Článek
Vcelku nevinná zpráva o zpřísnění podmínek pro seniory, kteří chtějí i nadále aktivně řídit, vyvolala zase lavinu protestujících názorů a averze vůči EU jako celku. Přestože sám nejsem přívržencem neustálých omezení, nařízení a doporučení, která prý mají za cíl nás chránit (bez ohledu na to, jestli o to vůbec stojíme), toto zpřísnění nás Čechy nemusí asi příliš trápit. Naše vlastní podmínky jsou totiž ještě přísnější.
EU: Všichni senioři nad 70 let budou muset každých 5 let prokázat, že jsou stále způsobilí řídit.
ČR: Od 65 let je potřeba každé dva roky dobrozdání lékaře ke způsobilosti řídit.
Když přijde řeč na bezpečnost na silnicích, každý z nás by nejspíš mohl vyprávět jednu příhodu za druhou. Setkat se s nebezpečným chováním na silnici totiž není (bohužel) nic vzácného. A ve většině případů dotyčný řidič neohrožuje jenom sebe, ale i ostatní motoristy, popř. chodce/cyklisty. Zpráva o zpřísnění podmínek pro seniory tak může vyvolat dojem, že za řadou těchto nebezpečných situací jsou právě senioři. Což je přinejmenším dost zavádějící.
Senioři jako nebezpečí na silnicích?
Podle studií a statistik tvoří senioři (obvykle jsou za seniory považováni lidé nad 65 let věku) zhruba pětinu všech řidičů. Jak populace stárnou a zároveň se prodlužuje délka života, bude tento poměr dál narůstat a předpokládá se, že do roku 2050 se zdvojnásobí. Míra nehodovosti je u lidí nad 65 let vyšší než ve skupině 40-65 let. Na druhou stranu, je pořád nižší než ve skupině lidí pod 40 let. Nejrizikovější skupinou jsou mladí řidiči do 24 let. Nemají ještě dostatek zkušeností a zároveň jsou příliš nevybouření, sebevědomí a snadno přeceňují své schopnosti. Senioři tak rozhodně nepatří mezi ty, kteří způsobí nejvíce nehod. Proč je tedy zatěžovat kontrolami?
Přestože nepatří mezi nejčastější viníky nehod, patří mezi ty, pro které je nehoda fatální, popř. utrpí horší zranění než jiní účastníci. Čím je to dáno? Organismus starších lidí a tělesná kondice už nejsou v takové formě, aby dokázaly ustát kolizi a zregenerovat tak jako u mladšího člověka. Zároveň senioři svojí jízdou mnohem častěji ohrožují především sebe než ostatní účastníky provozu. Je to dáno jejich defenzivním stylem jízdy, častějšímu vyhýbání se a podcenění světelných podmínek.
Když to s námi jde z kopce…
Mladší řidiči mají většinou všechny předpoklady pro bezpečnou jízdu. Pokud tak neřídí, je to většinou vědomé porušování pravidel, ať už z nedbalosti, bezohlednosti, přílišné sebejistoty apod. Na tyto aspekty preventivně působí různé radary, policejní kontroly, kamery atd. Samozřejmě, najde se řada řidičů, kteří radši riskují pokutu, než aby dodržovali pravidla silničního provozu.
U starších řidičů je ale obvykle problém jiný. Jejich reakce se zpomalují, zhoršuje se zrak, sluch, v horším případě se přidají počátky stařecké demence či jiného onemocnění, které může mít vliv i na jejich řidičské schopnosti. Tyto faktory ale starší řidiči jen těžko ovlivní, i kdyby stokrát chtěli.
Dolní hranice pro získání řidičského oprávnění je nastavena skoro ve všech státech, i těch mimoevropských. Horní hranice ale nikde nastavena není.
Jak stárneme, sami si posouváme měřítka toho, co ještě považujeme za dostačující. Ve dvaceti letech nám třicátníci přišli už staří. Ve třiceti to byl vlastně super věk a staří nám přišli až čtyřicátníci. A tak dál. Podobně to máme i se svými schopnostmi. Jen málokdo si je ochoten přiznat, že už to není to, co to bývalo. V dané chvíli nám to přijde stále dostatečné. Zejména muži se jen těžko smiřují s tím, že by měli třeba přestat řídit. Dalo by se tedy říct, že pravidelné lékařské prohlídky budou ku prospěchu věci a lidem mohou pomoci zachytit i počínající nemoci, na které by se jinak nemuselo přijít. Je však tato domněnka správná?
Nehodovost seniorů se mezi zeměmi, jež vyžadují lékařské kontroly, a těmi, které je nevyžadují, v podstatě neliší.
Zajímavostí totiž je srovnání finského a švédského systému. Zatímco ve Finsku musí lidé po sedmdesátce na pravidelné kontroly, ve Švédsku nic takového nutné není. Dalo by se tedy čekat, že situace ve Finsku ohledně seniorů a nehod na silnicích bude příznivější, ale ve skutečnosti mezi oběma zeměmi není žádný významný rozdíl. K podobnému výsledku došli i v Austrálii, kde stát Victoria nemá nařízené žádné kontroly jako jiné státy, a přesto v něm situace není horší. Tato porovnání tak spíše potvrzují domněnku, že lékařské prohlídky slouží pro náš lepší pocit, že máme něco pod kontrolou, než že by měly reálný pozitivní dopad na situaci.
Premianti v přísnosti
Mezi evropské země, kde jsou podmínky nejpřísnější, patří Itálie a Finsko. V Itálii si do věku 50 let žádáte o prodloužení platnosti každých deset let. Po padesátce si žádáte každých pět let a po sedmdesátce každé tři roky. Zdravotní prohlídka je povinná. Finsko zašlo ještě dál - od 45 let věku musíte žádat každých pět let a po 70 závisí interval na praktickém lékaři. Zdravotní prohlídka zjišťuje celkový zdravotní stav a zrak, schopnost řídit musí ověřit dva lidé.
Má to smysl?
Je tedy otázkou, zda zamýšlené zpřísnění opravdu povede ke snížení počtu nehod, které způsobí senioři. V opačném případě by se jednalo jen o další komplikaci pro starší lidi včetně dalších výdajů (zadarmo to nebude). Pokud bychom chtěli bezpečnější silnice, nebylo by lepší se zaměřit na agresivní řidiče a na ty, kteří se přestupků dopouštějí opakovaně? Tam by byly na místě i psychologické testy.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.autojournal.cz/eu-zakroci-na-seniory-brusel-zprisni-kontroly-zpusobilosti-ridicu/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
https://www.griswoldhomecare.com/blog/2023/june/pros-and-cons-of-retesting-elderly-drivers/
https://road-safety.transport.ec.europa.eu/eu-road-safety-policy/priorities/safe-road-use/elderly-drivers/older-drivers/what-can-be-done-about-it/assessing-fitness-drive_en
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/11/09.pdf
