Článek
Když člověk dnes narazí na označení „Jednotka 731“, většinou už ví, že nejde o nic nevinného. Neví nutně podrobnosti, ale tuší, že šlo o něco hodně špatného. Tajné japonské experimenty. Lidské pokusy. Biologické zbraně. Něco, co se často staví vedle nacistických zločinů a co má podobně mrazivý nádech.
Jenže problém je v tom, že se o Jednotce 731 mluví skoro vždycky odděleně. Jako by šlo o izolovaný případ. O temnou výjimku. O místo, kde se „něco zvrhlo“. A tím se vlastně zakrývá fakt, že šlo o centrální uzel mnohem většího systému, který fungoval řadu let, měl podporu armády a nebyl nijak okrajový.
Jednotka 731 nebyla nehoda. Byla součástí většího plánu.
Komplex Jednotky 731 byl nejrozsáhlejší a probíhaly zde nejhorší experimenty.
Proč vůbec vznikla?
Japonská armáda ve 30. letech přemýšlela o válce jinak než jen v pojmech střelby a frontových linií. Věděla, že moderní konflikt není jen o tom, kdo má víc vojáků, ale kdo má funkční zásobování, dopravu, potraviny. A právě tady se otevřel prostor pro myšlenku tzv. biologické války.
Hlavní postavou byl armádní lékař Širó Išii. Nebyl to žádný šílenec z okraje společnosti. Naopak. Vzdělaný, ambiciózní, přesvědčivý. Dokázal své nadřízené přesvědčit, že bakterie a viry mohou být zbraní budoucnosti. Že epidemie může být stejně účinná jako bombardování – možná ještě účinnější.
Výsledkem bylo založení Jednotky 731. Oficiální název zněl nevinně: Oddělení pro prevenci epidemií a zásobování vodou. Ve skutečnosti však šlo o rozsáhlý výzkumný komplex v Mandžusku, u Charbinu, v oblasti zvané Ping-fang.
Dnes mohou zájemci navštívit muzeum, kde se dozví informace o projektu Jednotky 731
Jak to tam vypadalo
Nebyla to jedna budova někde v lese. Byl to malý uzavřený svět. Laboratoře. Operační sály. Věznice. Spalovny. Testovací plochy. Obytné domy pro důstojníky, kteří tam žili i se svými rodinami. Všechno oddělené, střežené, systematicky organizované.
Lidé, které sem přiváželi, mizeli beze jména. Nebyli to pacienti. Nebyli to ani „vězni“ v běžném slova smyslu. V interním žargonu jednotky se jim říkalo „klády“. To slovo mluví samo za sebe.
Jedna ze scén v muzeu zobrazuje sál, kde se konaly vivisekce
Co se v jednotce 731 dělo
Popravdě, osobně si myslím, že ani nemáme slova, která by dokázala popsat zvěrstva, která se tam děla. I samotný prostý výčet faktů působí skoro neskutečně.
Prováděly se zde vivisekce (chirurgické zákroky nebo pitvy na živých organismech) bez umrtvení. Ne proto, že by Japonci nevěděli, že existuje anestezie, ale proto, že chtěli vidět „čistý průběh“ nemoci. Jak reagují orgány. Jak dlouho tělo vydrží. Co vydrží…
Lidé byli záměrně infikováni morem, cholerou, antraxem, tyfem. Někdy injekčně, jindy kontaminovanou vodou nebo potravou. Jindy se sledovalo, co udělá mráz s lidskými končetinami. Ruce se polévaly vodou a vystavovaly mrazu, dokud nezmrzly „jako kus dřeva“. Pak se zkoumalo, co se stane, když se tkáň znovu zahřeje.
Testovaly se také zbraně. Granáty. Plamenomety. Bajonety. Tlakové vlny. Vždycky na živých lidech.
A pak tu byly polní experimenty. Celé vesnice, kde se rozšířily nemoci poté, co byly kontaminovány studny nebo vypuštěny infikované blechy. Nikdo dnes nedokáže spočítat, kolik lidí zemřelo přímo v laboratořích, a kolik následně v terénu.
Čísla se liší. Jisté je jediné: šlo o tisíce obětí. Pravděpodobně o desetitisíce.
Jedním z mála filmových děl, které se tématu jednotky 731 otevřeně věnovalo, je čínský snímek Men Behind the Sun z roku 1988. Jde o hraný film inspirovaný skutečnými událostmi, nikoli o dokument, ale významně přispěl k tomu, že se téma dostalo do širšího povědomí.
Vedoucí lékař Shiro Ishii.
