Novinářka M. Jesenská - feministka i statečná spolupracovnice odbojářů. Zemřela v táboře Ravensbrück

Pro mnohé je známá jako „přítelkyně Franze Kafky“, což je ale hrubě zjednodušující označení ženy, která v mnoha ohledech předběhla svoji dobu a která by svojí statečností a přístupem k životu mohla být vzorem pro řadu z nás. Profesí novinářka a spisovatelka, milující svoji rodinu a vlast, účastnice odboje. A v neposlední řadě feministka. Milena Jesenská měla společnosti co nabídnout.

Milena Jesenská (*10.8.1896, †17.5.1944)

Jejím otcem byl slovutný univerzitní profesor, stomatolog a člen České akademie věd Jan Jesenský. Maminka Milena byla dcerou Františka Hejzlara, středoškolského profesora a školního inspektora, který mj. podporoval výuku chemie stylem pokusů a pozorování, spíše než strohým biflováním. Rodina byla finančně dobře zajištěná, ale po emoční stránce malá Milena poněkud strádala. Její maminka byla nemocná a Milena se o ni musela hodně starat. Otec raději hrál po večerech karty nebo byl u některé z milenek. Na druhou stranu se jí ale v mnoha ohledech věnoval, učil ji různým dovednostem, brával ji na výlety. Zavděčit se jí ale nedokázal. Když byla Milena v pubertě, maminka zemřela .

Pokud se čtenář zarazil u povědomého jména Jana Jesenského, pak je to dobře. V rodinné historii bychom totiž narazili na Jána Jesenia, lékaře, který v roce 1600 provedl v Praze první veřejnou pitvu.

Milena studovala prestižní dívčí gymnázium a po škole trávila čas v Cafe Arco, kde se scházeli intelektuálové a kde se seznámila s mnoha významnými literáty - Franzem Kafkou, Franzem Werfelem, Maxem Brodem.

Otec si přál, aby jeho jediná dcera Milena pokračovala v rodinných šlépějích a dala se také na medicínu. Když absolvovala gymnázium, kde začala psát své první články do školního časopisu, skutečně nastoupila na studium medicíny na Karlově univerzitě, ale vydržela jen několik semestrů. Ve 20 letech poznala Ernsta Pollaka, o deset let staršího překladatele, za něhož se nedlouho poté provdala. Také s ním otěhotněla, ale podstoupila nelegální potrat, který ji málem stál život a musel pomoci její otec.

Jesenský nechal Milenu umístit i do psychiatrické léčebny, když zjistil, že mu potají krade léky a různé drobné věci. A nejen jemu. Její kleptomanie se stávala pomalu věcí veřejnou. Z ní ale Milena utekla a s Pollakem se přestěhovala do Vídně. Se svým otcem na čas přerušila kvůli neshodám jakýkoliv kontakt. Už měla dost jeho autoritativního vedení a toužila po svobodě a možnosti vyjádřit vlastní názory. Jesenský s jejich vztahem nesouhlasil, ale dal Mileně věno, aby netrpěla nedostatkem peněz a nemusela „krást“, což však stejně příliš nepomohlo.

Kariérní počátky

I když manžel slušně vydělával a Milena měla peníze i od otce, finanční problémy se brzy projevily, protože Milena nebyla spořivý typ, což na tento nesourodý pár dolehlo. Milena tak začala vyučovat češtinu a překládat, vrhla se i na novinařinu a psala fejetony do módních magazínů. Nezůstala dlouho nepovšimnuta - velmi brzy si vybudovala pověst výborné novinářky. Navázala kontakt i s dalšími významnými novináři či spisovateli tehdejší doby, znala se s Ferdinandem Peroutkou, Karlem Čapkem nebo Maxem Brodem.

Když požádala Franze Kafku o možnost překládat jeho povídky, došlo k významnému průlomu v její kariéře. A také v jejich vztahu. Přestože se osobně viděli jen několik málo dní, dopisy mezi nimi dávaly najevo, že jejich vztah je mnohem hlubší než jen profesionální vztah spisovatele a překladatelky. V roce 1924 však Kafka umírá. V Národních listech byl otištěn nekrolog, jehož autorkou byla právě Milena Jesenská.

