Hlavní obsah

Žena, která vařila mýdlo z lidí, aby ochránila svého syna: děsivý příběh mydlářky z Correggia

Foto: Tomi Forik, AI, ChatGPT

Z jejího obchodu vonělo po mýdle a sušenkách. Jen málokdo by tehdy tušil, že některé ingredience pocházely z lidského těla. Leonarda Cianciulli se zapsala do dějin jako vražedkyně, která zabíjela ve jménu lásky.

Článek

Když ji v roce 1946 přivedli do soudní síně v Reggio Emilia, vypadala spíš jako tichá babička než vražedkyně. Šedý šátek, klidný pohled, ruce složené v klíně. Kolem novináři, foťáky, šum.
To je ona?“ šeptali si lidé.
Ano. Leonarda Cianciulli. Mydlářka z Correggia. Žena, která zabila tři jiné ženy – a pak z jejich těl vařila mýdlo a z jejich krve pekla koláčky.

Foto: Activism, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29803022

Leonarda Ciaciulli

Nešťastné dětství

Narodila se v roce 1894 v Montelle, malém městečku na jihu Itálie. Už začátek jejího života byl zlý a to se na ní podepsalo na celý život. Podle pozdějších výpovědí byla dítětem, které vzešlo ze znásilnění. Matka ji prý nikdy nepřijala, nikdy ji neměla ráda. Říkala jí, že je pro ni hanbou. A Leonarda na to nezapomněla. Jednou jí matka údajně řekla, že je prokletá. A ona tomu uvěřila.

Už jako mladá byla křehká, uzavřená a pověrčivá. Dvakrát se pokusila o sebevraždu. Mluvila o snech, které předpovídaly smrt. V roce 1917 se provdala za muže jménem Raffaele Pansardi. Rodina s tím nesouhlasila, chtěli, aby si vzala jiného.
Proklínám tě,“ měla jí tehdy matka říct naposledy. V Leonardině hlavě se ta věta usadila natrvalo.

Foto: Unknown, Public Domain, Wikimedia Commons

Mladá Leonarda Cianciulli

17 dětí, ale přežily jen čtyři

Manželství bylo těžké, ale drželi se. Často se stěhovali, snažili se najít lepší život. Jenže kamkoli přišli, přišlo za nimi i neštěstí. Leonarda opakovaně potratila, a i děti, které se narodily živé, umíraly. Celkem jich měla sedmnáct, ale dospělosti se dožily jen čtyři. Každá smrt dítěte byla další důkaz, že na ni opravdu dopadla kletba.
Začala se obracet k věštění, kouzlům a rituálům. Ne ze zábavy – spíš z potřeby se něčeho chytit. Když už svět nedával smysl, zbyl jí jen osud a pověry.

V roce 1930 se s rodinou usadili v Correggiu. Bylo to tiché městečko s úzkými ulicemi a trhem, kde se všichni znali. Leonarda si otevřela malý obchůdek – prodávala mýdlo, sušenky a domácí lektvary. Lidé ji měli rádi. Byla vlídná, uměla vyslechnout, poradit.
Kromě mýdla nabízela i „malou pomoc“ – talismany, výklady karet, rady proti zlému osudu. Pro okolí byla spíš dobrou duší než podivínkou.

Když se v roce 1939 začala Itálie zapojovat do války, její nejstarší syn Giuseppe se přihlásil do armády. To byl okamžik, který všechno zlomil. Leonarda byla přesvědčená, že zemře – stejně jako ostatní, které milovala. A v jejím světě nebyla naděje ani medicína, jen kouzla a oběti. Věřila, že když přinese dostatečně silnou oběť, může kletbu zlomit. A ochránit tak svého syna.

Foto: Unknown, Public Domain, Wikimedia Commons

Leonarda Cianciulli

Faustina Setti

První byla Faustina Setti, postarší žena, která si chtěla najít ženicha. Leonarda jí nabídla pomoc. Řekla jí, že zná vhodného muže, a pomohla jí napsat dopis rodině, že odjíždí. Když Faustina přišla k ní domů, dostala víno na rozloučenou.
Na štěstí,“ usmála se Leonarda.
Pak ji udeřila kladivem do hlavy.
Tělo rozřezala a vložila do hrnce s louhem – stejným, jaký používala při vaření mýdla.
Později policii popsala, že z těla vznikla hustá kaše, kterou vylila do jímky. Krev zachytila do mísy.
Po zaschnutí jsem ji smíchala s moukou, cukrem a mlékem,“ řekla. „Upekla jsem z toho sušenky. Nabídla jsem je sousedům. Byly výborné.

