.

AS je chronické zánětlivé onemocnění, které primárně postihuje páteř, ale kromě toho se může projevit i v jiných částech těla. Každý bechtěrevik (člověk trpící Bechtěrevovou nemocí) má průběh nemoci jiný, a to nejen, co se týče samotných příznaků, ale i jejich intenzity a vývoje v průběhu času.

Nemoc se objevuje u mladých lidí, často do 30 let věku a ve větší míře u mužů než u žen. Problém však je, že nemoc je v mnoha případech správně diagnostikována až s několikaletým (obvykle 6-10 let) zpožděním. V našich zeměpisných podmínkách se týká zhruba 0,5-1 % obyvatel, směrem na sever dochází k nárůstu postižených, směrem na jih naopak ke snížení. V Africe se tedy s tímto postižením téměř nesetkáme.

Jak nemoc ovlivňuje páteř?

Nemoc je autoimunitního charakteru. Laicky by se tedy dalo říct, že imunitní systém postiženého vnímá páteř jako nechtěnou a snaží se ji zničit tím, že vyvolá zánětlivou reakci.

Zánět vede (kromě bolesti) k tomu, že se na okrajích jednotlivých obratlů tvoří kostní přírůstky, které časem vytvoří jakýsi pevný most mezi obratli. Ty se tak stávají nepohyblivé a ztuhlé. Tomuto stavu se pak někdy také říká bambusová páteř. Srůstání se však nemusí nutně týkat jen samotné páteře. Kostní výrůstky neboli osteofyty se tvoří i u jiných kloubních ploch, postupně se také zvětšují a když je jich dostatek a vzájemně dorostou ke kontaktu, spojí se a vzniknou tzv. syndesmofyty. Dojde tak k pevnému propojení sousedních kostí, které by jinak byly propojené pohyblivým kloubem.

Osteofyty se ale mohou tvořit na různých místech a různě rychle. Není tedy výjimkou, že se jich bude tvořit víc třeba v bederní části páteře, zatímco hrudní část bude klidná. A po čase může dojít ke změně, v hrudní části dojde k zánětlivé reakci a rychlému nárůstu osteofytů, zatímco bederní část bude zase naopak klidnější. U někoho může dojít k rychlému srůstu a zatuhnutí celé páteře, u někoho může tento proces trvat dlouhá léta. Takový člověk bude mít samozřejmě větší šanci, že se mu podaří pomocí léčby zpomalit postup natolik, že ho nemoc nebude příliš ovlivňovat.

Kdy zpozornět?

Pokud trpíte dlouhotrvající tupou bolestí, která se ozývá zejména v noci nebo nad ránem, pak je na místě zpozornět. Bolest bývá nejčastější v křížobederní části páteře, přičemž se může objevovat i v kloubech poblíž páteře - typicky tedy v kyčelních nebo ramenních kloubech. Lehké procvičení může pomoci ulevit od bolesti.

Zákeřnost nemoci však kromě tuhnutí páteře spočívá i v tom, že se projevuje i na první pohled netypickými reakcemi těla, které nemají s klouby nic společného. Objevuje se uveitida (zánět jedné z vrstev oka), psoriáza, záněty šlach, kardiovaskulární problémy nebo nespecifický střevní zánět.

Uveitida se objevuje zhruba u 30 % lidí postižených AS. Projevuje se bolestivostí oka, jeho zarudnutím, rozmazaným viděním. Kardiovaskulární problémy mohou zahrnovat zánět aorty nebo nedostatečnost chlopně. Může také dojít k fibróze horní části plic. Střevní zánět se může projevovat vytrvalými průjmy, hubnutím či křečemi. Často se stává, že je pacient vyšetřován pro jiné onemocnění, které se střevy souvisí více - například Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu.

Kromě těchto vážných projevů mohou nemoc doprovázet i další nespecifické problémy jako např. únava, noční pocení nebo zvýšená teplota.

Příčina onemocnění a léčba

Přesná příčina není dosud známa. Uvažuje se o souhře několika faktorů, a to genetických a bakteriálních.