A přesto to nebylo všechno
Jednotka 731 byla největší. Nejdůležitější. Nejspíš proto se často mluví nebo píše právě o ní. Jenže nebyla jediná. Kolem ní existovala síť dalších jednotek, které měly jiné úkoly, jiná zaměření a doplňovaly celý program. Ale zvrácené byly stejně.
Tady se dostáváme k části, o které se mluví méně.
Jednotka 100: tichá válka proti zvířatům
Jednotka 100 působila také v Mandžusku, poblíž Changchunu. Na papíře šlo o veterinární zařízení. Mělo „chránit zdraví hospodářských zvířat“. Ve skutečnosti se tam řešil přesný opak.
Myšlenka byla jednoduchá a velmi chladná: nezabíjet lidi přímo, ale vzít jim schopnost vést válku. Ve 30. a 40. letech byla armáda závislá na koních víc, než si dnes dokážeme představit. Koně tahali děla, vozili munici, zásoby, raněné. Bez nich se fronta zastavila.
Jednotka 100 se proto soustředila na choroby, které dokážou zničit celá stáda:
- antrax,
- vozhřivku, extrémně nebezpečnou pro koně,
- mor skotu,
- další infekce schopné rychlého šíření.
Zvířata byla infikována v laboratořích i v terénu. Sledoval se průběh, úmrtnost, možnosti „praktického použití“. Jak rychle se nemoc rozšíří. Jak dlouho vydrží v prostředí.
Když se testuje hranice
Oficiálně se jednotka 100 neměla zabývat lidmi. Jenže realita byla jiná. Existují výpovědi, podle nichž byli někteří vězni záměrně infikováni nemocemi určenými pro zvířata, aby se zjistilo, zda a jak se přenesou na člověka. Nebylo to v takovém rozsahu jako u jednotky 731, ale rozhodně nešlo o výjimky.
Jednotka 100 navíc měla možnosti produkovat patogeny ve větším množství. V několika oblastech severní Číny došlo během války k náhlým epidemiím mezi hospodářskými zvířaty. Ne u všech lze prokázat původ. U některých ale historici mluví o velmi silném podezření.
Dokumentace byla i tady zničena. Stejně jako svědci.
Pod zástěrkou prevence chorob byla oběť naopak infikována, aby mohla být zkoumána.
Další jednotky v pozadí
Celý systém byl rozvětvený. Jednotka 731 byla největší a nejhorší, Jednotka 100 jí zdatně sekundovala. Ovšem ale ani další, byť menší jednotky, nezaostávaly.
Jednotka 516
Zaměřovala se na chemické zbraně. Yperit. Slzné plyny. Testy účinnosti, rozptylu, ochrany. Oficiálně na zvířatech. Neoficiálně – podle svědectví – i na lidech v omezeném rozsahu.
Jednotka 1644 – Nanking
De facto pobočka jednotky 731. Zaměření na choleru, tyfus, nemoci šířené vodou. Menší zařízení, stejné metody.
Jednotka 1855 – Peking
Další satelit. Sběr dat, testy infekcí, spolupráce s hlavním centrem.
Jednotka 8604 – Kanton
O této jednotce se ví málo. Ví se ale, že existovala a že se zabývala bakteriologickým výzkumem v jižní Číně, pravděpodobně s ohledem na tropické nemoci.
Jednotka 9420 – Singapur
Nejméně známá část celého programu. Japonsko chtělo mít biologickou základnu i v jihovýchodní Asii. Konkrétní experimenty nejsou dobře zdokumentované, ale existence jednotky potvrzená je.
Proč se o tom mlčelo?
Po válce by člověk čekal soudy. Veřejné procesy. Odsouzení. Nestalo se to. Místo toho přišla dohoda. Data výměnou za beztrestnost. Spojené státy chtěly výsledky výzkumu. Sověti také. A tak většina hlavních aktérů nikdy před soud nepředstoupila.
Širó Išii zemřel jako svobodný muž. A s ním odešla i velká část pravdy.
Jednotka 731 dnes funguje jako symbol. Ale sama o sobě nevysvětluje celý obraz. Teprve když ji zasadíme do kontextu jednotek jako byla 100, 516 nebo 1644, začne být vidět, že nešlo o šílenství jednotlivců, ale o systematický, státem podporovaný projekt.
A možná právě to je na tom všem nejděsivější. Ne krutost sama o sobě, ale chladná logika, s jakou bylo vše promyšlené.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://medcoeckapwstorprd01.blob.core.usgovcloudapi.net/pfw-images/borden/ethicsvol2/Ethics-ch-16.pdf
https://www.pacificatrocities.org/human-experimentation.html
http://eng.chinamil.com.cn/MEDIA/Videos/16030441.html
https://www.bionity.com/en/encyclopedia/Unit_100.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Unit_731
