Článek
Zprávy o tom, jak někdo naletěl podvodníkovi, jsou téměř na denním pořádku. Podvodníci tu byli vždy, jsou a budou i v budoucnu. Jsou to lidé, kteří chtějí snadným způsobem přijít k penězům nebo majetku a netrápí je výčitky, že toto bohatství vlastně ukradnou někomu jinému. Někomu, kdo si to poctivě vydělal, zdědil, vyhrál… je jedno, jak k tomu přišel. Pro někoho to může být jen část majetku, kterou dokáže oželet, pro jiného to mohou být životní úspory, po jejichž ztrátě se dotyčný ocitne „na dlažbě“.
Někteří podvodníci jsou zkušení, mohou být organizovaní a jejich podvody jsou natolik propracované, že stačí trocha nepozornosti a naletěl by jim snad každý. Zejména v dnešní době, kdy jsou lidé roztěkaní, uhonění a nemají čas (respektive si ho neudělají), aby se na chvíli zastavili a zapřemýšleli. Jiné podvody jsou propracované mnohem méně a obvykle už je na první pohled poznat, že jde o podvod. Řada podvodů má i stejné schéma a velmi často se o nich píše v médiích. Člověk by si tak řekl, že podvodníci takového typu si už snad ani neškrtnou. Kupodivu, opak bývá pravdou.
Vždycky jsem si říkal, že ten kdo naletí poměrně jednoznačnému podvodu, musí být člověk mdlého rozumu. To nemyslím nijak urážlivě, prostě ne každému bylo v tomhle směru shůry dáno, často jde o lidi laskavého srdce, kteří jsou prostě přespříliš důvěřiví a nejsou schopni se popasovat s tím, že ne každý člověk je poctivý jako oni a jeho záměry jsou zrádné.
Viktimizace oběti
Leckdy mě i napadlo, že takový člověk za jejich ztrátu vlastně může sám. A podle mnohých komentářů pod těmito zprávami jsem nebyl podobného názoru jediný. Pokud se tak lehce vzdá vlastního majetku, který si musel vydělat, nemá ani krapet opatrnosti a lehkomyslně někam naposílá hromadu peněz, pak si to snad i zaslouží.
Říkal jsem si to zejména u případů, kdy lidé získali pocit, že si s nimi dopisuje bohatý a žádaný člověk s vysokou společenskou prestiží (nyní si můžete dosadit dle chuti - bohatý arabský šejk či emír, vzdělaný americký lékař, fešný voják z bitevního pole, africký dědic velkého majetku atd.). A takový zajištěný člověk po nich žádá peníze, aby mohl - přijet, přiletět, vyřídit dědictví, zajistit papíry apod. Jestli někdo uvěří takové lži, která už na první pohled stojí na tak vratkých nožičkách, pak takový člověk NEMŮŽE BÝT NORMÁLNÍ.
Jenže tyto případy se stále dějí a možná jich je víc než kdy dřív. A tak nad tím přemýšlím stále znovu a znovu. A říkám si, jak strašně zoufalí a pravděpodobně emočně strádající musí být lidé, kteří těmto podvodníkům naletí. Protože se v mnoha případech rozhodně nejedná o lidi hloupé.
Když emoce vítězí nad rozumem
Ve skutečnosti nemá s naletěním podvodníkům inteligence co dělat. Oběťmi se stávají ženy i muži, z celé společenské palety, různých profesí a míry inteligence, přičemž ta bývá průměrná a klidně může být i nadprůměrná. Ale když dojde na věc, nemá inteligence téměř žádnou moc.
Co většinu těchto obětí spojuje, to je emoční vyprahlost, opuštěnost, citové strádání, leckdy i traumata z dřívějších vztahů (a to nejen partnerských, ale i rodinných). Může jít o muže, často už staršího (ale není to podmínkou) nebo o ženu, která touží po spřízněné duši a někoho, o koho by mohla pečovat. Vlastně ani údajné bohatství dotyčného není něco, co by bylo primárním lákadlem.
