Článek
Málokterý herec je rád, když se stane notoricky známým kvůli jedné roli. Často jim to pak znemožňuje prosadit se v jiné charakterní úloze, vyzkoušet si jinou postavu. Michael Clarke Duncan si zahrál v desítkách filmů, ale osudovým se mu stala Zelená míle, kde byl naprosto nepřehlédnutelný a byl za svoji roli nominován i na Oscara.
Michael Clarke Duncan
Michael se narodil v prosinci roku 1957. Vyrůstal v South Side v Chicagu, velmi chudé oblasti. Trochu stereotypní představa o chudinských čtvrtích, kde vládly gangy Afroameričanů, byla tehdy smutnou realitou. V takovém prostředí vyrůstal i malý Michael, jehož rodinu otec opustil, když Michaelovi bylo pět let. Od té doby se o celou rodinu starala jen matka Jean. Ta musela vládnout pevnou rukou, aby udržela v rodině kázeň a řád. Michael měl ještě sestru Judy.
Jean věděla, že pokud chce pro své děti lepší budoucnost, musí zajistit, aby se nepřidaly ke špatným lidem a také jim musí jít co nejvíce vzorem. Tvrdě pracovala, aby viděly, že člověk se má živit poctivě. Aby byly zvyklé, že pokud něco chtějí, musejí pro to něco udělat a nic není zadarmo.
Přesto bojovala s vlivem jejich okolí, protože se mladí lidé přidávali do gangů, jelikož to bylo cool a konečně se cítili uznáváni a respektováni. V řadě městských oblastí tento problém neustále přetrvává, a to i přesto, že běží řada preventivních programů, které mají nabídnout dětem náhradní aktivity, aby je nic nelákalo do spárů gangů.
I tak ale nechybělo mnoho, aby se i Michael přidal ke gangu. Kdyby se tak stalo, pravděpodobně by se nikdy nestal hercem, nikdy by nezazářil v Zelené míli a myšku Jingles by opatroval někdo jiný. V jejich sousedství operoval jeden gang, který měl ve zvyku barvit si část vlasů na červeno. Michaelovi to přišlo jako skvělý nápad a bylo by to „cool“, kdyby byl součástí takového gangu. Setkal se s vůdci a vyjádřil přání se přidat. Následně si také obarvil část vlasů na červeno.
S nadšením šel poté domů, kde se chtěl mámě pochlubit, že je součástí skvělé party. Jeho máma pro to ale neměla ani to nejmenší pochopení. Dobře věděla, že gangy své členy stahují ke dnu a v podstatě je okrádají o jejich budoucnost. Když jí tedy Michael oznámil, že je členem, obratem ho praštila po hlavě pánvičkou, donutila ho ustřihnout si obarvenou část vlasů a zříct se členství. Tehdy to vnímal jako nespravedlnost, ale později si byl vědom, že ho matka nejspíše zachránila od problémové budoucnosti.
Jeho život ani později nebyl lehký. Střední školu nedodělal, čehož později velmi litoval. Navštěvoval kurzy, ale když mu máma onemocněla, musel se vrátit do Chicaga, aby se o ni postaral. Těžce dřel, aby je všechny uživil. Přes den kopal příkopy pro plynárenskou firmu a po večerech a nocích pracoval jako vyhazovač. Celou dobu však snil o tom, že by se mohl jednoho dne stát hercem. A jeho máma ho v tom podporovala, protože sama chtěla být herečkou.
Spolupracovníci se mu smáli, když o svém snu vyprávěl, zatímco vykopával příkopy. Nikdo z nich mu nevěřil, že by se mu mohlo něco takového povést a přezdívali mu Hollywood. Později získal práci jako hlídač u jedné cestovní společnosti a nakonec se přestěhoval do Los Angeles, kde pracoval jako bodyguard řady osobností včetně známých jmen jako např. Will Smith. Ani u této práce však nezůstal, a to proto, že si v jednu chvíli uvědomil, že by jeho život mohl být velmi krátký. V tu dobu byl bodyguardem amerického rappera. Ten den měl mít směnu, ale vyměnil si ji s druhým bodyguardem. To mu nejspíš zachránilo život, protože toho dne došlo k přestřelce, při níž byl rapper zabit. Kdyby tam byl Michael, mohl to s velkou pravděpodobností schytat také. Po tomto incidentu s prací bodyguarda seknul.
