Článek
Nad výkony mnohých dobrodruhů běžný člověk jen nevěřícně kroutí hlavou. Výkon J. Michaela Faye, amerického ekologa a ochranáře přírody, patří mezi ty největší a jako třešnička na dortu byl korunovaný úspěchem v podobě vyhlášení 13 národních parků. Michael Fay má na kontě mnoho úspěchů, ale tento se řadí mezi ty největší. V roce 1999 prošel přes 3 000 kilometrů konžskými lesy, aby je důkladně zmapoval. Následně se úspěšně zasadil o vytvoření národních parků, aby tamní příroda dostala ochranu, kterou potřebovala.
Afrika ho vždy táhla…
J. Michael Fay se narodil v roce 1956 v New Jersey. Roku 1978 odpromoval na arizonské univerzitě a vydal se do Afriky, kde pracoval u mírových sborů. Další zkušenosti nasbíral po návratu, kdy získal práci v Botanické zahradě v Missouri. Později začal pracovat na doktorátu o gorilách nížinných, který úspěšně dokončil v roce 1997. V průběhu svého doktorandství se také zasadil o vytvoření a správu dvou parků v Konžské republice a ve Středoafrické republice. Po celou dobu byl současně i členem Wildlife Conservation Society a průzkumníkem pro National Geographic Society.
Jeden z jeho nejvýznamnějších počinů následoval dva roky po dokončení doktorátu. Naplánoval a realizoval projekt zvaný Megatransect, který spočíval v expedici dlouhé přes 3 000 kilometrů a trvající více jak rok (465 dní). Expedice měla za cíl zmapovat ekologický stav regionu v Konžské pánvi. Konžská pánev je obrovská oblast nacházející se ve střední části Afriky a zasahuje do několika států. Expedice začínala v Konžské republice a končila na pobřeží Gabonu.
Západ slunce v africkém pralese Michaela Faye uchvátil. Ilustrační foto.
Nejen, že Michael Fay úspěšně absolvoval celou expedici, ale (pro mnohé nepochopitelně) ji absolvoval v sandálech, které nikdy nevyměnil za jinou obuv. Co ho k tomu přesně vedlo, těžko říct, ale neodradily ho ani problémy s hmyzem a jeho larvy, které se mu zavrtávaly do prstů. Kvůli infekcím, které způsobily, o chodidla málem přišel. Sandálů se však nevzdal ani v dalších letech, kdy realizoval další expedice, v sandálech prošel třeba i americký park Saguaro. Staly se jeho symbolem.
Jeho cesta vedla povětšinou přes dosud nezmapované lesy, přes říčky a bažiny. Faye doslova fascinovala původní divočina a ve svých vzpomínkách na projekt se často vrací k jednomu konkrétnímu datu - 26. června 2000. Za sebou měl již přes polovinu cesty a blížil se večer. Svůj tým nechal v táboře a vydal se na vrcholek blízké skály, odkud měl výhled na okolní krajinu. Dostal se tam zrovna ve chvíli, kdy slunce zapadalo a jeho poslední paprsky zlatavě ozařovaly mlhu stoupající z deštného pralesa, kterým vedla jejich expedice.
„Cítil jsem se naprosto šťastný, jako kdybych byl sám na panenské planetě.“ J.M. Fay
Ten okamžik ho natolik naplnil úžasem a pocitem spokojenosti, že se mu trvale vryl do paměti. Věděl, že jeho práce má rozhodně smysl a tuhle nespoutanou krásu je potřeba chránit.
Když svoji expedici, při které nasbíral neuvěřitelné množství dat, dokončil, oslovil prezidenta Gabonu se svojí myšlenkou o ochraně toho pravděpodobně posledního lesního společenstva, které bylo dosud nedotknuté a neobydlené. Jeho neuvěřitelný výkon, odvaha a preciznost na prezidenta Omara Bongo Ondimbu a vládu země zapůsobily natolik, že iniciovali vznik 13 národních parků, rozkládajících se na ploše skoro 30 tisíc kilometrů čtverečních. J. Michael Fay tak stojí za vznikem parků, které chrání poslední nedotčené oblasti ve střední Africe.
Projekt Megatransect patří mezi jeho největší životní úspěchy, ale rozhodně není jediným. Krátce po své expedici bojoval v kampaních za vytvoření dalších dvou ohromných parků v Kongu a Středoafrické republice. Zatímco expedice v pralese, doprovázená otravným a krev sajícím hmyzem, by většině z nás přišla asi jako to nejtěžší, co mohl prožít, pro Faye to sice bylo i zdraví nebezpečné, ale pořád jednodušší než to, co ho čekalo později. Nekonečné papírování, lobování, přesvědčování a zase papírování. Byrokracie, která ovládá tento svět, ho doslova drtila. A k tomu pověstná africká korupce. Měl pocit, že se snaží bojovat s větrnými mlýn a poté, co se povedlo zrealizovat uznání národních parků, si dal od Afriky na pár let pokoj, aby zase nasbíral sílu.
Fay však pracoval i na dalších projektech, jako je např. projekt Pristine Seas, který si dává za úkol identifikovat a chránit jedinečné mořské oblasti a organismy, které v těchto oblastech žijí. Na expedice se vydával i ve svých rodných Spojených státech a zamiloval se i do aljašské divočiny, kterou prvně navštívil jako student po střední škole a kterou znovu objevil kolem roku 2008. Nejvíce ho tehdy překvapilo, že ani po tolika letech se aljašská divočina tolik nezměnila a stále je na mnoha místech člověkem netknutá.
Africe věnoval 44 let usilovné práce, během které sbíral data, mapoval území a především bojoval za ochranu africké přírody prostřednictvím parků a dalších chráněných území. A ani ve svém pokročilém věku nehodlá ve svém úsilí přestat. Svoji pozornost však postupně z Afriky, kde neustále naráží na byrokratické problémy, neochotu a korupci, směřuje na Aljašku a její divočinu. Divočinu, kde se cítí být naplněn a která je pro něj novou výzvou.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.outsideonline.com/outdoor-adventure/environment/how-nomad-found-home/?scope=anon
https://www.esri.com/news/arcuser/1001/congofay.html
https://explorers.nationalgeographic.org/directory/j-michael-fay
https://www.youtube.com/watch?v=lLX0mNeKpR8
https://www.nationalgeographic.org/society/our-programs/pristine-seas/
https://medium.com/@anderhowl/walking-across-the-desert-with-mike-fay-c62e97f0b663
https://www.africanparks.org/about-us/our-people/dr-j-michael-fay
http://calstate.fullerton.edu/news/events/2004/241_fay.html
https://en.wikipedia.org/wiki/MegaTransect
