Článek
Karel Kryl je známý především generaci dnešních čtyřicátníků a starších. Jeho písně se však hrají i dnes a mnoho z nich má nadčasové texty, které se dají použít i na aktuální dění ve společnosti. Pro mnoho lidí byl symbolem odporu proti předchozímu režimu, rebelem a nezdolným bojovníkem. Přestože po vpádu sovětské armády emigroval do Německa, jeho tvorba se dostala mezi československé občany a tajně se šířila. Některé písničky doslova zlidověly.
Tiskař, hrnčíř, nebo umělec?
Karel Kryl se narodil na jaře 1944, jeden rok před koncem 2. světové války. Byl druhým ze tří dětí v rodině knihtiskařů z Nového Jičína. Když však v roce 1938 zabrali Němci Sudety, rodina se přesunula do Kroměříže, kde znovu vybudovala tiskárnu, kterou původně vybudoval Krylův dědeček už v roce 1909 a kterou vlastnil společně s Ferdinandem Scottim. Dědeček Scottiho vyplatil v roce 1936, aby se stal jediným majitelem tiskárny, ale hned o dva roky později o ni kvůli vpádu do Sudet přišel. Nevzdal se však a po přestěhování do Kroměříže ji znovu zprovoznil.
Těžko říct, jestli by se z malého Karla nestal také knihtiskař, kdyby tiskárna fungovala dál. Bohužel byl jako malé dítě, ve věku šesti let, svědkem toho, jak tiskárnu, která živila jejich rodinu, zničili v roce 1950 komunisté. Sledoval, jak rozbíjejí stroje a následně je odvážejí do šrotu. V dospělosti pak často zmiňoval, že právě tento zážitek v něm probudil vytrvalou nenávist vůči komunistům.
Ti rodinu po likvidaci tiskárny přesunuli do suterénu starého a neudržovaného domku. Otec začal pracovat na stavbách silnic a hutích na Ostravsku. Těžká práce se však projevila na jeho zdraví, které se znatelně zhoršilo. Pak začal pracovat v prádelně, kde dělala i jeho žena. V roce 1957 se pak přestěhovali zpátky do Nového Jičína, aby Karlova sestra Marie mohla studovat střední školu, protože v Kroměříži neměli moc šancí na slušný život a zajištění vzdělání pro děti. Místní obyvatelé se ke Krylovým obrátili zády, což mladý Karel těžce nesl a trauma v něm přetrvalo až do dospělosti.
Sám Karel na dětství vzpomínal jen nerad, přesněji řečeno nerad o něm vyprávěl, protože vzpomínky byly příliš bolestné. Kroměříž, která byla jeho rodným městem, si kvůli likvidaci tiskárny a dalším nepříjemným zážitkům nikdy nezískala jeho srdce. Kromě toho trpěli i chudobou a Karel později zavzpomínal, že musel i krást, aby měli co jíst. I tyto zážitky v něm zanechaly hlubokou jizvu, krádeže považoval za velmi ponižující.
Střední školu se vydal studovat do Bechyně. Ve stopách svého dědečka a stát se knihtiskařem už stejně nemohl, a tak šel na keramickou školu, aby se stal hrnčířem, tak jako jeho pradědeček. I když byl šikovný a nadaný, ani hrnčířství nakonec nebyla ta správná cesta, kterou se měl vydat. Už během prvního roku studia se seznámil s trampy a hrou na kytaru, která k trampům neodmyslitelně patřila.
Bechyni a tamní prostředí si velmi oblíbil. Rozuměl si s partou ostatních studentů, hrávali fotbal, jezdili na vodu, hráli divadlo. A jezdil s nimi do osady Zlatý klíč. Od maminky dostal kytaru a začal hrát. Zpěv mu nebyl cizí, protože už jako malý zpíval ve sboru. O svém dalším životě a práci začal mít celkem jasno.
Vpád sovětských vojsk a emigrace
Už v roce 1966 začali hrát jeho písně v rozhlase. Dobré časy však neměly trvat dlouho. V roce 1968 k nám vpadla sovětská armáda, což bylo údajně podnětem k vytvoření dodnes známé písničky Bratříčku, zavírej vrátka. Písnička však byla nedlouho poté komunisty zakázána, ale pro odpůrce režimu se stala téměř hymnou a symbolem boje za demokracii. Během roku následovaly další protestní písně a první deska, ale postupně bylo Krylovi jasné, že se stává zcela nežádoucím pro vládnoucí garnituru.
Na podzim 1969 odjel do Německa na festival, který se konal na hradě Waldeck. O 14 dní později požádal o azyl a v Německu zůstal dalších 20 let. Počátky byly těžké, cítil se osamělý v cizí zemi, ale postupně si zvyknul, naučil se jazyk a seznámil se s dobrými lidmi, kteří mu pomohli. Rodičům tak mohl napsat, aby o něj neměli obavy.