Říkala to klidně. Jako by popisovala recept.

Francesca Soavi a Virginia Cacioppo

Druhá oběť, Francesca Soavi, byla učitelka. Chtěla novou práci. Leonarda jí slíbila místo v jiném městě a znovu připravila dopisy, které měly vypadat, že Francesca odjela. Scénář byl stejný: pozvání, víno, kladivo, louh.
To mýdlo bylo ještě lepší,“ poznamenala později Leonarda bez nejmenší emoce.

Třetí oběť, Virginia Cacioppo, bývalá operní zpěvačka, byla jiný případ. Známá, elegantní, se styky. Leonarda jí slíbila práci u bohatého muže. Když zmizela, příbuzní začali hledat. Dopisy, které přišly, jim připadaly podezřelé. Brzy se ukázalo, že poslední, kdo Virginii viděl, byla Leonarda Cianciulli.

Policie přišla k ní domů a při prohlídce našla důkazy, které všechno potvrdily. Když ji zatkli, nejdřív zapírala. Ale když se dozvěděla, že vyšetřovatelé zadrželi i jejího syna Giuseppeho, okamžitě se přiznala.
Já to udělala,“ řekla. „Nechte mého syna být.

Foto: Mies me, Public Domain, Wikimedia Commons

V muzeu jsou k vidění i vražedné nástroje

Děsivé přiznání

Pak začala popisovat, co přesně udělala. Vyšetřovatelé později říkali, že její výpověď byla nejděsivější ze všeho. Nebylo v ní vzrušení ani lítost. Jen klid a přesnost.

Soud s ní se konal v roce 1946. Byla to senzace. Noviny psaly titulky jako „Žena, která vařila mýdlo z lidí“. V soudní síni se tísnili zvědavci. Leonarda seděla tiše, občas se usmála. Na otázku, proč to udělala, odpověděla prostě:
Z lásky. Má matka mě proklela. Já jsem tu kletbu zlomila.

Dostala třicet let vězení a tři roky v ústavu pro duševně choré. Trest si odpykávala v ženské věznici v Pozzuoli, později v ústavu v Aversě, kde také v roce 1970 zemřela. Bylo jí 76 let.

Její příběh by se dal shrnout do pár vět – žena zabila tři lidi a vyrobila z nich mýdlo.
Ale ve skutečnosti to bylo složitější. Leonarda nebyla sadistka ani po krvi toužící vražedkyně. Byla to žena, která celý život žila ve strachu, že ztratí všechno, co miluje. A v určité chvíli jí ten strach přerostl přes hlavu.

V Itálii té doby nebyla pověrčivost výjimkou. Venkovské ženy věřily na kletby, věštby, magii. Byla to směs náboženství, folklóru a zoufalství, které se dědilo po generace. Leonarda mezi nimi zapadala. Jen ji nikdo nezastavil ve chvíli, kdy se hranice mezi vírou a šílenstvím zcela smazala.

Dnes, víc než osmdesát let po jejích činech, visí její jméno ve vitríně římského muzea kriminální antropologie. Leží tam starý hrnec, kladivo a pár zažloutlých papírů z procesu. Návštěvníci se dívají, čtou, a po chvíli se nevyhnutelně ptají: „Jak jen mohla?

Jenže možná je správnější jiná otázka:
Jak hluboko musí člověk klesnout do zoufalství, aby si myslel, že vražda je záchrana?

Leonarda Cianciulli – žena, která zabíjela, protože se bála o svého syna. A právě v tom spočívá její děsivost. Ne v krvi, ne v hrnci s louhem, ale v tom, že to všechno udělala z lásky.
Takové, která ztratila rozum.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://allthatsinteresting.com/leonarda-cianciulli

https://www.serialkillercalendar.com/Leonarda%20CIANCIULLI.php

https://www.lifee.cz/vrazedkyne-leonarda-cianciulli-zabila-tri-zeny-jako-obet-aby-syn-nemusel-do-valky-z-jejich-ostatku-pripravila-mydlo-a-susenky-d425c

https://www.reflex.cz/clanek/historie/101714/leonarda-cianciulli-zabijela-zeny-kvuli-zdravi-syna-nasledne-z-nich-delala-mydlo-a-kolacky.html

https://zena.aktualne.cz/zivotni-styl/volny-cas/vyrabela-mydlo-z-lidskych-tel-pribeh-leonardy-cianciulli-sokoval-celou-italii?lp=1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz