Článek
I když je na světě čím dál méně původních kmenů, které nejsou příliš dotčené moderní civilizací, je možné stále takové najít. Rozmanitost a pestrost různých kmenů je nepřeberná, každý kmen nebo národ je něčím specifický, v něčem vyniká, v něčem je zvláštní, má svoji kulturu. Poznávání jiných národů nás může v mnohém obohatit nebo se alespoň můžeme dozvědět něco nového, co nás překvapí. Jedním z takových výjimečných kmenů nebo národů jsou lidé Bajau.
Mořští nomádi Bajau
Jejich domovem je jihovýchodní Asie, přesněji řečeno moře jihovýchodní Asie. Svým způsobem nepatří k žádnému státu, protože Filipíny, kam bývají někdy zařazeni, je odmítají považovat za své obyvatele. Tento zvláštní stav „nepříslušnosti“ vyplývá z jejich historie - jako kočovný národ se pohybovali po moři mezi ostrovy a nikde nezapustili kořeny. Nejběžnější oblastí, v níž se pohybovali a pohybují, je oblast kolem Malajsie, Filipín a Indonésie.
V dnešní době se situace trochu změnila, řada lidí, hlavně těch mladších, se postupně začlenila do některé společnosti a žijí běžným suchozemským životem, jiní však zůstávají věrní svému nomádskému stylu života. Žijí na svých loďkách zvaných lepa-lepa (leppa) nebo si staví dočasné chýše, které využívají do té doby, než se zase posunou někam dál. Ti, kteří se chtějí začlenit do pevninské společnosti, nebo jsou k tomu nuceni okolnostmi, jež jim znemožňují dále žít dosavadním způsobem života, se však kvůli chybějící státní příslušnosti potýkají s mnoha problémy a odmítáním. Často nemají možnost studovat na státních školách a dospělí se nemohou nechat oficiálně zaměstnat. Dokonce nemívají ani přístup ke zdravotnickým službám. Bývají tak odsouzeni k chudému životu na okraji společnosti.
V roce 2024 jim byly dokonce zničeny jejich chýše v oblasti Bajau Laut. Malajsijská vláda to hájila snahou o zachování bezpečnosti v této oblasti a zamezení trestné činnosti. Ministryně cestovního ruchu, kultury a životního prostředí uvedla, že jde o reakci na nezákonné aktivity jako je rybolov či budování chýší v okolí mořského parku, kam se jezdí potápět potápěči. Fakt, že v těch místech žili lidé Bajau už dávno před vznikem parku a že civilizovaný svět ničí přírodní prostředí mnohem výrazněji než lidé Bajau, už v potaz nevzala.
Lidé Bajau na loďkách
Jejich domovem je moře
Hlavním zdrojem obživy je rybolov a obchod s rybami a dalšími mořskými plody. Sami sebe označují za strážce moří a jsou zvyklí žít v souladu se svým životním prostředím. O to víc však na ně doléhají problémy, které jsou globálního charakteru a které nedokáží ovlivnit. Jde zejména o oteplování moří, což vede k vymírání korálových útesů, které poskytovaly domov mnoha živočišným druhům. Kromě toho rapidně klesají počty dříve běžných ryb a pro lidi Bajau je tak těžké si obstarat nejen obživu pro sebe, ale i něco navíc pro obchod. V neposlední řadě jsou to i geopolitické problémy. Do některých oblastí, kde byli zvyklí dříve lovit, byl zamezen vstup.
Život na moři po celé generace se promítnul i do jejich genetické výbavy. Díky zvláštní mutaci mají mnohem větší slezinu než běžní lidé. Tato abnormalita jim umožňuje vydržet pod vodou mnohem déle, než by vydržel kdokoliv z nás. Výjimkou nejsou desetiminutové ponory, někteří zvládnou i trochu déle. Dokonce i jejich oči se více přizpůsobily častému ponoru pod vodu. K tomu všemu se malé děti učí od dospělých správné technice ponoru a plavání tak, aby šetřily své síly a spotřebovaly úsporným pohybem méně vzduchu. Kromě délky ponoru jsou lidé Bajau výjimeční i svou schopností ponořit se až do 70metrové hloubky bez dalšího vybavení.
V potápění jim také pomáhají ručně vyráběné dřevěné brýle, protože během ponoru potřebují vidět, aby mohli úspěšně ulovit rybky. I tuto činnost se synové učí od svých otců a předávají si tak své znalosti z generace na generaci.
Jejich víra je pevně spjatá s jejich stylem života. I když se převážně řadí mezi muslimy, náboženství není tak striktní a je doplněné o přírodní entity. Nejvíce uctívají boha moří Ombo Dilaut, kromě toho mají i různorodé mořské duchy.
Jazyk je blízký spíše malajštině než indonéštině, ale každá skupina hovoří trochu odlišně, což je dáno geografickou polohou areálu, v němž jsou zvyklí se pohybovat.
Zatímco lidé žijící tradičním způsobem na moři potřebují ke svému spokojenému životu především dostatek potravy a něco navíc na obchodování, v kontaktu s civilizací jsou jejich znalosti a dovednosti potřebné k jejich způsobu života naprosto nedostatečné. V podstatě jsou negramotní, neumějí číst ani psát, protože to za normálních okolností nepotřebují. V civilizaci je však tento nedostatek diskvalifikuje. Lidé Bajau dokonce nemají ani představu o čase. Netuší, jak dlouho trvá rok a tak vlastně ani neví, kolik jim je let. Proč také, když žijí přítomností. Pro ně to jsou informace bez jakékoliv hodnoty a možná i proto jsou v tomhle směru mnohem šťastnější než my, kteří hlídáme každou minutu.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.tribes.world/en/community/who-are-the-bajau
https://www.theguardian.com/environment/2023/aug/10/the-last-sea-nomads-stateless-bajau-face-up-to-a-future-on-land-a-photo-essay
https://www.theguardian.com/environment/2023/aug/10/the-last-sea-nomads-stateless-bajau-face-up-to-a-future-on-land-a-photo-essay
https://authentic-indonesia.com/blog/8-unique-facts-of-the-bajau-indonesia-sea-gypsies-tribe/
https://www.unchartedbackpacker.com/a-journey-into-bajau-laut-the-sea-gypsies-of-borneo/
https://www.abc.net.au/news/2024-08-11/who-are-bajau-laut-people-and-why-being-evicted/104182780
