Článek
Vypadalo to jako celkem jasný případ. Zmizení náctileté dívky, marné pátrání, podezření na vraždu a nakonec prohlášení za mrtvou. Všichni víme, jak podobné případy „ztracení se“ končí, jen výjimečně bývá šťastný konec. Jenže příběh Natashy Ryan nabral po pár letech úplně jiný směr - zatímco s údajným vrahem probíhal soud, Natasha byla objevena při razii v domě, kde se schovávala v šatníku. A veřejnost se musela vypořádat s tím, že člověk, který byl prohlášen za mrtvého, se najednou objevil mezi živými.
Zmizela čtrnáctiletá holka. Scénář si domyslel skoro každý.
Natasha byla z Rockhamptonu. Dospívání v malém městečku má svoje pravidla: každý ví, kdo s kým chodí, kdo má problémy, kdo „zase něco provedl“. V jejím případě je doložené, že krátce před zmizením už jednou utekla z domova a po dvou dnech byla nalezena – a že s tím tehdy pomáhal její tehdejší přítel Scott Black, kterému bylo 22.
Když tak zmizela znovu, okolí předpokládalo nejdřív stejný scénář. Dobrovolný útěk, který skončí za pár hodin nebo několik málo dní neslavným návratem. Jenže druhé zmizení v srpnu 1998 bylo jiné. Natasha se nevracela. A z pocitu „už zase utekla“ se začalo stávat přesvědčení „už se nikdy nevrátí“. Aby toho nebylo málo, v oblasti mizely i další ženy a díky. Policie rozjela rozsáhlé pátrání a vyšetřování.
Atmosféra začala houstnout a veřejnost potřebovala vysvětlení. Když mizí ženy, je jasné, že je zatím nějaký násilník nebo vyšinutý jedinec. Všichni začínali věřit v ten nejhorší možný scénář - byla zavražděna, stejně jako ostatní ženy.
Podezření, přiznání a příběh, který se sám rozběhnul
V příběhu Natashy se najednou objevilo jedno jméno - Leonard Fraser. Jednalo se o muže, který byl později souzen za několik vražd. Když v médiích proběhla zpráva, že se přiznal k vraždě Natashy, veřejnost si „spokojeně“ oddechla. Lidé totiž najednou měli pocit, že je případ v podstatě vyřešen - lump je zatčen, vina přiznána, konečně je vysvětleno její zmizení. Jediný problém bylo její tělo, které dosud nebylo nalezeno.
Falešné přiznání. Málokoho napadne, alespoň zpočátku, že by se někdo dobrovolně přiznal k vraždě, kterou ve skutečnosti nespáchal. Bohužel, u některých lidí se tak stane. Může jít o pachatele jiných činů, ale i nevinné lidi, kteří jenom mají potřebu získat pozornost, i tímto nešťastným způsobem. Pro kriminálníky, psychopaty a sociopaty však mnohdy jde o formu jakési hry nebo manipulace, užívají si pozornost nebo se tak snaží získat moc nad vyšetřovateli. A to byl i případ Frasera, ať už jeho motiv byl jakýkoliv.
Než se však zjistilo, že lže, byl u soudu obžalován z vraždy Natashy. A právě během tohoto procesu vyšlo najevo, že Natasha stále žije, takže obžaloba musela tento bod stáhnout. Jen těžko si představit tu absurditu okamžiku. Truchlící rodina sedící u soudu, obžalovaný Fraser a najednou sdělení, že Natasha žije. Pro otce to byl naprostý šok. Celá rodina už se učila žít život, v němž Natasha chyběla. Měli za sebou i pietní připomínku k jejím narozeninám. A najednou se vše zase obrátilo vzhůru nohama.
Obyčejný dům, zatažené závěsy, skříň
V roce 2002 policie dostala anonymní dopis s informací, že Natasha je pořád naživu. Součástí dopisu bylo i uvedení kontaktu/adresy. O necelý rok později policie povedla razii.
10. dubna 2003 policie skutečně při razii našla Natashu v domě v North Rockhamptonu. Krátce poté získala dívka přezdívku v médiích jako „Dívka v skříni“ (Girl in the Cupboard). Pochopitelně nežila celé ty roky zavřená ve skříni. Pohybovala se v domě se zataženými závěsy a do skříně se schovávala především ve chvílích, kdy do domu přišla nějaká návštěva.