Místo toho začal navštěvovat castingy a snažil se na sebe upozornit. To nebylo zase až tak těžké, protože svojí postavou vyčníval nad všechny ostatní. A občas získal nějakou roli. Obvykle hrál vyhazovače a bodyguardy, postavy, které dokázal snadno zahrát, protože tak donedávna ještě pracoval. Role mu nevadily, věděl, že jestli chce něco víc, musí se k tomu vypracovat. Okolí tomu ale příliš nevěřilo, říkali mu, že je příliš velký na herce a také příliš ošklivý. Michael se však nenechal odradit a trpělivost nakonec přinesla své ovoce.
Získal roli ve filmu Armageddon, kde zazářil po boku Bruce Willise, se kterým se stali přáteli. Pro Michaela to byla velká změna. Celý život byl zvyklý být za drsňáka a všichni to od něj také očekávali. V Armageddonu však měla být jeho role lidštější, více emocionální, trochu komediální. Nebylo to snadné a režisér zpočátku nebyl úplně spokojený, ale nakonec to dokázal ke spokojenosti všech.
Po Armageddonu ho Bruce Willis doporučil režisérovi Darabontovi do jeho připravovaného filmu Zelená míle. A pro Michaela to byla životní role. Obr odsouzený za hrůzný zločin, o jehož vině však postupně začnou pochybovat všichni, kteří s ním přijdou do kontaktu. Obr, který by dokázal všechny rozdrtit, kdyby chtěl, ale přitom by ani mouše neublížil a kromě toho se bál tmy. Film byl inspirovaný skutečnými událostmi a pro Michaela znamenal nejen jeho nejznámější roli, ale také tu nejtěžší. Jak sám později vzpomínal, scény, ve kterých měl brečet u dvou mrtvých holčiček a i řada dalších emočně náročných scén, to bylo něco, co ho dokázalo psychicky neskutečně vyčerpat.
Později si zahrál v mnoha dalších filmech, ale nikdy nebyla jeho role už tak výrazná jako v Zelené míli, přestože se nedá říct, že by hrál podřadné nebo nedůležité postavy. Začal pracovat i na své postavě, pokoušel se zhubnout, aby nebyl tak výrazný a mohl získat i trochu jiné role. Kromě toho potřeboval získat lepší kondici ze zdravotních důvodů. Stal se vegetariánem a členem PETA, společnosti zasazující se o etické zacházení se zvířaty.
Michaelovi se podařilo díky zdravějšímu životnímu stylu zhubnout a dokonce si našel partnerku Omarosu Manigault, se kterou se zasnoubili. Jejich štěstí však nemělo trvat dlouho. Jedné noci se Omarosa probudila a zjistila, že Michael nedýchá. S pomocí zdravotníka na telefonu se jí podařilo ho oživit a převézt do nedaleké nemocnice, kde potvrdili infarkt myokardu.
Na JIP strávil skoro měsíc, než byl přesunut na běžné oddělení. O zhruba další měsíc později, stále v nemocnici, však Michaelovo srdce odbilo naposledy. Zůstala po něm maminka, sestra a snoubenka. Příčinou smrti bylo nevratné poškození řady orgánů, které bylo způsobené prodlevou mezi infarktem a oživením. Přestože se Omarose podařilo přivést ho znovu k životu, poškození bylo natolik zásadní, že mu orgány postupně začaly selhávat. Zemřel tak v pouhých 54 letech v roce 2012.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.theguardian.com/film/2012/sep/04/michael-clarke-duncan
https://en.wikipedia.org/wiki/Michael_Clarke_Duncan
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/zemrel-herec-duncan-znamy-jako-john-coffey-z-filmu-zelena-mile.A120904_065908_filmvideo_skr
https://www.kinobox.cz/clanky/tema/17572-pred-dvaceti-lety-nas-poprve-rozbrecela-zelena-mile-inspiraci-ji-byl-tragicky-skutecny-pripad
https://www.looper.com/924509/the-tragic-real-life-story-of-michael-clarke-duncan/