Podvodníci, kteří tímto způsobem lákají své oběti, jsou ve většině případů psychopati. Sami emoce a city neprožívají, ale umějí dokonale využít toho, když někomu opětované city chybí. Podvodníci začínají zlehka běžnou konverzací, všímají si, co vyhlédnutá oběť sdílí na svých sítích, o čem ráda píše ve veřejných diskusích, co má ráda. A pomalu a nenápadně se k ní vetřou a díky nabytým vědomostem zasáhnou cíl - předstírají, že mají společné zájmy, stejné názory, touží po tom samém a taky - jsou stejně tak osamělí, zklamaní životem a rádi by našli podobně utrápenou duši, se kterou by konečně mohli sdílet své radosti a strasti.
Tímhle konáním postupně získají důvěru budoucí oběti. Nejen důvěru. Probudí v ní emoce a city, které byly dosud utlačované kdesi v nitru a nyní mají možnost vytrysknout. Ano, vytrysknout. Daného člověka totiž doslova zaplaví hormony a další látky, které souvisejí s psychikou a mají i výrazný vliv na mozek, uvažování a schopnost nějakého nadhledu. A vůbec nejde o případnou sexuální stránku věci - samozřejmě, možná vidina, že by měli za partnera někoho jako je arabský emír, špičkový chirurg, pohledná mladá slečna, to také není k zahození. Ale primárně nejde o sexuální přitažlivost, ale jen a jen o pocit vzájemné sounáležitosti, pochopení, základní lidské potřeby sdílet svůj život s někým druhým. Nebýt sám.
Kognitivní disonance
Existuje teorie tzv. kognitivní disonance, se kterou přišel americký sociální psycholog Leon Festinger. Podle jeho teorie lidé zaujímají ke všem prvkům - elementům - jeden ze tří postojů:
- irelevantní
V irelevantním vztahu se jednotlivé prvky nijak vzájemně neovlivňují. To, že mi někdo řekne, že kromě věci A existuje i věc B, mě nijak nerozhodí. Nemá to spolu co dělat.
- konzistentní
V konzistentním vztahu jsou dané prvky v souladu a vzájemně se mohou podporovat. Věc A podporuje existenci věci B. Např. se bojím plavat dál od břehu, protože by se mi v hlubších vodách mohlo něco stát. Zároveň si přečtu v novinách, že se tam mohou pohybovat žraloci. Tento poznatek jen podpořil mé vnímání hlubších vod.
- disonantní
V disonantním vztahu vzniká mezi prvky rozpor. Existence nebo vlastnosti věci B popírají to, jak vnímám věc A. Ocitám se v určité tenzi, vyvolává to vnitřní pnutí. To může být malého charakteru, nebo většího. Pokud je to drobnější záležitost, kdy její řešení může přinést větší diskomfort, pak raději přijmu současný stav. Např. kuřák si je s velkou pravděpodobností vědom toho, že kouření poškozuje plíce a celkově škodí zdraví. Zároveň ale kouří rád. Tyto dvě věci v něm tedy vyvolávají, byť třeba jen na podvědomé úrovni, malé pnutí. Ale pokud by měl skončit s kouřením, bude se cítit mnohem hůř a tak radši přijme stávající stav a aby případné vnitřní pnutí trochu „obrousil“, najde si nějaké zdůvodnění, proč by měl dál kouřit. Např. že pokud by skončil, mohl by začít tloustnout (měl by tendenci jíst místo aby si šel zakouřit) a to by vlastně bylo horší než riskovat zakouřené plíce.
Nemohu připustit omyl, protože by mě to dorazilo
A právě disonantní vztah by mohl vysvětlit, k čemu u obětí podvodu dochází. V první fázi je daný člověk obětí vlastních emocí a citů, které dostaly šanci vyplavat na povrch. Má pocit, že konečně na něm někomu záleží, že se může někomu vypovídat a našel někoho, s kým si skvěle rozumí. Když přijde požadavek na zaslání peněz, může se dotyčný zarazit. Podvodníci však umí dobře uklidnit a zahnat případné pochyby, umí dobře zahrát na city. Oběť, v tomto případě hlavně ženy, mají mnohdy pocit, že si musí lásku a partnerství zasloužit a peníze tak považují za daň, kterou musí položit na oltář budoucího vztahu. Nebo chtějí dotyčnému prostě a jednoduše pomoci, protože je to člověk, s kterým si konečně porozuměly.