Proč se dobrovolně uzavřela do temného domu? Podle pozdějších informací vyšlo najevo, že z domova odešla dobrovolně, aby mohla být se Scottem Blackem. Jí bylo 14 let a jemu 22. Během těch několika let pravděpodobně ani nebyli celou dobu na jednom místě. Část doby žili pravděpodobně v Yeppoonu a pak se kvůli jeho zaměstnání vrátili do Rockhamptonu.
V návaznosti na anonymní dopis však vyvstává mrazivá otázka - kolik lidí vědělo nebo aspoň tušilo, že je Natasha naživu?
Návrat mezi živé
Objevení Natashy však nebylo ukončením případu, jen začátkem nové etapy, tentokrát té právní.
Krátce po jejím nalezení policie oznámila, že proti ní i Scottu Blackovi podniká právní kroky kvůli tomu, že jejich jednání vyvolalo a udržovalo policejní vyšetřování. Výsledkem bylo, že Scott Black byl odsouzen k trestu odnětí svobody za křivou výpověď, neboť policistům tvrdil, že o jejím pobytu neví, i když věděl.
Scott i Natasha byla dále uznáni vinnými z toho, že falešnou záminkou způsobili policejní vyšetřování. Natasha dostala pokutu tisíc dolarů a Scott pokutu tři tisíce dolarů plus úhradu části nákladů vyšetřování (přes 16 tisíc dolarů). Samozřejmě celkové náklady případu se vyšplhaly do výše statisíců dolarů, takže i když se nařízení úhrady 16 tisíc může zdát vysoké, byl to jen zlomek toho, co bylo vynaloženo.
Mediální senzace
Po nalezení se případ změnil v mediální tornádo. Z Natashy byla „Girl in the Cupboard“. Přezdívka, která se dobře prodává, ale člověka redukuje na jeden obraz: skříň, tma, tajemství.
Z veřejně dostupných shrnutí vyplývá, že se řešily i mediální dohody a peníze za rozhovory – což vždycky vyvolá stejnou etickou otázku: má někdo vydělávat na příběhu, který stál tolik veřejných prostředků a bolesti?
Na konci celého příběhu zůstává otázkou i důvod, proč Natasha strávila tolik let ve skrytu domu? Svoji motivaci nikdy veřejně nezdůvodnila, i když zpočátku dávala rozhovory. Můžeme se tak jen domnívat, že roli hrály různé psychologické faktory:
- dětská logika ve smyslu "na chvíli uteču a pak se vrátím", jenže čím déle útěk trvá, tím víc roste strach z následků a člověk setrvává na místě
- závislost na partnerovi a vytvoření si jakéhosi životního mikroklima, za jehož hranicemi číhá nebezpečí
- setrvačnost a stud - jak se mohu vrátit, když už mě všichni oplakali?
V roce 2008 si Natasha Scotta vzala. Žili mimo zájem médií, ale o 16 let později, v roce 2024, našla policie tělo Natashy na pozemku golfového hřiště Rockhampton Golf Club. Policie uvedla, že smrt nebyla podezřelá. Bylo jí pouhých 40 let.
A tak příběh, který začal podezřením z vraždy a rozsáhlým vyšetřováním, nakonec skončil tichým policejním konstatováním, že smrt byla přirozená.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.theguardian.com/world/2003/apr/11/australia
https://www.abc.net.au/news/2003-04-14/murder-trial-proceeds-after-victim-found-alive/1836170
https://www.abc.net.au/news/2006-06-30/runaway-fined-1000-for-police-hunt/1790984
https://www.theguardian.com/world/2005/aug/12/australia
https://www.abc.net.au/news/2006-06-13/ryan-to-front-court-over-fake-disappearance/1776160
https://www.theguardian.com/australia-news/article/2024/jun/03/queensland-woman-natasha-ryan-remembered-as-more-than-just-the-girl-in-the-cupboard
https://en.wikipedia.org/wiki/Natasha_Ryan
https://allthatsinteresting.com/natasha-ryan
