Nejtemnější tajemství nacistů. Hrad Wewelsburg měl být chrámem „nadčlověka“, Himmler zde budoval řád

Když se řekne Třetí říše, většině lidí se vybaví průvody s pochodněmi, masové projevy, tanky a propaganda. Jenže v pozadí téhle mašinerie se rodila i jiná, méně známá, ale o to znepokojivější kapitola – snaha o vytvoření nového náboženství. Ne víry v Boha, ale víry v rasu, krev a mýtický původ. A jejím duchovním středem se měl stát hrad Wewelsburg – sídlo, které Heinrich Himmler přetvářel v posvátné místo pro elitní řád SS.

Na první pohled to působí jako výmysl záhadologů. Ale Wewelsburg existuje. A existují i záznamy, které dokládají, že Himmler skutečně věřil, že hrad může být „duchovním centrem světa“.

Hrad Wewelsburg stojí nedaleko německého města Büren v Severním Porýní-Vestfálsku. Původně renesanční sídlo ze 17. století má nezvyklý trojúhelníkový půdorys, což samo o sobě působí zvláštně. Možná právě to Himmlera zaujalo.

V roce 1934 hrad převzala SS. Oficiálně měl sloužit jako školicí centrum pro důstojníky. Ve skutečnosti se postupně měnil v něco, co mělo mnohem hlubší a temnější rozměr. Himmler, šéf SS, se v té době stále víc vzdaloval běžnému světu. Fascinovala ho starogermánská mytologie, keltské legendy, astrologie, runové symboly i představa, že v krvi se skrývá „duchovní dědictví rasy“.

Věřil, že Němci – nebo spíše „árijci“ – jsou dědici dávných nadlidských bytostí, které kdysi vládly Zemi a měly přímé spojení s vesmírnými silami. Křesťanství vnímal jako cizí, zdegenerovaný systém, který prastarou sílu člověka oslabuje. A proto bylo třeba vytvořit novou víru. Náboženství pro nadčlověka.

A každé náboženství potřebuje své svaté místo.

Himmler s oblibou přirovnával SS k templářům. Chtěl z nich vytvořit uzavřený bratrský řád, který bude věrný nejen vůdci, ale i duchovní ideji. V jeho představách šlo o společenství mužů vybraných podle rasových kritérií, kteří projdou přísným výcvikem těla i ducha. Měli být bojovníky, ale také „nositeli čistoty“. Každý důstojník SS měl být podle něj nejen elitním vojákem, ale i knězem nové víry.

Hrad Wewelsburg měl být jejich chrámem.

Rekonstrukce, kterou SS zahájila, byla velkolepá. Himmler si představoval, že hrad se stane středem světa, doslova „magickým pólem“, z něhož bude vyzařovat síla Třetí říše. Jeho architekti pracovali s přesnou symbolikou. Kruhové sály, orientace na sever, podzemní prostory pro obřady, geometrické linie připomínající pohanské svatyně.

Vše mělo svůj význam – tvar, barva, proporce. Každý detail měl odrážet mytologii, kterou si Himmler nechával „rekonstruovat“ svými okultními poradci. SS tak pomalu přestávala být jen ozbrojenou složkou. Měla se stát řádem zasvěcenců.

Srdcem hradu se stal Obergruppenführersaal, kruhový sál v severní věži. Podlaha z leštěného kamene, po obvodu dvanáct žulových sloupů a uprostřed symbol, který se stal později jedním z nejznámějších emblémů okultního nacismu – Černé slunce.

Dvanáct sloupů symbolizovalo dvanáct nejvyšších velitelů SS. Každý z nich měl při rituálech své místo, jako by šlo o posvátný kruh. A uprostřed se v kameni rozkládal znak, který nemá předchůdce v žádné známé germánské mytologii. Černé slunce se poprvé objevuje právě tady, na Wewelsburgu. Vypadá starobyle, ale ve skutečnosti bylo vytvořeno nově – jako znak tajemné energie rasy.

Himmler v něm viděl symbol prapůvodní síly, jakýsi zdroj duchovní energie, která měla SS chránit a vést. Znak se stal zároveň emblémem jejich víry – a dodnes se objevuje v různých konspiračních i neonacistických kruzích jako odkaz na „skrytou moc“.

V tomto sále se podle výpovědí bývalých členů SS konaly obřady při slunovratu, slavnostní přísahy i zasvěcování nových důstojníků. Byl to prostor ticha a monumentality, který měl v člověku vyvolat pocit, že vstupuje do něčeho většího, než je on sám.

Pod kruhovým sálem se nachází krypta. Kamenná, syrová, bez oken. Osm výklenků podél stěn, uprostřed kamenný kruh s ohništěm. Himmler zamýšlel, že tady budou po smrti ukládány urny nejvyšších představitelů SS.

