Obří medúza Nomura váží 200 kg a může měřit dva metry. Extrahuje se z ní kolagen, zkoušela se zmrzka

Když se v moři objeví něco, co připomíná obrovský průsvitný sud unášený proudem, není to výjev ze sci-fi. Východoasijské moře, hlavně kolem Číny, Koreje a Japonska, občas zaplaví žahavec, který velikostí hravě konkuruje člověku. Medúza Nomura (Nemopilema nomurai) je druh, který se vymyká tomu, co si většina lidí představí, když se řekne medúza. Zatímco běžné medúzky, které známe z pláží Středozemního moře, jsou sotva na dlaň, Nomura dorůstá dvoumetrového průměru a může vážit i 200 kilogramů. A když se přemnoží, což se v některých letech stává, dokáže během pár týdnů kompletně změnit život na pobřeží a významně ztížit práci rybářů.

Na první pohled to působí zvláštně: jak může být živočich tak obrovský a zároveň tak „jednoduchý“? Tělo medúzy je z většiny voda a želatinózní hmota. Nemá mozek, nemá srdce, nemá kostru. A přesto se dokáže živit, růst a zaujmout v moři místo, které jí zajistí přežití.

Nomura patří do skupiny medúz, kterým se říká Rhizostomeae. Tyto medúzy nemají typická dlouhá, jemná chapadla jako třeba talířovka. Místo toho mají široká, větvící se ústní ramena, která svým způsobem fungují jako jakýsi sběrný „koš“ na plankton a drobné organismy. A právě v tom je jejich síla. Nemusejí aktivně lovit – stačí se nechat unášet proudy a filtrovat vodu kolem sebe. Při velikosti, jaké mohou dosáhnout, to docela stačí.

Zbarvení bývá světlé, někde mezi béžovou, narůžovělou a lehce našedlou. Když taková masa želé pluje v moři, působí téměř neskutečně. Jakoby se vznášela, bez námahy, elegantně a klidně. Jenže klid je relativní pojem – když se jich najednou objeví stovky tisíc, vypadá to jako obrovský, těžko představitelný živý mrak.

Medúza Nomura nežije ve vodách po celém světě. Má poměrně omezený okruh: Žluté a Východočínské moře a okolí Japonska. Celý její život se přitom odehrává ve dvou úplně odlišných podobách.

Když je v „juniorním“ stadiu, vůbec nepřipomíná medúzu. Přežívá jako polyp – drobný, téměř nenápadný tvor přichycený k mořskému dnu, ke skále nebo k molu. Polypy vypadají jako malí mořští korýšci nebo sasanky a takto mohou přežívat mnoho let. Jsou nenápadní, odolní a dokážou se množit pučením. Dokud je člověk přímo nehledá, většinou je ani neuvidí.

A pak přijde jaro. Teplota vody se změní, v moři je víc potravy a polypy spustí proces zvaný strobilace. Začnou se příčně dělit a postupně z nich odpadávají drobné medúzky – efyry. Ty jsou nejdřív veliké jen několik milimetrů, ale rychlost jejich růstu je něco, co fascinuje i vědce. Když má moře vhodné podmínky, efyry rostou tempem, které je u podobně „jednoduchých“ organismů skoro neuvěřitelné. Během léta se z nich mohou stát obři o průměru dvou metrů.

To, proč právě v některých letech rostou tak masivně, není dodnes úplně jasné. Ví se ale, že jim prospívá teplejší voda, vyšší množství živin (typicky z odpadních vod a zemědělského splachu) a dostatek planktonu. Není prokázáno, že právě znečištění přímo způsobuje jejich přemnožení, ale řada studií ukazuje, že v letech vyšší eutrofizace se medúzy obecně objevují častěji. U Nomury nejspíš hraje roli kombinace všech faktorů dohromady.

Nomura je zvláštní tím, že se většinou neobjevuje v malých počtech. Buď o ní člověk skoro neví, nebo zcela ovládne pobřežní vody. V některých letech se vytvoří obří generace – a protože mořské proudy jsou dostatečně silné, aby je přenesly stovky kilometrů, najednou se objevují i tam, kde by je nikdo nečekal.

Za posledních dvacet let byly nejznámější invaze v období 2002–2010. Tehdy se psalo o sítích roztrhaných vlastní vahou medúz. Když totiž rybář spustí do vody vlečný koš a místo ryb nabere tuny želé, není to nic, na co by byl jakýkoli člun stavěný. V roce 2009 se dokonce stala kuriózní, ale dobře zdokumentovaná nehoda: rybářský člun v Japonsku se převrhl, když posádka zvedala síť plnou gigantických medúz Nomura. Nikdo nezemřel, ale fotografie se objevovaly v médiích jako ilustrace toho, co tahle medúza dokáže.