Někteří lidé nesou ve svém těle specifický antigen HLA-B27. V České republice je to konkrétně zhruba kolem sedmi procent. Ne každý, kdo tento antigen nese, onemocní Bechtěrevem. Ale skoro 90 % bechtěreviků tento antigen má. Sám o sobě není tedy příčinou, ale výrazně zvyšuje riziko rozvoje nemoci. K jejímu propuknutí je však potřeba ještě něco. Vědci si nejsou 100% jistí, ale většina z nich se přiklání k tomu, že je potřeba, aby organismus člověka nesoucího antigen HLA-B27 byl napaden bakterií, která má na svém povrchu antigen velmi podobný právě antigenu HLA-B27. V tom okamžiku imunitní systém vyvolá reakci, vytvoří protilátky a cizorodou bakterii zničí. Ve stejné chvíli se ovšem otočí i proti vlastním buňkám, které mají na svém povrchu antigen HLA-B27, protože pro protilátky je to velmi podobná struktura jako byla u bakterie a tak se ji snaží zničit také.

Léčba záleží na stupni rozvoje nemoci. Bohužel však dosud neznáme léčbu, která by nemoc byla schopná zcela vyléčit - vždy ji pouze zpomalí nebo utlumí její projevy.

Protože řada bechtěreviků trpí spíše mírným postižením, vedou zcela normální život jako zdravý člověk. V rámci prevence by však měli dbát na dostatek pohybu, který pomáhá udržovat kosterní soustavu v dobrém stavu. Měli by docházet k fyzioterapeutovi, který jim ukáže, jak cviky provádět správně, aby měli potřebný efekt. Rehabilitační cviky si pak člověk opakuje i doma. Cvičení by se mělo týkat každého člověka trpícího AS, bez ohledu na míru postižení.

Kromě cvičení bechtěrevici také rádi vyhledávají lázeňskou léčbu, která jim pomáhá s uvolněním. Lázeňské procedury jsou však vhodné ve chvíli, kdy je nemoc v remisi. Pokud zrovna člověk trpí obdobím zvýšené aktivity tvorby osteofytů, pak by se měl lázním dočasně vyhnout.

Dalším typem léčby je léčba farmakologická. Podávají se nesteroidní antirevmatika, které snižují bolest a zánět v postiženém místě. Bývají volně prodejné, jedná se např. o léky s obsahem ibuprofenu. Doporučuje se tyto léky užívat jen ve chvílích, kdy člověk pociťuje bolest. Tyto léky však neovlivňují nemoc jako takovou, pouze tlumí její projevy. Kromě těchto léků pak existují léky, které naopak nemoc ovlivňují, např. inhibitory faktoru nekrózy nádorů, jejichž cílem je zpomalení postupu onemocnění.

Kromě této základní farmakologické léčby pak existuje tzv. léčba biologická. Jedná se o podávání speciálních léků, které ovlivňují všechny aspekty této nemoci. Jsou schopné tedy potlačit nejen bolest a zánět, ale zmírnit i projevy lupénky nebo střevních problémů. K biologické léčbě se postižený člověk ale nedostane hned. Měli by mít za sebou standardní léčbu, která však selhala (tedy opichy kortikosteroidy, nefunkčnost alespoň dvou různých nesteroidních léků atd.). Zároveň by měli mít zvýšenou hodnotu CRP a dosáhnout určitého skóre ASDAS nebo BASDAI. Obojí hodnotí míru postižení touto nemocí. Samotné CRP však nemůže být indikátorem, protože někteří bechtěrevici, i když v jejich těle probíhá zánět, vykazují normální hodnoty CRP. Biologická léčba má poměrně dost dobré výsledky, ale při jejím vysazení často dochází k rychlému vzplanutí nemoci. Musí být tedy podávána dlouhou dobu, často i doživotně.

Objevili Rusové lék?

Horkou novinkou je oznámení ruského ministerstva zdravotnictví, že mají lék na Bechtěrevovu nemoc. Lék s názvem Seniprutug údajně není návykový, nepotlačuje imunitu a zároveň nemoc dokáže opravdu zastavit, nikoliv jenom zpomalit. Klinických zkoušek se zúčastnilo 260 lidí a ve srovnání se skupinou, která užívala pouhé placebo, prý došlo k viditelnému zlepšení už po 24 týdnech.