Když měl jeden z nich padnout v boji nebo zemřít, jeho popel měl být uložen do výklenku, jeho jméno vytesáno do kamene a při rituálech znovu čteno. Tak se měl řád SS stát doslova řádem mrtvých a živých dohromady. Mrtví neměli být pryč – měli být přítomni jako duchové, kteří dodávají sílu těm živým.

Je těžké si představit, jak vážně to tehdejší důstojníci brali. Ale víme, že Himmler tyto myšlenky nebral jako metaforu. Považoval je za realitu. Věřil, že energie člověka, jeho „rasová esence“, se po smrti uvolňuje a lze ji uctít, nasměrovat, dokonce „znovu použít“. V jeho pojetí to nebyla pověra, ale součást „vědecké spirituality“.

Wewelsburg byl tak vlastně laboratoří nové víry. Himmler se tu pokoušel vytvořit duchovní systém, který by nahradil křesťanství. Místo Boha měl člověk uctívat svou krev, svůj rod, svou rasu. Místo modlitby měl stát po boku svého „řádu“ a být připraven obětovat se.

SS se stala novým klérem – s vlastními svátky, rituály, symboly a hierarchií. Mladí muži byli vychováváni k přesvědčení, že patří k elitě vyvolené dějinami. Každý detail jejich života měl být součástí většího plánu – od uniformy přes rodinné obřady až po způsob, jakým se dívají na svět.

Wewelsburg tohle všechno zosobňoval. Nebyla to pevnost v klasickém smyslu, ale duchovní laboratoř, kde se testovalo, jak přetvořit člověka v náboženský nástroj moci.

Když se blížil konec války, Himmler nařídil hrad zničit. Část staveb byla vyhozena do povětří, mnoho dokumentů shořelo. Přesto zůstal základní komplex zachován. Po válce byl Wewelsburg dlouho prázdný a chátral.

Až v 80. letech byl přeměněn na muzeum, které připomíná nejen jeho roli v dějinách SS, ale i to, kam až může zajít ideologie, když začne nahrazovat víru. Dnes jsou návštěvníci překvapeni, jak obyčejně to místo působí. Žádné hromady symbolů, žádná mystická světla. Jen kamenné zdi, prázdné sály a zvláštní, tíživé ticho.

A přece je v tom tichu něco, co člověka zneklidní. Možná proto, že ví, co se tady mělo stát. Nebo proto, že si uvědomí, jak blízko může být hranice mezi vírou a fanatismem.

Dnes se symboly jako Černé slunce objevují v krajní pravici i ezoterických hnutích, často bez pochopení jejich původního významu. Wewelsburg se stal pro některé z nich mýtem – jakýmsi ztraceným chrámem, kam si projektují vlastní představy o „skryté síle“.

Ale skutečné poselství hradu je jiné. Není to místo tajemné moci, nýbrž memento. Připomínka toho, že nacismus nebyl jen ideologií nenávisti, ale také náboženským experimentem. Pokusem nahradit Boha rasou a morálku poslušností.

Himmler nechtěl zničit víru. Chtěl ji převzít, přeprogramovat a obrátit vzhůru nohama. Chtěl, aby se člověk klaněl sám sobě – své krvi, své „čistotě“, své síle. Wewelsburg se tak stal pokusem o založení moderního pohanského kultu, který měl nahradit všechny dosavadní duchovní systémy.

Možná proto je ten hrad i po osmdesáti letech tak děsivý. Ne kvůli tomu, co se tam dělo, ale kvůli tomu, co se tam mělo dít.

Když dnes procházíte Wewelsburgem, slyšíte jen kroky na kamenné dlažbě. Na stěnách visí fotografie, plány, záznamy výpovědí. Dnes je muzeem a samotné místo nepůsobí nijak děsivě. Jen je tu zvláštní ticho. Ticho, které působí jinak než v běžných hradech. Jako by v sobě neslo ozvěnu posedlosti, která kdysi naplnila tyto zdi.

Wewelsburg není symbolem okultního tajemství. Je symbolem víry, která se obrátila proti člověku. Místem, kde se duchovno proměnilo v ideologii a ideologie v kult smrti.

A právě proto stojí za to o něm mluvit – ne jako o záhadě, ale jako o varování. Protože pokaždé, když se víra začne měnit v posedlost čistotou, osudem nebo nadřazeností, začíná se znovu psát příběh, který jednou začal tady – v kamenném hradu nad údolím řeky Alme.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.jamestwining.com/learn-more/the-black-sun/the-black-sun/

https://www.wewelsburg.de/en/gedenkstaette-1933-1945/historischer-hintergrund.php

https://www.tracesofevil.com/search/label/Wewelsburg

https://europeanmemories.net/magazine/ideology-and-terror-of-the-ss-an-exhibition-about-the-perpetrators-victims-and-bystanders-in-the-memorial-museum-of-wewelsburg/

https://www.warhistoryonline.com/world-war-ii/nazi-temple-doom-wewelsburg.html