Daň z nemovitosti - výpalné, nebo logický poplatek za veřejné služby a statky obce?

Dříve daň z nemovitosti, dnes po novu daň z nemovitých věcí. Platí se jednou ročně, v případě daně vyšší jak 5 000 Kč je možné si ji rozdělit do dvou splátek. Patří mezi daně, které mezi lidmi „čeří vodu“ nejvíce, i když v ročním srovnání s jinými daněmi není až tak zásadní.

Co se zdaňuje?

Termíny přiznání a odvedení daně

Standardně se daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podává do 31. ledna. Pokud jste ho už podávali loni a nedošlo k žádné změně, tak ho znovu podávat nemusíte a finanční úřad Vám pošle složenku nebo zprávu do datové schránky. Pokud dojde k nějaké změně, která má na výpočet daně vliv, pak podáváte v lednu nové přiznání. Netýká se to změn koeficientů apod.

Pokud dojde ke změně vlastníka v průběhu roku a tento nebyl ještě k 31. prosinci zapsán do katastru, má povinnost podat přiznání nejpozději do tří měsíců od měsíce, kdy byla změna učiněna.

U běžného vlastníka je termín splatnosti daně 31. května, v případě daně vyšší jak 5 000 Kč má možnost si daň rozdělit do dvou splátek a druhá část je splatná 30. listopadu.

U poplatníků, kteří provozují zemědělskou výrobu, je daň splatná ve dvou splátkách stejné výše, a to 31. srpna a 30. listopadu.

V případě nemovité věci ve společném jmění manželů přiznává a daní pouze jeden z páru.

V případě prodeje nemovité věci by měl prodávající oznámit příslušnému finančnímu úřadu, že u něj došlo k zániku vlastnického práva a tedy povinnosti přiznávat a odvádět daň.

Pokud je vypočtená daň nižší jak 50 Kč, tak taková daň se neodvádí.

Tolik suchá teorie. Jak je to v praxi?

Není tomu tak dávno, co se zvažovalo, zda tuto daň úplně nezrušit. Argumentovalo se tím, že jde o byrokratickou zátěž s nepříliš vysokým přínosem. Mnoho lidí by její zrušení - nejspíš všichni, kteří daň odvádí - uvítalo. Bohužel, s vládním konsolidačním balíčkem došlo naopak k jejímu zvýšení. Kromě samotného zvýšení základní sazby daně došlo v mnoha obcích i ke zvýšení místního koeficientu, což zvýšenou daň ještě navýšilo. Někde tím došlo až k pětinásobnému zvýšení. Z několika stovek se tak mohlo stát i několik tisíc a to je v rozpočtu většiny domácností už znát. Zejména pokud to nečekáte.

Šok a překvapení řady lidí vyvolalo poměrně výraznou odezvu a znovu rozvířilo diskusi, do jaké míry je tato daň ještě přijatelná. Ovšem, řada lidí stále zapomíná na to (nebo to ani neví), že koeficient si určují samy obce a tak na případném pětinásobném zvýšení nenese vinu stát, nýbrž obec, pod níž nemovitá věc spadá.

Odpůrci daně argumentují tím, že nemovitou věc zakoupili z příjmů, které zdanili. Následně odvedli většinou daň z nabytí nemovitosti, domy opravují či dále zušlechťují opět ze zdaněných příjmů, kdy ještě navíc odvádějí z použitých materiálů další daň - DPH. Nemovitost je tak pořízena a udržována z několikrát zdaněných peněz. Další a ještě k tomu každoroční zdaňování mnohdy negativně považují za formu výpalného pro stát. Je tedy ještě férové, aby obec, potažmo stát chtěl od vlastníků další daň?

Zastánci daně argumentují pro změnu tím, že peníze z této daně putují obcím, které z nich financují infrastrukturu, zlepšení místního prostředí, udržování trávníků, chodníků, osvětlení apod. Podle nich má tak daň své opodstatnění a ve srovnání se stejnou daní v jiných zemích je ještě nízká.

Daňové srovnání s jinými zeměmi je však více než ošemetné. Jsou země, kde je daň z nemovitých věcí vyšší než u nás, jsou země, kde je nižší a země, kde není vůbec. A v případě zemí, kde je daň vyšší než u nás, to ještě neznamená, že je to i vyšší daňová zátěž pro poplatníky, neboť jejich příjmy mohou být také výrazně vyšší než příjmy českých občanů.

Osobně jsem toho názoru, že daň z nemovitých věcí má své opodstatnění, ale na druhou stranu by měla být adekvátní i protihodnota. Tedy že daná obec opravdu udržuje prostředí a veřejné služby a statky tak, aby každý vnímal, že jeho peníze jsou přínosem pro všeobecné blaho. Bohužel si však zároveň myslím, že řada obcí toto nesplňuje a protihodnota není adekvátní. V takovém případě by však obyvatelé dané obce měli uplatnit své právo volby a při dalších volbách zvolit za své zastupitele ty, kteří se budou snažit více. Někdy sice není z koho vybírat a někdy dokonce člověk zvolí ty, o nichž si myslí, že budou lepší, ale po jejich nástupu do funkce zůstanou sliby stále jen sliby a skutek utek.

Věřím, že většina lidí by tuto daň vnímala kladněji, kdyby měli lepší přehled, na co přesně byly jejich peníze použity. To ovšem opět do značné míry závisí na představitelích dané obce, jak dobře komunikují s obyvateli a jak dobře jim dokáží prezentovat, co vše pro ně obec zajišťuje. A stejně tak by mělo být lidem lépe odprezentováno, že vybrané peníze putují obcím, které z toho následně zajišťují vše potřebné. Dá se říci, že je to jedna z mála daní, která by mohla být využita smysluplně. U jiných daní, které jdou na jednu velkou hromadu, která se následně složitě a nepříliš transparentně rozděluje, je jednak vyšší riziko toho, že část peněz bude „rozkradena“, ale také toho, že ne vždy půjdou peníze na to, na co by měly být efektivně využity.

Jak vnímáte daň z nemovitých věcí vy? A jste si vědomi, že za výrazné navýšení nenese odpovědnost stát, ale konkrétní samosprávy, které si určují koeficient?

Článek byl sepsán na základě osobního názoru autora a informací z následujících zdrojů:

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/dotazy-a-odpovedi/nejcastejsi-dotazy-na-dani-z-nemovitych

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-dan-z-nemovitosti-lidi-sokovala-plati-i-petkrat-vic-nez-loni-40472357

https://cs.wikipedia.org/wiki/Majetkov%C3%A1_da%C5%88