Hlavní obsah

Lepovka na svoji kořist plive lepivá vlákna, kterými ji přišpendlí k zemi. Vzácně ji najdeme i u nás

Foto: André Karwath aka Aka, CC-SA 2.5, Wikimedia Commons

Lepovka jižní je nenápadný pavouk s neobyčejným loveckým stylem. Kořist nezahání do sítě, ale přilepí ji k podkladu výstřikem lepkavé a jedovaté tekutiny. Pochází ze Středomoří, ale občas se zabydlí i v našich sklepech a skladech.

Článek

Když se řekne pavouk, většina lidí si vybaví pavučinu nataženou někde v rohu nebo mezi větvemi. Jenže lepovka jižní (Scytodes thoracica) to má jinak. Síť ji vůbec nezajímá. Na kořist totiž čeká schovaná a v pravý moment na ni vystřelí pramínky lepkavé tekutiny. Ta se na oběti rozprskne a okamžitě ji připoutá k místu. Zní to skoro jako scéna z nějakého sci-fi filmu, ale přesně takhle tenhle drobný pavouk opravdu loví.

Foto: Fritz Geller-Grimm, CC_SA 3.0, Wikimedia Commons

Lepovka jižní

Jak vlastně vypadá?

Není velká – dospělá samička má tělo dlouhé jen kolem 4 až 6 milimetrů, samci bývají ještě menší. Přesto působí nápadně. Má vysokou, vpředu klenutou hlavu s hrudí, a celé tělo je světle hnědé s tmavými skvrnami, takže někdy připomíná zvířecí srst. Vypadá skoro, jako by nosila leopardí vzor. Nohy má dlouhé a štíhlé, takže působí větší, než ve skutečnosti je. Zajímavostí je i počet očí – zatímco většina pavouků jich má osm, ona má jen šest, srovnaných do tří párů.

Střelba lepidlem

Lepovka se v angličtině označuje jako spitting spider – pavouk, který plive. A přesně to dělá. Jakmile se přiblíží k malé mouše, mravenci nebo jinému hmyzu, znehybní, přesně si ho zaměří a během zlomku vteřiny vypálí. Z kusadel vyletí dva tenké pramínky, které se kříží a vytvoří na kořisti lepkavou mřížku. Ta ji okamžitě přilepí k podkladu a zároveň ji ochromí jedem. Útok je tak rychlý, že oběť nemá šanci se bránit. Teprve když je kořist napevno znehybněná, pavouk se k ní opatrně přiblíží a začne ji pomalu požírat.

Lepovka většinou loví v noci. Pohybuje se opatrně, skoro nenápadně, a na správnou chvíli čeká v klidu, bez zbytečných pohybů. Jakmile se naskytne příležitost, výstřikem ukončí hru během okamžiku.

Foto: Fritz Geller-Grimm, CC-SA 3.0, Wikimedia Commons

Lepovka kořist znehybní pomocí „plivání“ lepivých a jedovatých vláken

Skrytý život

Venku na ni však jen tak nenarazíte. Lepovka vyhledává spíš temná a klidná místa. V přírodě to bývají skuliny ve zdech, mezi kameny nebo v jeskyních. Tam, kde ji člověk zavlekl, dává přednost vnitřním prostorám – sklepům, kůlnám, skladištím nebo trhlinám ve zdech. Většinu dne se drží zalezlá a na lov vyráží až za tmy. Proto si lidé často ani nevšimnou, že s ní nějaký čas sdílí domácnost.

Původ a rozšíření

Lepovka jižní pochází ze Středomoří a z dalších teplejších oblastí Evropy. Najdeme ji i v Asii, Africe a postupně se objevila i v Americe. Šíří se hlavně s pomocí lidí – v bednách se zbožím, v květináčích nebo ve stavebních materiálech. Na rozdíl od některých jiných teplomilných druhů má šanci přežít i v mírně chladnějších podmínkách, pokud se schová někde uvnitř budovy, kde je stabilnější teplota.

Lepovka žije i v Česku

U nás se s ní setkáte jen vzácně. První doložené nálezy máme už z 19. století, ale dlouho šlo spíš o jednotlivé kuriozity. Až v posledních letech, s rostoucím pohybem zboží, se začaly objevovat zprávy častěji, především z Prahy a dalších velkých měst. Většinou jde o jedince nalezené ve sklepech, skladech nebo jiných tmavých zákoutích domů.

Ve volné přírodě tu zimu nepřežívají, a proto u nás zatím netvoří stálé populace. Přesto se nedá vyloučit, že s postupným oteplováním by se jejich šance na přežití venku mohla časem zvýšit. Pak třeba půjde o pavouka, který u nás bude běžný.

Foto: André Karwath aka Aka, CC-SA 2.5, Wikimedia Commons

Lepovka jižní

Nebezpečí pro člověka?

I když lepovka používá jed, není důvod se jí bát. Je malá, plachá a jejím cílem jsou drobní bezobratlí, ne člověk. Její kusadla jsou příliš slabá, aby nám mohla ublížit. Kdyby přece jen došlo k zakousnutí, efekt by byl sotva znatelný – něco jako štípnutí od komára. V domácnosti naopak může být užitečná, protože se živí hmyzem, který nám často vadí.

Pavouk s originálním stylem

Lepovka patří mezi několik málo pavouků, kteří loví pomocí vystřikované tekutiny. Je to vlastně zajímavý příklad toho, jak si různé druhy našly vlastní strategie. Některé pavouky známe podle velkých sítí, jiní aktivně pronásledují kořist, ale tahle malá středomořská potvůrka kombinuje obojí – nespoléhá na pasivní past, ale ani neriskuje přímý souboj.

Nebojte se jí…

Většina lidí má malou šanci se s ní setkat. Přesto se může stát, že na ni někdo narazí ve sklepě nebo ve skladu. Pokud by se to stalo, není důvod k panice. Spíš než hrozbu představuje zvláštnost – takového pavouka u nás totiž neuvidíte každý den. Je to malá připomínka toho, jak se díky obchodu a oteplování dostávají do naší přírody tvorové, kteří by tu dřív neměli šanci.

Lepovka jižní je pavouk, který se vymyká všem našim představám o pavoucích. Pavučinu nestaví, ale plivne na svou kořist lepkavý výstřik, a tím ji okamžitě znehybní. Je malá, nenápadná a člověku neškodná, ale její lovecký způsob patří k nejzajímavějším mezi pavouky vůbec. V Česku se objevuje spíš výjimečně, hlavně uvnitř budov, a i když venku nepřežije, možná se s postupem času stane běžnějším obyvatelem našich končin.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://animaldiversity.org/accounts/Scytodes_thoracica/

https://imb.uq.edu.au/article/2017/11/spitting-spiders-natures-strangest-hunters

https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1437

https://www.ebsco.com/research-starters/zoology/spitting-spider

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz