Článek
Tentokrát je příběh odlišný od předchozích, které jsem už napsal. Zatímco v předchozích příbězích se lidé snažili chovat exotická a nebezpečná zvířata jako domácí mazlíčky, krokodýl Merry byl spíše „firemním“ maskotem než domácím mazlíčkem. Paní Deasy Tuwo ho nechovala doma, ale krmila ho ve společnosti, kde pracovala jako výzkumnice na perlové farmě. A při jednom takovém krmení došlo k tragédii, při níž paní Tuwo ztratila to nejcennější, co měla. Svůj život.
Na ostrově Sulawesi v Indonésii se rozkládá perlová farma japonského vlastníka Ochiai Senseie. Součástí farmy byla i laboratoř, ve které pracovala výzkumnice Deasy Tuwo. Nic zvláštního, dalo by se říci. Tahle farma však byla výjimečná díky jednomu svému obyvateli. Byl jím krokodýl pojmenovaný Merry. Plaz se vzhledem pravěké příšery a vážící kolem 600 kilogramů budil respekt už jen svojí velikostí. Ubytován byl ve výběhu s vyššími zdmi, aby nemohl vylézt ven a ohrožovat okolí. Jeho přítomnost v areálu firmy však nebyla úřady nikdy povolena.
Krokodýl. Ilustrační foto.
Krokodýli jsou predátorští plazi žijící v tropickém pásmu celého světa. Většinou žijí ve sladkých vodách, někteří nemají problém se slanou a žijí často u pobřeží, jedinci krokodýla mořského byli spatřeni i tisíce metrů daleko od břehu. Živí se masitou stravou, kterou aktivně loví, nepohrdnou však ani mršinami. Krokodýl mořský je zároveň největším žijícím plazem, který může dosáhnout i sedmi metrů délky a váhy kolem jedné tuny. Jejich čelisti jsou schopné vyvinout ohromný tlak, kterým bez problému rozdrtí i kosti.
Ten den měl být zřejmě jako každý jiný. Paní Tuwo (44 let) byla zvyklá krokodýla dlouhého skoro 4,5 metru pravidelně krmit kuřecím masem nebo tuňákem. Tak jako ostatní zaměstnanci ani ona neměla pocit, že by pro ni mohl být krokodýl hrozbou. Pro nás je to sice neuvěřitelné, ale Indonésané jsou na přítomnost krokodýlů zvyklí. A přestože vědí, že mohou být nebezpeční, pravidelný kontakt a dostatečné krmení mohlo v pracovnících farmy vzbudit falešnou představu, že Merry je spokojený a tedy od něj nebezpečí nehrozí. Sama paní Tuwo zvířata milovala, milovala divokou přírodu a přítomnost krokodýla, kterého mohla krmit a radovat se z pohledu na tak majestátní zvíře, které obývá tuto planetu už miliony let. Cítila i určité pouto, souznění s přírodou, ale takováhle pouta bývají obvykle jen jednostranná. Krokodýl, jako řada jiných divokých zvířat, sice může vnímat nějaký vztah nad rámec přirozenosti, ale pořád se jedná o divoká zvířata, která se chovají podle svých instinktů. Jen tak se mohla dožít dnešních dnů.
Ráno tedy dorazila do práce a těšila se, jak Merryho nakrmí, podobně jako už tolikrát předtím. Nachystala si celou mísu čerstvého masa a přiblížila se k výběhu Merryho. Jeho výběh byl pod úrovní země a stěny výběhu byly dostatečně vysoké, aby nebyl sám schopný se přes ně dostat. Paní Tuwo mu vhodila kus masa, který Merry sežral. Když mu vhazovala další kus, pravděpodobně se příliš sehnula a energický Merry se dokázal obratem postavit na zadní, opřít se přední částí těla o stěnu a zachytit nejen podávaný kus čerstvého masa, ale také ruku paní Tuwo.
Paní Tuwo takovou reakci nečekala a nestihla ucuknout. Sevření bylo příliš pevné a bolest nesnesitelná. Silný a těžký krokodýl ji stáhnul za sebou do výběhu do vody, která tvořila předěl mezi pevninskou částí a stěnami výběhu. Nebohá výzkumnice neměla sebemenší šanci uniknout tomuto pravěkému stvoření. Křik a volání o pomoc bylo marné, neboť se v tu chvíli nacházela v areálu sama, ostatní pracovníci přicházeli až později. Merry necítil vůči ženě, která ho pravidelně krmila, žádné citové pouto.