Jestli je toto oznámení pravdivé a lék má skutečně takové vlastnosti, byla by to vítaná zpráva pro všechny bechtěreviky. Na druhou stranu, důvěryhodnost Ruska je na bodu mrazu a tak bychom se zatím možná radovali příliš brzy. Skutečné účinky léku a jeho efektivitu tak ukáže teprve čas.

Chirurgická léčba

V těžkých případech, kdy nepomáhají rehabilitace, fyzioterapie ani léky, může být nutné přistoupit k chirurgické léčbě. Obvykle se přistupuje ke kloubním náhradám, zejména kyčelních nebo kolenních kloubů. Chirurgové mohou přistoupit i k operacím páteře, zejména v krční části, pokud je zakřivení příliš silné a negativně ovlivňuje život postiženého. Takové operace jsou však velmi rizikové, a to nejen kvůli tomu, že se operuje páteř, ale také proto, že při zakřivení dochází k dalším deformitám nebo netypickým zakřivením, což může ztěžovat anestezii nebo intubaci. Pokud je ztuhlý i hrudní koš, pak může být komplikovaná i plicní ventilace.

Strava jako pomocník

Kromě výše zmíněných způsobů, kterými může být nemoc zpomalena a její projevy utlumeny, je dobré dbát i na správnou stravu. Ta sice nemoc také nevyléčí, ale může pomoci s některými jejími projevy.

Základem je, že člověk by měl jíst střídmě a především zdravě. Kromě toho by se měl bechtěrevik soustředit na další zásady:

Velmi dobrou kuchyní, která je pro bechtěreviky vhodná, je středomořská.

Bechtěrevova nemoc neznamená nutně konec kvalitního života

Přestože může toto onemocnění negativně ovlivnit život a jeho kvalitu, při včasné diagnostice a léčbě může člověk plnohodnotně žít. Pokud se nejedná o závažný případ, pak se nemusí bechtěrevik nijak zvlášť omezovat, ale měl by dbát na zdravý životní styl, dostatek vhodného pohybu (ideálně i s konzultacemi a cvičením pod dohledem fyzioterapeuta), vhodnou stravu a případně tlumit projevy pomocí léků.

Velmi častým problémem bechtěreviků je neschopnost se v klidu a dobře vyspat, protože bolest zad se projevuje nejvíce po dlouhodobějším nicnedělání, kdy tzv. zatuhne. I když si člověk může v takovém případě krátce zacvičit a bolest ustoupí, přerušovaný a nedostatečný spánek dokáže člověka nepříjemně potrápit.

Zlepšit situaci dokáže vhodně vybraná matrace, která není příliš tvrdá, ale je dostatečně pevná. Člověk by měl ideálně spát ve vodorovné pozici na zádech, končetiny volně natažené. Zvláště v aktivní fázi nemoci by se měl vyhnout ležení na boku, neboť v této pozici snadněji dochází k zakřivení a tuhnutí, což se následně projevuje zvýšením bolesti. V případě klidné fáze nemoci, kdy si člověk chce tuto polohu dopřát, je vhodné si vložit mezi kolena polštář či jinou podložku, aby došlo k vyrovnání tahu a srovnání končetin na šířku pánve.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.revmaticke-nemoci.cz/co-je-bechterevova-nemoc

https://www.revmaticke-nemoci.cz/bechterevova-nemoc-priciny-onemocneni

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/10/02.pdf

https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-bechterevova-nemoc-bolest-ktera-neustava-40282274

https://en.wikipedia.org/wiki/Ankylosing_spondylitis

https://cs.wikipedia.org/wiki/Becht%C4%9Brevova_nemoc

https://www.bechterevovanemoc.cz/lecba

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-mame-lek-na-bechterevovu-nemoc-tvrdi-rusove-40476553

https://www.revmaticke-nemoci.cz/novinky-bechterevova-nemoc/vite-jak-se-stravovat-pri-bechterevove-nemoci-745

https://www.zivotsbedou.cz/blog/2023-09-05-sp%C3%A1nek-a-becht%C4%9Brevova-nemoc-jak-se-dob%C5%99e-vyspat/

https://www.zivotsbedou.cz/blog/2023-06-01-strava-a-becht%C4%9Brevova-nemoc-co-se-doporu%C4%8Duje/