Článek
V poslední době jsem psal několik článků o australských tvorech, kteří disponují jedem, jako jsou například taipani, žabky corroboree a jiní. Austrálie je na zajímavé tvory nesmírně bohatá, bohužel i na ty jedovaté, kterých je zde vskutku přehršel. Aby toho nebylo málo, jedovaté zástupce zde nenajdeme jenom mezi faunou, ale také v místní flóře. Z nich nejvíce vyniká kopřivovník morušovitý, který působí neškodně, ale patří mezi nejjedovatější rostliny světa, dost možná drží i prvenství mezi nimi. O jakou rostlinu se vlastně jedná?
Kopřivovník morušovitý (Dendrocnide moroides)
Dovedete si představit, že jste například do ruky dostali několik tuctů vosích žihadel? Nebo že jste si ji poleptali kyselinou? Až takto extrémně jsou popisovány účinky po požahání touto nenápadnou rostlinou.
Přezdívá se jí žahavý strom nebo keř, domorodí lidé Gubbi Gubbi jí říkají gympie-gympie. Vyskytuje se většinou jako keř dorůstající do třímetrové výšky, ale najdou se i takové exempláře, které dorostou 10 metrů a rozhodně je lze nazvat stromem. Ještě větší exempláře pak většinou patří k velmi podobnému druhu Dendrocnide excelsa, který se liší právě výškou (ten dorůstá až 35 metrů) a umístěním stopek listů.
Chloupky jsou všude
Roste v deštných pralesích Austrálie, ale v malém množství se vyskytuje i v jihovýchodní Asii. Často se objevuje podél vodních toků, na mýtinách a tam, kde byl prales narušen. Listy jsou srdčité a okraje jemně zubaté nebo pilovité. Mnohdy bývají děrované, což není jejich přirozený tvar, ale na listech si velmi rády pochutnávají některé druhy hmyzu. Pokud se rostlině dobře daří, nakvétá bílým nebo nafialovělým květenstvím, které se může vyskytovat celoročně, ale nejvíce během letních měsíců.
Když dojde k opylení, dojde postupně k tvorbě plodu fialové barvy, který skrývá jedno semínko. Plod připomíná moruši a odtud získal keř své druhové jméno.
Až potud by si člověk myslel, že rostlina bude mít jedovaté látky například v listech či plodech. Skutečnost je ale poněkud odlišná. Rostlina je totiž pokryta drobnými žahavými chloupky z oxidu křemičitého, kterých je tolik, že vytvářejí jemný povlak po celém povrchu. Mladé rostliny mají těchto žahavých výrůstků - modifikovaných trichomů - ještě více než rostliny starší.
Tato malá žihadélka obsahují neurotoxinový jed, který je nesmírně bolestivý. Pokud se rostliny dotknete, chloupky se uvolní a zabodnou se do kůže. Jsou tak drobné, že mohou proniknout a kůže se nad nimi může znovu uzavřít. A tyto malé jehličky začnou do těla vstřikovat kapalinu složenou z mnoha chemikálií.
Po kontaktu ucítíte okamžitou a velmi intenzivní bolest, která nejenom, že nebude ustupovat, ale bude se spíš zvětšovat. Okolí zčervená, zrudne, naskáčou rudé puchýřky a mohou se objevit bílé skvrny. Do okolí postiženého místa se nahrne lymfatická tekutina, což způsobí otok.
V oblasti lymfatických uzlin dochází k brnění až bolestivosti těchto míst, člověk se může silně potit. V závislosti na míře požahání můžou problémy přetrvávat nejen několik dní až týdnů, ale i měsíců. Velký problém nastává i v případě, kdy se v blízkosti rostliny hodně nadechnete a vdechnete možné uvolněné jehličky. V takovém případě dochází k podráždění dýchací sliznice, kýchání, nadměrné tvorbě hlenu, leckdy krvavého.
Při lehkém požahání se musíte smířit s tím, že je potřeba vydržet, než vše odezní samo od sebe. V případě silnějšího vás to donutí vyhledat lékařskou pomoc, ale problém je v tom, že některým lidem se silným požaháním nepomáhá v úlevě od bolesti ani morfium. Lidé s alergickou reakcí jsou ohroženi na životě.
Postižení lidé se musí donutit vydržet, aniž by si požahaná místa drbali, neboť to celou situace jenom zhorší. Některé rady doporučují využít sádry, voskových pásků či různých lepivých pásek, které by mohly pomoci vytáhnout ven žahavé chloupky, jenomže ani jejich vytažení nesníží množství jedu v ráně a především - většinu z nich se stejně ani vytáhnout nepodaří. Postupů, jak se zbavit žahavých chloupků, bylo vyzkoušeno mnoho, ale většinou bez většího účinku. Jedním ze způsobů bylo dokonce i potírání postiženého místa zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, která naleptala vrchní část kůže a následně se tato vrstva měla společně s chloupky seškrábnout. Něco málo se odstranit podařilo, ale samotný způsob nebyl nic příjemného a efekt byl i tak nedostatečný.
Chloupky jsou i na větvích
O intenzitě bolesti vypovídají zkušenosti lidí, kteří byli požaháni ve větší než malé míře:
Ernie Rider, pracovník parku, dostal šlehnutí větvemi keře do obličeje a hrudníku. S odstupem popisuje bolest jako něco, co za svou 44letou praxi nezažil. Měl pocit, že mu dvě obří ruce drtí hrudník, tři dny nepředstavitelné bolesti, kdy nemohl ani spát, nepatrně mírnější bolest dalších 14 dnů. Pocity píchání však zažíval ještě další dva roky, zejména když si dal studenou sprchu.
Cyril Bromley spadl do keře během vojenského výcviku. Tři týdny následně ležel na nemocničním lůžku a lékaři se snažili utišit jeho bolesti, které nereagovaly na žádný lék.
Přestože bychom si po takovémto popisu mohli myslet, že na keř si žádný živý tvor netroufne, není tomu tak. Jako potravu jej využívají larvy některých motýlů, brouci, ale dokonce i jeden obratlovec - klokan znamenaný (Thylogale stigmatica), který je vůči jedu imunní.
Turisté, pracovníci parků a výzkumníci si tak v blízkosti těchto rostlin musí dávat extrémní pozor a radši se držet v dostatečné vzdálenosti, aby její jehličky ani nevdechli. Setkání s kopřivovníkem by je sice asi život nestálo, ale v bolestech by si pak konec přát mohli.
Plody kopřivovníku
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.webmd.com/first-aid/gympie-poisoning
https://www.australiangeographic.com.au/topics/science-environment/2009/06/gympie-gympie-once-stung-never-forgotten/
https://en.wikipedia.org/wiki/Dendrocnide_moroides
https://zoom.iprima.cz/clanek-priroda/nejnebezpecnejsi-rostlina-sveta-209403
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kopriva-je-proti-koprivaku-morusovitemu-uplne-nic-dotknete-se-ho-a-zazijete-pekelnou-bolest
https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/toxiny-produkovane-australskymi-bodavymi-stromy-jsou-podobna-jedu-pavouku-a-stiru-tvrdi-tamni-vedci.A200919_130321_ln-zajimavosti_likv