Krokodýl mořský. Ilustrační foto.
Později dorazili do práce i další pracovníci, kteří se zanedlouho začali po paní Tuwo shánět. Všichni byli zvyklí, že byla pokaždé první, aby mohla nakrmit Merryho a strávit s ním trochu času, než začne každodenní šichta. A najednou nebyla nikde k nalezení. Když prohledali laboratoř, vydali se k výběhu Merryho. Zdálky nebylo vidět nic podezřelého. Až když dorazili přímo k výběhu a viděli na Merryho, všimli si ve vodě divného předmětu, který Merry svíral v čelistech. Během chvíle si s hrůzou uvědomili, že to, co vidí, připomíná ostatky člověka. Okamžitě zalarmovali policii a policie záchranku a místní úřady.
Leč paní Tuwo už nebylo pomoci. Miláček Merry jí utrhnul levou paži a roztrhal břišní část. Utrpěla masivní ztrátu krve, poškození životně důležitých orgánů a další zranění, která se neslučovala se životem. Za svoji náklonnost k divokému zvířeti zaplatila cenu nejvyšší.
Po její smrti vyšlo najevo, že krokodýl byl v areálu držen nejen nezákonně, ale že majitel neumožnil vstup ani pracovníkům Agentury pro ochranu přírodního bohatství, kteří se o vstup a přemístění krokodýla pokoušeli už několikrát. Teprve nyní, po smrtelném incidentu, dostali příležitost. Celá akce zabrala několik hodin a zaměstnala desítky lidí. Nejdříve bylo nutné Merryho zklidnit, aby s ním bylo možné manipulovat. Následně jej znehybnili a s použitím plachty i zamezili možnost vidění. Když byl v klidu, postupně ho dostali na korbu dopravního prostředku a převezli do záchranného centra.
Pro krokodýla dopadla celá situace vcelku dobře. Obětí tak v tomto případě byla především paní Tuwo, která si jejich vztah příliš romantizovala a nebyla dostatečně opatrná, když byla v přímé blízkosti. K tragickým útokům však dochází všude, kde se vyskytují a třetina až polovina obvykle končí smrtí.
Člověk sice není běžnou kořistí krokodýlů, ale pokud se naskytne příležitost, krokodýl příliš neváhá a zaútočí. V místech, kde žijí, jsou na ně lidé zvyklí, vědí, na co by si měli dávat pozor a kde je lepší se moc nepohybovat. Ale kontaktu se nedá s jistotou zabránit. Podobnou tragédií byl i nešťastný pád muže z provincie Papua, který se stejně jako paní Tuwo dostal do výběhu krokodýla, který ho následně zabil. Už tak dost tragický příběh měl však ještě smutnější dohru - rozzuřený dav lidí se rozhodl pomstít a vybil přes 300 krokodýlů z místní rezervace.
Krokodýli jsou v mnoha státech chráněni, protože jejich odlov postupně vedl ke kritickému úbytku. Negativní trend se povětšinou podařilo zvrátit a jejich počty zase narostly. Někde však natolik, že jsou trvalým nebezpečím pro místní obyvatele, jejich děti a případně i domácí zvířata. Například v Austrálii musel být v létě tohoto roku odstřelen jeden krokodýl, který opakovaně terorizoval místní komunitu. Z uloveného zvířete se následně uspořádala hostina. V politice se začínají ozývat, zatím samostatné, hlasy, že by jejich lov měl být možná zase povolen, aby se jejich počty udržely na rozumné úrovni.
Ilustrační foto.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.bbc.com/news/world-asia-46901245
https://www.dailymail.co.uk/news/article-6588897/Scientist-eaten-alive-crocodile-jumped-8ft-high-wall-Indonesian-laboratory.html
https://www.newsweek.com/crocodile-kills-woman-biting-arm-abdomen-1296174
https://www.abc.net.au/news/2019-01-18/pet-crocodile-kills-woman-at-indonesian-pearl-farm/10726388
https://cnn.iprima.cz/krokodyl-terorizoval-deti-a-poziral-psy-mistni-se-mu-pomstili-a-usporadali-z-nej-hostinu-439944
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krokod%C3%BDl
