Článek
Děti. Naše budoucnost, pokračování našich rodů. Máme je rádi, chceme jim dopřát jen to nejlepší, chceme, aby se měly v životě lépe než my. A tak si volnou výchovou někteří rodiče kompenzují svůj vlastní neuspokojivý stav. Na úkor ostatních. A vlastně i na úkor vlastních dětí.
Čas od času proběhne médii zpráva o nějakém podniku, často restauračním, který si dovolil upozornit rodiče na to, že jejich ječící nevychovaní potomci nejsou na daném místě zrovna dvakrát vítáni. Většinou to netrvá dlouho a spustí se hotová smršť reakcí. Souhlasných, ale i odmítavých.
Mladoboleslavská restaurace zakázala vstup dětem mladším šesti let
Třeba v roce 2016 si podnikatel dovolil dát na dveře hotelové restaurace nápis, že dětem do šesti let není vstup povolen kvůli rušení ostatních hostů a nad šest let jen v doprovodu rodičů. Dostal pokutu za porušení zákona o ochraně spotřebitele. Údajně diskriminoval rodiče s potomky mladšími šesti let a také mladé osoby do 18 let bez doprovodu rodičů.
Přestože chápu, že pro rodiče malých dětí, které jsou zrovna třeba klidné a tiché, to není příjemné zjištění, jak k tomu přijdou ti, kteří na malé uřvané děti nejsou zvědaví? Ještě bych byl, byť asi otrávený, schopný tolerovat, že se rozbrečí malé dítě a rodič se ho snaží ukonejšit, ale rozhodně bych nebyl zvědavý na to, aby kolem mě běhaly rozjívené malé děti, jejichž rodiče jsou bůhvíkde a potomky tam nechali jako v dětském koutku. Proč musí podnikatel, který si sám zajišťuje svoji živnost a stará se o svůj podnik, brát větší ohled na ty, kteří jsou „rušičem“, než na ty, kteří si rušení rozhodně nepřejí? V rámci zachování své pověsti a ve snaze udržet atraktivitu svého podniku by se měl podnikatel rozhodnout tak, aby si zachoval větší počet zákazníků, což si troufám tvrdit, že jsou právě ti, kteří o přítomnost nevychovanců nestojí, než aby preferoval skupinu nezodpovědných rodičů. To není diskriminace, to by měla být svobodná volba.
Marty’s Kitchen, Stodola House a další. Proč to v zahraničí jde?
Podniků, které se nějakým způsobem pokusily omezit vstup dětí, je víc. Česká obchodní inspekce podniky kontroluje a za tato „diskriminační“ omezení uděluje pokuty. Obstála by jen argumentace, že v podniku se prodávají pouze produkty určené pro dospělé, nebo není možný vstup např. s kočárky kvůli stavebně-technickým možnostem. Řada podnikatelů je však ochotná radši pravidelně platit pokuty, než aby ze svého požadavku slevili.
Často argumentují tím, že v zahraničí je běžné, že některé podniky se profilují jako family friendly, tedy vítají rodiny i s dětmi, a naopak některé vstup dětem zapovídají. Zatímco náš zákon se na tyto úpravy dívá pouze jako na diskriminaci.
Osobně se domnívám, že volba, komu svůj podnik zpřístupní, by měla záležet z větší části na podnikateli. Omezování na základě národnosti by rozhodně v pořádku nebylo, ale omezení na základě věku není nic diskriminačního. Tak, jako si mladí nekoupí alkohol, tabák, řadu drogistických chemických produktů a podobně, tak si prostě nezajdou do některých podniků.
Kavárna Marthy’s Kitchen vlastně ani vstup dětem nezakázala. Jenom nastavila pravidla tak, aby minimalizovala možné konflikty a zranění - která mohou hrozit právě potomkům. Přesto, že se vyjádřili, že jsou u nich vychované děti vítané, snesla se na ně bouře negativních ohlasů od řady rodičů. Dovolil bych si zde říct, že potrefené husy možná kejhají nejvíce. Jak jinak si vysvětlit, že rodičům vadila podmínka vychovanosti?
A naposled - kočičí kavárna v Plzni
Posledním případem, který se nyní objevil v médiích, je případ plzeňské kočičí kavárny. Jedná se o koncept kavárny, v jejích prostorách se volně pohybují kočičky, většinou nalezenci, kteří hledají své nové majitele. Když si k vám kočička přijde jako první, můžete ji samozřejmě pohladit. Ale první kontakt záleží na dobrovolnosti zvířete. Tak to má být. A teď si představte rodinky, které si z kavárny dělají zookoutek a chodí si tam sednout na kafíčko, které si v klidu vychutnají, zatímco jejich děcko jim „dá konečně na chvíli pokoj a zabaví se kočkama“.
Tak to zřejmě v řadě případů vypadá, protože majitelka kavárny začala uvažovat o omezení vstupu na základě věku podle svých dosavadních zkušeností, kdy nevychované děti kočičky honí, tahají, křičí na ně a jinak je obtěžují. A pozor - často za podpory svých rodičů.
Zlobit se na děti? Těžko. Většinou jsou jen odrazem svých rodičů. A malé děti si mnoho věcí uvědomit nedokážou, na rozdíl od dospělých. Pokud se tedy rodičům nelíbí zákazy vstupu s nevychovanými dětmi, pak by možná byly na místě pokuty v případě, že rodič není schopen své dítě při návštěvě podniku usměrnit.
Tento článek není zaujatý proti dětem. Všichni chápou, že děti jsou někdy nevyzpytatelné a výchova není nic jednoduchého. Ale všude kolem nás se množí případy, kdy se děti chovají doslova neurvale a rodičům je to buď jedno, nebo je v jejich chování ještě podporují. A to v pořádku rozhodně není.
Anketa
článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.lidovky.cz/domov/detem-vstup-zakazan.A160329_105956_ln_domov_sij
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-zakaz-vstupu-ceska-obchodni-inspekce-diskriminace.A230405_075830_domaci_ivos
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/hospoda-stodola-haje-igor-salomon-deti-zakaz.A230330_101235_domaci_ivos
https://www.denik.cz/z_domova/detem-vstup-zakazan-u-nas-za-pokutu-20190321.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-detem-vstup-zakazan-kdy-muze-podnikatel-vykazat-nepohodlne-zakazniky-228508
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-kocici-kavarna-v-plzni-resi-rozjivene-deti-mozna-jim-zakaze-vstup-40461671#
