Článek
Reality show Naked Attraction je zvláštní úkaz. Ne proto, že v ní lidé stojí nazí - to se dá vidět v kdejakém filmu, umění nebo na pláži. Spíš proto, že to celé probíhá v prostředí, kde to nečekáme: v televizním studiu, pod ostrými světly, s hudbou, střihem a moderátorem. Tak nějak oficiálně. A ještě zvláštněji působí to, že jeden člověk si z téhle sestavy nahých postav vybírá partnera na rande.
Ten formát vznikl v Británii a vysílá se tam už od roku 2016. A protože jde o licencovanou show, základ i v naší české mutaci zůstává stejný: soutěžící, tzv. picker, stojí oblečený uprostřed studia, zatímco kolem něj je pět „boxů“. Ty se pomalu zvedají - od nohou vzhůru - a postupně odhalují těla kandidátů. No a soutěžící jednoho po druhém vyřazuje, až mu zůstane někdo, kdo se mu líbí. A pak spolu jdou na běžné rande. V tomhle je show překvapivě konzervativní: žádná divočina, žádné sexuální scénky. Jen těla a výběr.
Proč to lidé vlastně sledují?
Jedna část publika to říká na rovinu: „Protože je to zábava vidět lidi, jak je Bůh stvořil.“ A ano, voyeurismus v tom hraje roli. Jenže sledovanost show v Británii i zájem o český casting naznačují, že jen o nahotu nejde. Ve skutečnosti tam je něco, co v normálním životě jen tak nezažijeme: úplná zranitelnost.
Všichni víme, jak se lidé stylizují na Tinderu a sociálních sítích. Filtry, úhly, vybrané fotky. Tady není nic z toho. Jen světla, reálné proporce, tetování, ochlupení, jizvy, asymetrie, to všechno bez jediného filtru. A pro část diváků je to vlastně osvobozující pohled. Vidí těla, která vypadají „normálně“, ne instagramově. Se všemi nedokonalostmi. A někdy i zjistí, že přitažlivost je mnohem méně o dokonalosti a víc o chemii, kterou neumíme popsat.
A proč se naopak tolik lidí tváří, že je to dno televize?
Protože show útočí na citlivé místo: na náš vztah k tělu. Hodně lidí má pocit, že nahota patří buď do intimity, nebo do umění, a všechno mezi tím je laciné. Někteří považují i umělecké akty za pornografii, přitom většinou společnosti jsou přijímané jako umění. A když pak vidí, že soutěžící rozhodují o lidech podle jejich těla, automaticky jim to také připadá povrchní a ponižující.
Ta kritika není úplně vycucaná z prstu. Představa, že vztah vznikne tak, že si nejdřív prohlédneme cizí genitálie, je zkrátka pro spoustu lidí nepříjemná. A je tu i etický problém: ne každý zvládne být najednou veřejně nahý a pak čelit komentářům na sociálních sítích. Proto se také spolupracuje s psychologem, aby účastníci věděli, do čeho jdou a co je může potkat.
Má to nějaký smysl, nebo je to jen trapná show pro zvědavce?
Tohle je asi nejzajímavější část celé debaty. Podle mého názoru je to tak trochu obojí.
V negativním smyslu může být Naked Attraction jen další reality-show, která těží z toho, že nahota přitahuje pozornost. A že lidé mají přirozenou tendenci hodnotit druhé podle vzhledu. Pokud se to pojme jen jako „nahý šok“, je to samozřejmě v podstatě povrchní záležitost. Ale takových povrchních věcí je kolem nás nebo v televizi mnohem víc než jen tahle show, takže úplně nevím, proč zrovna Naked Attraction schytává tolik „hejtů“.
V pozitivním smyslu je v tom však něco, co jiné pořady nemají: pro mnoho diváků je to první okamžik, kdy vidí široké spektrum reálných lidských těl. Ne photoshop, ne herecké hvězdy s perfektní postavou. Prostě normální lidi. A to může mít větší dopad, než se zdá.
Někteří účastníci v britské verzi popisovali, že překonali celoživotní stud nebo že poprvé zažili pocit, že se za své tělo nemusí omlouvat. Show sama se nijak netají tím, že chce přispět k přirozenějšímu vnímání nahoty a tělesné rozmanitosti. V tomto směru bych nejvíce ocenil právě to, že účastníci nejsou jak z titulní stránky Playboye, přehlídkového mola nebo z fitka, kde tráví většinu volného času. Jsou jedni z nás, běžné společnosti. Lidí, na jejichž tělech jsou stopy po prožitých letech, jizvy, strie, tukové polštářky.
Je to vlastně docela paradoxní: pořad, který na první pohled vypadá jako největší povrchnost na světě, může u některých lidí otevřít úplně opačné téma - že tělo není soutěž krásy a že každý z nás vypadá jinak.
Takže? Má smysl se tím zabývat?
Rozhodně. Ne proto, že by Naked Attraction byla nějaký kulturní milník nebo show, po které bychom prozřeli, že jsme každý jiný a nikdo nejsme dokonalý. Ale proto, že ukazuje něco, co společnost strašně zajímá a zároveň strašně děsí: jak moc nás ovlivňuje vzhled a jak moc se bojíme být vidět takoví, jací skutečně jsme.
Ať ji člověk miluje nebo nenávidí, jedno se jí musí nechat: má schopnost vyvolat debatu. O tělech. O studu. O přitažlivosti. O povrchnosti. O tom, co všechno hraje roli, když někoho vybíráme - ať už s oblečením, nebo bez něj. Někdo může namítat, že fyzické tělo a fyzická přitažlivost není všechno a už vůbec to není něco, na čem by člověk chtěl začít stavět vztah. Ale pro někoho je to fyzično natolik důležité, že pokud nenajde shodu, to ostatní už to nezachrání. Často musí jít fyzická i duchovní shoda ruku v ruce, i když si osobně myslím, že na té duchovní shodě záleží mnohem více. Ale proč to prostě jen nezkusit z jiného konce?
Autorský text
https://netflixer.cz/shows/99286-uz-brzy-bude-startovat-ceska-verze-seznamovaci-show-naked-attraction-nejstarsimu-ucastnikovi-je-70-let/
