Článek
Indigové děti jsou pojem, který je používaný ve spojitosti s New Age. Autorkou tohoto spojení byla Nancy Ann Tappe, parapsycholožka a samozvaná jasnovidka, která popsala zvláštní děti, se kterými prý přicházela do kontaktu. Její myšlenky o existenci indigových dětí dále rozvinuli spisovatel a duchovní médium Lee Carroll a umělkyně a léčitelka Jan Tober. Společně sepsali knihu o indigových dětech, která je dodnes základem informací o těchto údajně výjimečných dětech.
Kdo vlastně jsou?
Podle autorů konceptu o indigových dětech jsou to děti, které jsou výjimečné a přišly na Zem s posláním zlepšit náš nedokonalý svět. Svůj přívlastek - indigové - mají podle barvy své aury, která je indigově modrá. Touto barvou nikdo jiný neoplývá.
Charakteristiky těchto dětí se podle zdroje mírně různí, ale základ bývá stejný. Ti, kdo nemají dar vidět auru a její barvy, tak mohou odlišit indigové děti od těch ostatních pomocí těchto ukazatelů:
- jsou empatické, což s sebou nese i vysokou citlivost
- jsou upřímné a nesnáší nespravedlnost
- hledají nové a lepší přístupy a řešení problémů, nespokojí se s jednoduchým vysvětlením
- nezávislé, těžko se přizpůsobují společenským normám
- mají pocit, že jsou zde z nějakého vyššího důvodu
- jsou vysoce inteligentní a kreativní
- těžko přijímají autority
Na běžného člověka mohou působit jako špatně přizpůsobivé děti, které mají vlastní rozum, nerespektují autority a mají tendenci o všem diskutovat. Nechtějí často ani dodržovat společenské konvence, pokud nejsou samy přesvědčené, že je to tak správné.
Podle zastánců teorie o indigových dětech mají tyto děti pronikavý pohled, u kterého máte pocit, že se díváte do očí starých a zkušených lidí, kteří jsou minimálně na mentální úrovni výrazně dál než většina běžné společnosti. Díky svým zkušenostem a schopnostem mají naši společnost povznést a pomoci překonat společenské problémy, s nimiž se potýkáme. Mají být hluboce propojeni s přírodou a vesmírem.
Ilustrační foto.
A co na to ostatní?
Zatímco zastánci jsou hluboce přesvědčeni o existenci těchto dětí a o jejich poslání, ostatní lidé jejich existenci ignorují nebo dokonce popírají. Podle řady z nich jde jen o touhu rodičů po tom, aby jejich potomci byli vnímáni jako výjimeční, popř. je to pro ně způsob, jakým omlouvají chování svých dětí, zvláště v případě jejich odmítání autorit a poslušnosti. Pro osoby zabývající se parapsychologií je to podle nich zase téma, kterému se mohou věnovat a dávat najevo, že jsou schopni poznat něco, co běžný člověk nepozná.
Skeptikové a psychologové odmítají myšlenku o indigových dětech, často se zdůvodněním, že jejich popis je natolik obecný a variabilní, že ho lze aplikovat na velkou část dětí, zvláště pokud trpí hyperaktivitou či nějakou poruchou. Problém podle nich nastává především v případě, že rodiči těchto dětí jsou lidé, kteří věří v existenci indigových dětí a začnou za ně považovat své vlastní. Ty pak nijak nekorigují a naopak je podporují v jejich nestandardním nebo nechtěném chování a podporují v nich pocit výjimečnosti. To může vést následně k rozvoji patologického chování, sebestřednosti a pocitu nadřazenosti.
Touha po výjimečnosti
Přesto, že jejich existence nebyla vědecky nikdy prokázána, i po mnoha letech od první formulace jejich charakteristiky, je toto téma stále živé a má značnou řadu příznivců a podporovatelů. Vždyť kdo by nechtěl, aby jeho dítě bylo výjimečné, s posláním zlepšit tento svět, místo aby si připustil, že má zdravotní nebo psychický problém, který ovlivňuje jeho chování? A kdo by nechtěl mít pocit, že fakt, že se není schopen dobře začlenit do společnosti, je jen proto, že je tak výjimečný, že ho ostatní zkrátka nemohou pochopit?
Pro mnoho lidí je tedy teorie o indigových dětech východiskem ze situace, kdy by museli připustit jinou, méně zajímavou skutečnost. Jiné lidi udržuje ve víře v indigové děti touha věřit v to, že přinesou světu spásu a bude nám všem lépe, až se duchovně posuneme. Pro jiné je to jen zdroj potenciálního zisku.
Na druhou stranu by se dalo říci, že tak, jako nikdo neprokázal skutečnou existenci indigových dětí, tak nikdo neprokázal, že žádné takové dítě opravdu neexistuje. Třeba je to jen naše neschopnost vnímat některé věci, které nejsme (aspoň zatím) schopni vědecky prokázat. Možná je myšlenka indigových dětí chybná, ale přesto mezi námi žijí lidé, kteří se vymykají běžné společnosti a některé schopnosti, které připisujeme indigovým dětem, by mohli být připsány jim.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.babyweb.cz/poznate-indigove-deti-mozna-mate-doma-tom-nevite
https://www.spektrumzdravi.cz/tehotenstvi-a-deti/indigove-deti-meni-svet-mate-i-vy-doma-indigove-dite-10-znaku-podle-kterych-ho-snadno-poznate
https://www.idnes.cz/jenprozeny/volny-cas/znate-indigove-deti-a-patrite-mezi-ne.A181107_180051_jpz-volny-cas_jph1
https://www.sisyfos.cz/clanek/846-indigove-deti
https://psychologie.cz/mate-doma-indigove-dite/
https://www.gaia.com/article/13-signs-you-are-an-indigo-child
