Článek
Vyděsí vás i beznohá ještěrka slepýš, natož zmije? Přitom jich tu nemáme mnoho. A teď si představte ostrov, kde se to hady jenom hemží. Pro lidi trpící fóbií z hadů, tzv. ofidiofóbií, by to byla noční můra. Navíc se nejedná o žádnou neškodnou potvůrku, ale jde o křovináře ostrovního, jednoho z nejjedovatějších hadů. Z pochopitelných důvodů je tak brazilský ostrov pro veřejnost uzavřen.
Křovinář ostrovní (Bothrops insularis)
Tento had, považovaný za jednoho z nejjedovatějších hadů na světě, patří do čeledi zmijovitých. Nalézt ho můžeme pouze na jednom ostrově, kam se pravděpodobně dostali jeho předci ještě v dobách, kdy byl ostrov součástí pevniny. Jedná se o brazilský ostrov Ilha da Queimada Grande, kterému se kvůli vysokému výskytu těchto hadů přezdívá také Hadí ostrov. Ostrov není příliš velký, jeho rozloha je cca 43 hektarů.
Ostrov je částečně pokrytý pralesem a částečně se jedná o botanicky chudé, kamenité prostředí. Hadi se shlukují zejména v pralesní části, kde mají možnost lovit svoji kořist, kterou tvoří zejména ptáci. Kromě izolovanosti ostrova tak jejich populaci „stlačuje“ i nutnost vejít se do prostoru pralesa. Některé zdroje uvádějí až neuvěřitelnou hustotu pěti hadů na metr čtvereční, ale tyto odhady vycházejí z dřívějších předpokladů celkového počtu hadů na ostrově. Novodobější odhady jsou výrazně střídmější a odhadují maximálně jednoho jedince na metr čtvereční. Výpočet však vychází z počtu odhadovaných jedinců a plochy, na které žijí. Pokud by se vzal v úvahu i prostor suchých skal, kde nebývají, pak by hustota byla ještě nižší. I tak jde ale o působivé číslo.
Podle vědců je však možné, že kdysi byly počty hadů opravdu vyšší. Jejich populace je ale ohrožena mj. i inbreedingem, tedy rozmnožováním příbuzných jedinců. Inbreeding velmi často ohrožuje populace, které jsou izolované na malém prostoru. Jeho největší nevýhodou je fakt, že při příbuzenském křížení může docházet k upevňování a zvyšování genetických vad, což vede k produkci neživotaschopných či různě postižených jedinců.
Kromě inbreedingu je křovinář ohrožován i nelegálním lovem. Vstup na ostrov je sice zakázán, ale pytláci zákazu příliš nedbají. V neposlední řadě se zde ještě kdysi před zákazem pokoušeli lidé les vypálit a vytvořit banánovou plantáž. To se nepovedlo, hadi se skryli ve skalních štěrbinách, ale jejich přirozené prostředí bylo vypalováním značně poškozeno a bude trvat ještě desítky let, než se zcela zotaví. Proto je tento druh hada zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.
Hadí ostrov
Hadi měří přes půl metru až k jednomu metru délky, přičemž samice jsou delší než samci. Barva je nažloutlá s tmavšími skvrnami, na břiše je spíše smetanová. Hlava má tvar kopí. Had disponuje jedem, který se v průběhu časů plně přizpůsobil kořisti, na kterou může na ostrově narazit. Tou jsou především ptáci, konkrétně dva druhy, střízlík zahradní (Troglodytes musculus) a elaenia chilská (Elaenia chilensis). Ostatní ptáci se jejich kořistí příliš často nestávají. Mladší jedinci mají v potravě vyšší podíl plazů a členovců. Jejich jed by tak v teoretické rovině nebyl tolik nebezpečný člověku, protože s ním had nepřicházel do pravidelného kontaktu. Na ostrově nežijí ani žádní jiní savci. Jeho příbuzní, jiné druhy křovinářů, kteří žijí na pevnině, však patří mezi nejnebezpečnější hady.
Námluvy křovinářů začínají během jara až léta, ale k samotnému páření dochází až ke sklonku léta a na podzim. Dospělí hadi tráví hodně času na stromech, kde loví ptáky, a tak i námluvy a páření probíhají většinou ve větvích. Samice je pak březí necelý půlrok a následně rodí živá mláďata, kterých bývá okolo 5-7. Mláďata se živí bezobratlými živočichy, později různými ještěrkami a když jsou dostatečně schopná, začnou lovit i ptáky.
V dřívějších dobách se na ostrově lidé samozřejmě čas od času objevili, a dokonce zde roku 1909 postavili maják. Když byl o mnoho let později zautomatizován a nebyla potřeba lidská práce, odešel z ostrova i poslední člověk a nyní se o maják stará v případě potřeby brazilská armáda. Ta také hlídá, aby na ostrov nevstupoval nikdo nepovolaný, výjimku mají vědci, kteří zkoumají zdejší druhy. Mezi obyčejným lidem se však nese pověst, že rodina správce majáku zemřela, když se k nim oknem dostali tito hadi. Jde však o velmi nepravděpodobnou verzi skutečných událostí.
----
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/theres-a-terrifying-island-off-brazil-that-only-scientists-and-soldiers-can-visit-heres-why
https://www.livescience.com/planet-earth/snake-island-the-isle-writhing-with-vipers-where-only-brazilian-military-and-scientists-are-allowed
https://a-z-animals.com/animals/golden-lancehead/
https://en.wikipedia.org/wiki/Golden_lancehead