V určitém bodě, obvykle po dalším (nebo několikátém) požadavku podvodníka, však začnou tušit, že něco není v pořádku. Dokonce už mohou pojmout podezření, že jde o podvod, protože ano, určitě o něčem podobném četli. Toto zjištění v nich však vyvolá disonantní pnutí, silný rozpor mezi tím, co cítí, a tím, co jim říká rozum. Jedná se o tak významný rozpor, že jej musí nějak utlumit. Emoce jsou příliš silné, očekávání byla velká, naděje na vztah byla tak blízko… strach z toho, že se vše sesype jako domeček z karet a přijde obrovská bolest je tak strašný… že musí ustoupit rozum.
Přestože v podvědomí postižení lidé už tuší, že to není v pořádku, nejsou ve stavu, kdy by si byli schopní tuto skutečnost naplno připustit. Začnou si tak sami odůvodňovat či omlouvat požadavky podvodníka, aby vše dávalo smysl a mohli se tak uklidňovat, že tohle je výjimka, všechno bude v pořádku, jen je pro to potřeba něco udělat. Najednou není cesty zpět. Buď budou i nadále pokračovat v konání, nebo to stopnou a připustí, že naletěli. V tu chvíli se jim ale zhroutí celý jejich svět.
Už tak zoufalí lidé, toužící alespoň po laskavém slůvku, dostanou další emoční ránu. Chtěli tak moc, když toužili po spřízněné duši? Bylo troufalé očekávat od života trochu radosti? Bylo špatné chtít od někoho cítit lásku a sounáležitost, kterou by mohli opětovat?
Zaslouží si tito strádající lidé posměch?
S tím, jak celá společnost v současné době hrubne, je podrážděná, lidé jsou si víc a víc odcizení a leckdy se vytrácí i elementární slušnost, bude takových citově vyprahlých lidí neustále přibývat. A podvodníci budou mít žně.
Přitom by někdy mohlo stačit tak málo - třeba i jen pár laskavých slov nebo srdečný pozdrav a úsměv.
Anketa
Odkazy na některé z mnoha podvodů:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-princovi-z-internetu-poslala-zena-z-prostejovska-skoro-dva-miliony-naletela-40453446
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/saudsky-princ-podvod-zpronevera-anthony-gignac.A180531_153556_eko-zahranicni_div
https://slovacky.denik.cz/zlociny-a-soudy/slovacko-uherske-hradiste-podvod-internet-laska-lekar-turecko-milion.html
https://www.policie.cz/clanek/virtualnimu-lekari-poslala-dva-miliony.aspx
https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-bezpecnost-zamilovana-zena-z-uherskohradistska-poslala-udajnemu-lekari-ze-syrie-ctyri-miliony-40404675
https://sumpersky.denik.cz/zlociny-a-soudy/jesenicko-internetove-podvody-lekar-na-misi-kryti-vynosu-z-trestne-cinnosti.html
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zena-z-olomoucka-poslala-virtualnimu-lekari-s-tezkym-osudem-dva-miliony-40338801
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/podvod-udajny-lekar-balik-hotovost-ctvrt-miliardy.A220126_153950_olomouc-zpravy_stk
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zena-poslala-udajnemu-lekari-z-usa-tri-ctvrte-milionu-aby-ji/r~0ad35260f17511e898daac1f6b220ee8/
Dále byly čerpány informace z:
https://tchiboblog.cz/podvodnici-na-internetu/
https://www.prozeny.cz/clanek/sex-a-vztahy-laska-a-vztahy-touha-po-lasce-jako-novy-byznys-tisice-zen-uveri-novodobym-snatkovym-podvodnikum-na-internetu-86559
https://www.psychologon.cz/component/content/article/14-psycholog-online/359-teorie-kognitivni-disonance
