Článek
Když se Josef Bryks po válce vracel do vlasti, čekalo ho vřelé přijetí jako válečného hrdiny. Byl to muž, který riskoval život v boji proti nacistům, opakovaně unikal ze zajetí a nikdy se nevzdal – ani když mu hrozila smrt. Jeho jméno se tehdy vyslovovalo s úctou. Jenže osud si s ním pohrál krutě – hrdina západního odboje se po nástupu komunistického režimu stal nepřítelem státu. Namísto ocenění přišla zrada, výslechy, věznění a smrt v lágru. Životní příběh Josefa Brykse tak není jen příběhem odvahy, ale i mementem nespravedlnosti, která se nevyhýbá ani těm nejodvážnějším.
Josef Bryks (*18.3.1916, †11.8.1957)
Narodil se 18. března 1916 v Lašťanech u Olomouce do velké rodiny rolníka Františka Brykse a Anny Nasvetrové. Měl šest starších sourozenců a jednoho mladšího. Po absolvování obchodní akademie v Olomouci v roce 1935 nastoupil na vojenskou školu pro jezdecké důstojníky v Košicích a následně na Vojenskou akademii v Hranicích. Už odmala ho však fascinovala letadla, stíhačky a vše, co souviselo s létáním. Nebylo tak divu, když poměrně záhy přestoupil k leteckému sboru. Zpočátku sloužil u 5. pozorovací letky a později pak u 33. stíhací.
Po německé okupaci Československa v roce 1939 se Bryks rozhodl uprchnout. V lednu 1940 se mu podařilo dostat přes Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Francii do Velké Británie. Zde se připojil k československé zahraniční armádě a stal se pilotem RAF. V roce 1941 byl sestřelen nad Francií a padl do německého zajetí. Během svého věznění se pětkrát pokusil o útěk, přičemž dvakrát unikl oprátce díky falešným identitám. Po svém třetím útěku z německého zajetí se připojil k polské domácí armádě (Armia Krajowa) a pomáhal v dodávkách zbraní a potravin do ghetta. Tento akt odvahy a solidarity s židovskými povstalci byl jedním z mnoha jeho hrdinských činů během války.
Josef Bryks
Po zatčení byl vězněn v známém zajateckém táboře Stalag XIII-C a později v pevnosti Colditz, kde se podílel na známém „Velkém útěku“. Jeho podíl spočíval v přípravách únikových tunelů. Avšak při samotné akci v noci z 24. na 25. března 1944 se Bryks z bezpečnostních důvodů rozhodl zůstat v táboře a neúčastnil se útěku. O tři dny později se však pokusil o vlastní útěk spolu s britským kapitánem Douglasem Wilsonem. Bohužel byli odhaleni, zatčeni a následně vězněni v izolaci.
Po válce se Bryks vrátil do Československa, kde působil jako instruktor na leteckém učilišti v Olomouci. V květnu 1948 se pokusil se svou britskou manželkou emigrovat zpět do Velké Británie, ale byl zadržen a následně obviněn z velezrady. Komunistická justice ho vykreslila jako špiona a zrádce – za pokus o útěk a údajné podvracení republiky byl odsouzen nejprve k 10 letům vězení, později mu byl trest prodloužen až na 30 let. V nelidských podmínkách komunistických lágrů a uranových dolů v Jáchymově strávil zbytek života. Věznění totiž nepřežil – zemřel v roce 1957 na infarkt způsobený vyčerpáním a týráním. Jeho osud ukazuje, jak rychle se z hrdiny může stát oběť, pokud se změní režim. Jeho tělo bylo rodině vydáno až po osmi letech a pochováno v hromadném hrobě politických vězňů na hřbitově v Praze-Motole.
Josef Bryks byl za svou odvahu a hrdinství vyznamenán několika oceněními, včetně Řádu britského impéria a třikrát Československým válečným křížem. Po pádu komunistického režimu byl v roce 1991 povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. V jeho rodné obci Lašťany byla odhalena pamětní deska a jeho jméno je připomínáno jako symbol odporu proti totalitním režimům.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://spoleklegionar.cz/josef-bryks
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/zivotopis-josefa-brykse-komuniste-druha-svetova-valka.A160318_2233432_olomouc-zpravy_stk
https://tourism.olomouc.eu/osobnosti/plk-josef-bryks
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/nejvyssi-soud-se-zastal-vdovy-po-valecnem-hrdinovi-bryksovi-173291
https://muzeum-hranice.cz/osobnost/bryks-josef/
https://www.nacr.cz/labyrint/labyrintem-dejin-ceskych-zemi/hrdinove-ve-stinu-sibenice/josef-bryks