O čtyři roky později se i oženil, manželkou se mu stala Eva Sedlářová, jejíž rodina po roce 1968 emigrovala také. Manželství ale nevydrželo dlouho, i když jej Karel Kryl považoval za osudové a rozvod v něm zanechal bolestnou ránu. Manželství bylo po dvou letech soužití rozvedeno, protože si Eva našla jiného partnera.
Trvalo tři roky, než si našel další partnerku, tentokrát německou bankovní úřednici Marlene Brousert. S ní žil nesezdaný dlouhých 15 let. Paradoxně však nebyl zrovna věrným partnerem, protože když po roce 1989 žil střídavě v Čechách a v Německu, našel si v naší zemi milenku. I přes prožité románky si ji však po uvedených 15 letech vzal a jejich vztah vydržel až do jeho smrti.
V době exilu pracoval pro Svobodnou Evropu, nejdříve externě, pak jako zaměstnanec. Byl sportovním redaktorem, psal rýmované politické komentáře, věnoval se rozhovorům se zajímavými osobnostmi z rodné vlasti. A zpíval. Jeho písně, u komunistů nežádoucí, se šířily mezi obyvatelstvem, díky magnetofonům vznikaly kopie kazet s nahrávkami.
Návrat do vlasti a zklamání z dalšího vývoje
Do své vlasti se vrátil během sametové revoluce kvůli účasti na pohřbu maminky, která zemřela 24. listopadu 1989. Krátce poté, 3. prosince, se konal v Praze „Koncert pro všechny slušný lidi“. Českoslovenští občané konečně naživo viděli a slyšeli milovaného Karla Kryla. Koncert byl prodchnutý silnými emocemi, jak ze strany vystupujících, tak i posluchačů. Přítomni byli i další umělci, kterým komunisté znemožňovali vystupování, např. Marta Kubišová nebo Jaroslav Hutka. Koncert měl ohromný úspěch.
Druhý den, 4. prosince 1989, vystoupil s Karlem Gottem na Václavském náměstí a zazpíval československou státní hymnu. Společné vystoupení, kterému předcházela pozvánka od Václava Havla, mělo signalizovat smíření mezi disentem a většinovou společností, ale Karel Kryl tohoto společného vystoupení později vytrvale litoval. Nechtěl být spojovaný s člověkem, který byl tváří předchozího režimu.
Ve Václava Havla vkládal velké naděje, ale postupně byl čím dál více zklamán z vývoje událostí a nakonec začal Havla také kritizovat. Společnost však byla nadšená ze změny režimu, z nabyté svobody a nechtěla dopřát poslechu někomu, kdo sypal další kritiku. Karel Kryl tak byl do určité míry odsunut na okraj zájmu.
Podle něj nedošlo k potřebné změně. V jeho očích komunisté jen převlékli kabáty a v politice zůstali nadále. Jejich setrvání a absence jakéhokoliv potrestání za křivdy a zločiny, kterých se dopustili, mu leželo až do konce života v žaludku. Další velkou ranou byl rozpad Československa. S rozdělením federace nesouhlasil. A nebál se své rozčarování a kritiku nových poměrů vyjádřit prostřednictvím dalších písní, např. skladbou Demokracie.
Jeho vytrvalá kritika však v očích mnoha lidí zhořkla a Karla Kryla začali považovat za zatrpklého kverulanta. Současně s tím začala jeho popularita pomalu klesat.
Přesto však koncertoval dál a posluchačů měl stále dost. Nakonec ho však v nedožitých 50 letech zradilo zdraví a 3. března zemřel v Mnichově na srdeční příhodu. Při zádušní mši se před kostelem sešlo na zhruba čtyři tisíce lidí. Účast politiků však byla téměř nulová, nezúčastnil se ani Václav Havel jako další z představitelů odporu proti minulému režimu.
Poslední odpočinek našel na Břevnovském hřbitově. Jeho památku připomínají i pamětní desky nebo sochy. A především jeho nesmrtelné písně, které jsou bohužel aktuální i dnes.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-pred-osmdesati-lety-se-narodil-pisnickar-karel-kryl-jeho-texty-predbehly-dobu-40466972
https://www.idnes.cz/kultura/literatura/karel-kryl-pulkacir-rozhovor.A140407_101346_literatura_jkl
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/kromeriz-karel-kryl-balada-kromerizska-vzpominka-na-kryla.A190411_469688_zlin-zpravy_ppr
https://www.vlasta.cz/celebrity/karel-kryl-pisne-zivot/
https://plus.rozhlas.cz/karel-kryl-mel-80-let-sam-o-sobe-rikal-ze-je-vecny-rebel-a-pulkacir-9213664
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/vojtech-klimt-z-kromerize-napsal-knihu-o-karlu-krylovi.A140412_2055798_zlin-zpravy_ras
https://www.irozhlas.cz/kultura/hudba/karel-kryl-vyroci-umrti-pisnickar-nahravka-norsko-komunismus_1903031255_gak
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-den-kdy-karel-kryl-rozehral-pro-cechy-bolavou-strunu-sveta-248398
https://www.denik.cz/hudba/karel-kryl-pohledem-deniku.html