Vztah s Ernstem nakonec nevyšel, a to mj. i kvůli tomu, že bohém Pollak trval na absolutní sexuální svobodě. To bylo pro Milenu nepřijatelné, přitom však sama prožila během života nesčetně románků. Navíc jí Vídeň nikdy nepřirostla k srdci a chtěla se vrátit do Čech. Po smrti Kafky se s Ernstem rozvedla a vrátila se zpět do Prahy.

Provdala se podruhé, tentokrát za architekta Jaromíra Krejcara. Jejich manželství bylo obdařeno jedním dítětem, dcerou Janou. Za doby manželství se u nich v bytě scházeli levicoví intelektuálové a Milena vstoupila do KSČ. Ani toto manželství však nemělo trvat navěky. Opět provázené nevěrami, ale i finančními problémy Mileny, která byla závislá na morfiu a potřebovala kvůli tomu více peněz, nemělo šanci vytrvat, a tak došlo k rozvodu.

Od komunismu k vlasteneckému odboji

Stejně jako vztah s Krejcarem, skončil i její vztah s KSČ. Zjistila, že komunismus ji nijak neoslovuje, navíc se dozvěděla o Stalinových zločinech, a tak nakonec z KSČ vystoupila. Celé toto období pro ni bylo těžké. Závislost na lécích kvůli revmatismu, rozvod, nedostatek práce. Někdo by se začal utápět v depresi, ale ne tak Milena. Podstoupila v Bohnicích odvykací kúru a v roce 1938 dostává práci v časopise Přítomnost, jehož šéfredaktorem byl Peroutka. Když po začátku okupace Peroutku zatkli, vedla časopis Milena, a to až do doby, než byl zakázán.

Německou okupaci snášela velmi špatně a nabádala veřejnost k odporu. Pomáhala (nejen) židovským rodinám emigrovat, ale sama do bezpečnějších krajin utéct nechtěla, protože by se podle svých slov cítila jako dezertér. Psala do odbojářského časopisu V boj a spolupracovala s odbojovou organizací Obrana národa, dokud na ni nebyla roku 1940 uvalena vazba a následně nebyla odvlečena do koncentračního tábora v Ravensbrücku.

„Podporujte protiněmecký vzdor v jiných, šiřte jej sami. Nezničí nás, nevyvrátí z kořenů, budou-li si české ženy vědomy svých vlasteneckých povinností, budou-li stát po boku svých mužů a dokáží-li, že jsou svých mužů – dobrých Čechů – hodny! Slovo SVOBODA je vepsáno ohnivými písmeny v našich srdcích.“ Milena Jesenská (zdroj)

Odvaha jí zůstala i během pobytu v koncentračním táboře. Byla oporou ostatním spoluvězenkyním a zatímco pracovala ve vězeňské nemocnici, snažila se udržovat dobrou náladu a bojovného ducha, kterého nelze zlomit. V zimě 1943-1944 jí však selhala ledvina a musela být operována. Operace i následná rekonvalescence dopadla překvapivě dobře a Milena se plně zotavila. Jenže na jaře jí selhala druhá ledvina a to byl konec. Krátce poté, v květnu 1944, v táboře zemřela.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/serial-inspirativni-zeny-ceska-novinarka-milena-jesenska.A210225_133447_domaci_ajez

https://www.ustrcr.cz/pred-80-lety-zemrela-v-kt-ravensbruck-milena-jesenska/

https://dvojka.rozhlas.cz/podle-franze-kafky-byla-jako-zivouci-ohen-osudove-zeny-milena-jesenska-7453649

https://magazin.aktualne.cz/kultura/statecna-empaticka-i-zapomenuta-milena-jesenska/r~8ed0055e136111efae9c0cc47ab5f122/

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-byt-otcem-mileny-jesenske-nebylo-snadne-41781

https://cs.wikipedia.org/wiki/Milena_Jesensk%C3%A1