Článek
Když jsem byl malý, často mě táta posílal se džbánem do blízké hospody pro pivo. Býval tam pravidelným hostem, ale když se mu zrovna nechtělo nebo neměl příliš času a nechtěl, aby ho tam zdržovali, vyslal pro zlatavý mok mě. Dnes už by to neprošlo, mladistvému by neměli nalít nikde a já byl tehdy ještě školou povinný.
Hospody jsem neměl rád. Většinou šlo o zakouřené pivnice, smrdící cigaretovým dýmem a množstvím alkoholu. Sem tam pochybná individua, blbé kecy místních štamgastů vůči servírce a podobně. Je však pravdou, že jsme bydleli ve městě, kde je díky místní fabrice značné množství cizinců, kteří se mnohdy neuměli chovat a když zašli do hospody, dělali tam bordel.
V klasických vesnických hospodách nebo v obcích menšího rázu to smrdělo podobně, ale osazenstvo v hospodách bylo většinou pospolitější a tvořilo komunitu. V hospodách se probírala důležitá i méně důležitá témata, člověk tam mohl získat kontakt na řemeslníky, dozvědět se víc o životě v místní obci.
I když ani dnes nejsem návštěvníkem hospod, jejich význam považuji za důležitý a jejich roli v sociálním životě místních usedlíků za významnou. Jejich zánik by byl pro společnost, zejména obyvatel menších obcí, značnou ztrátou.
Nejdřív došlo k zákazu kouření v uzavřených prostorách. Řada lidí prorokovala, že to bude pro hospody konečná. Že pokud si tam lidé nebudou moci zakouřit, přestanou do nich chodit. Masový exodus z hospod se nekonal, lidé si zvykli chodit na cigárko před hospodu. Upřímně nevím, jestli je to lepší stav, sledovat hloučky postávajících kuřáků před hospodou a muset kolem nich procházet, nebo minout hospodu, kde není skrz okna kvůli kouři uvnitř vidět. Ano, jsem nekuřák a cigaretový kouř mi smrdí. Nejsem přívržencem zákazů a sám netuším, jak tyhle situace řešit. Na jednu stranu bych nechtěl nikoho omezovat, na druhou stranu takový člověk zas omezuje mě. Současné nastavení, kdy si kuřáci vyjdou ven, je tak asi nejlepší možný kompromis, jak si hospodu mohou užít všichni, i ti, co nekouří.
Dřívější zaplivané putyky se pomalu měnily v udržované hospody. Samozřejmě je to místo od místa, ale troufám si říct, že je víc a víc pěkných hospod s příjemnou atmosférou a slušnou obsluhou, než bývalo dřív. Dnešní populace má také jiné představy o dobrém podniku a tak by do hospody dřívějšího typu zavítali už jen asi starší štamgasti zvyklí na kdeco. Dnešní lidé chtějí za své peníze dostat zážitek, příjemně strávené chvíle a dobré pivo.
Nastalo tak krátké období, kdy se „nově“ zařízeným hospodám začalo dařit víc než těm klasickým. Zvláště pokud nabídly pivo lokálního původu, ovocná piva a různé speciality. Našly si svoji klientelu, která se jim pěkně rozrůstala. Hospody se tak transformovaly do nové podoby, připravené na novou dobu. Lidé je stále vyhledávali jako místa, kde se mohou setkávat, kde si mohou popovídat, poznat nové tváře, probrat místní „drby“, utužovat místní komunitu, pořádat společenské akce, zkrátka se svým způsobem jednalo o takové „kulturní a společenské centrum“. A většinou v hospodě vedle sebe posedí kapitán z armády, místní tesař, dělník z fabriky a učitel ze základky. Zkrátka si tam jsou rovni a pokecají o všem možném. Hospody byly a jsou zkrátka součástí naší kultury. Budou ale i nadále?
Po krátkém „oživení“ nastoupilo EET. Někteří EET vítali jako způsob narovnání trhu, jiní jej proklínali jako další zátěž pro podnikatele a ruku na srdce, pro některé to znamenalo ztížení pohybu v šedé zóně. Zejména pro vesnické hospody to znamenalo další starosti. Hospody ve městech sice také trpí úbytkem klientely, ale pořád mají více šancí než vesnická hospoda, která je značně limitovaná a mnohdy musí být téměř dotovaná, aby přežila.
Pak přišel covid. Zpočátku to nevypadalo na žádnou tragédii, ale když musely podniky zavřít, pro mnohé to byla konečná. Na vesnicích to někde řešili „tajnou hospodou“, jinde začali praktikovat „výdejní okénka“ a tak se snažili přežívat. Stát sice přišel s podporou, ale ta mnohdy skončila tam, kde nebyla potřeba a naopak tam, kde by potřeba byla, se jí nedočkali.
Kdo přežil covidové uzávěry, ten se mohl radovat i z ukončení EET. Když už to však vypadalo, že se hospody a další podniky v gastro oboru budou moci zase nadechnout, vzepjala se inflace a pádila mnoho měsíců tak, že hospody zase ztrácely své návštěvníky, kteří přestávali být ochotní platit zvyšující se ceny.
Hospodští museli reagovat i na zvyšující se ceny vstupů a i když veškeré náklady nepromítli v plné výši, cena točeného piva, které tvoří většinovou část obratu, nepříjemně stoupala. Předpovědi o zpomalení inflace byly pro zbývající hospody nadějné, ale opět zasáhl stát a místo, aby tyto podniky, které se stěží potácejí na hraně udržitelnosti, podpořil, připravil si pro ně další ránu v podobě zvýšení DPH u točeného piva.
Na jedné straně hospodští, kteří bojují s vysokými náklady, na druhé straně lidé, kteří by si zašli do hospody, ale vlivem zvyšujících se cen u všeho prostě nemají na to, aby si chodili dát nějaké to pivko v hospodě, když je vyjde levněji lahváč ze supermarketu. Ve vesnické hospodě si dáte půllitr za více jak 50 Kč, ve větších městech i 70 Kč.
Zastaví se tento trend, nebo nakonec postupně přijdeme o hospody, zejména ty vesnické? Nebude to ztráta pro místní sociální život? Utrpí tím místní komunity?
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-hospodska-bida-lezak-na-vsi-zdrazil-na-55-korun-lednove-utraty-spadly-245491
https://www.reflex.cz/clanek/reportaze/119114/smrt-venkovske-hospody-covid-drahe-energie-i-vyssi-dane-pivni-kultura-mimo-prahu-inkasuje-ranu-za-ranou.html
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/gastro-dotykacka-hospoda-restaurace-vesnice.A230329_092103_ekonomika_vebe
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-tradicni-hospody-umiraji-potvrdila-nova-cisla-229291
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/umiracek-vesnickych-hospod-prodej-cepovaneho-piva-se-propada