To ale není všechno. Medúzy ucpávají vstupy mořské vody do elektráren a průmyslových provozů. Chladicí systémy jsou závislé na volném přítoku vody - a když se do nich nacpe několik tun měkké hmoty, provoz se musí okamžitě zastavit. V některých letech tak došlo k omezení výroby v pobřežních elektrárnách, jednoduše proto, že technici nestíhali odstraňovat medúzy ze sítí a filtrů.

Ekologické dopady jsou složitější a věda je popisuje opatrně. Je jisté, že když se objeví tolik medúz, mají obrovský vliv na plankton i na rybí larvy. Potravní řetězec se na čas změní. V některých studiích se objevuje hypotéza, že přemnožené medúzy mohou zhoršovat obnovu rybích populací. Ale nejde o jednoduchou rovnici. Jde o směs mnoha faktorů – změny teploty, rybolov, proudění a další vlivy, které se těžko oddělují.

Na rozdíl od některých tropických druhů není medúza Nomura pro člověka životu nebezpečná svým jedem. Žahnutí je bolestivé, může způsobit alergickou reakci, někdy nepříjemné popálení, ale z dostupných zdrojů není známý žádný případ úmrtí způsobený výhradně toxiny Nomury.

Problémem je velikost. Když plavec narazí do takové masy, je to jako narazit do měkké, ale obrovské bariéry. Může to způsobit paniku, zakuckání, nešikovné pohyby. Pobřežní hlídky v Japonsku a Koreji proto často uzavírají pláže, když se objeví první náznaky přítomnosti těchto gigantů.

Další potíž spočívá v tom, že medúza žahá i po smrti. Zbytky jejich tkání se mohou pohybovat ve vodě klidně několik dní a stále obsahují aktivní žahavé buňky.

Když se objeví nějaký jev, který začne komplikovat život celým regionům, je pochopitelné, že se hledá jedno hlavní vysvětlení. Jenže u medúzy Nomura to tak jednoduché není.

Nejčastěji se mluví o těchto faktorech:

Zásadní je, že žádná studie zatím neukazuje na jedinou jasnou příčinu. Nejpravděpodobnější je kombinace všech faktorů, které se v některých letech „sejdou“. Oceány jsou dynamické a medúzy, které reagují extrémně rychle na změny podmínek, jsou toho velmi citlivým ukazatelem.

Japonsko je země, která nerada plýtvá. Když se začaly objevovat obří medúzy, mnoho lidí se snažilo najít způsob, jak tuto překážku proměnit v příležitost.

Medúzy se v Asii tradičně jedí, ale zpracovat dvoumetrového obra není jednoduché. Přesto existují firmy, které je nasolují, suší nebo z nich vyrábějí přísady do salátů. Jiné firmy vidí potenciál v kolagenu nebo ve využití jako hnojiva. V letech přemnožení se z ní zkoušeli dělat i sušenky nebo zmrzlina. Žádné využití ale není tak výrazné, aby dokázalo výrazně ovlivnit populaci medúz.

Další nápady zahrnovaly likvidaci polypů přímo na dně moře. Bohužel to není realistické. Polypy jsou maličké, nenápadné a můžou být na mnoha různých površích – od kamenů po konstrukce v přístavech. Najít je a odstranit v takovém množství, aby to mělo smysl, je v praxi nereálné. Navíc je otázkou, jak by takový zásah ovlivnil jiné organismy.

Ať už medúzy Nomura člověk obdivuje, nebo se jich bojí, jedno se jim upřít nedá: jsou fascinující. Přežívají v jednoduché podobě, ale dokážou vyrůst do gigantických rozměrů a ovlivnit život celých pobřežních oblastí. Jejich masové výskyty nám připomínají, jak rychle dokáže oceán reagovat na změny, které jsou pro nás často téměř nepostřehnutelné.

Když se to vezme kolem a kolem, příběh medúzy Nomura není jen o jednom druhu žahavce. Je to příběh o tom, že moře je živý, dynamický systém, ve kterém i zdánlivě jednoduchý tvor může sehrát ohromnou roli. A taky o tom, jak málo o oceánech pořád víme. Když se v Japonsku nebo Koreji objeví zprávy, že se Nomury zase vydaly na cestu severním proudem, všichni zpozorní. Rybáři, vědci, pobřežní hlídky i obyčejní lidé, kteří chodí na pláže. Není to strach - spíš respekt.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://imarcs.org/blog/journey-with-the-jellies-up-close-with-the-nomura-jellyfish

https://thescyphozoan.ucmerced.edu/Org/JotQ/JotQ_07Aug.html

https://factanimal.com/nomuras-jellyfish/

https://www.asiaresearchnews.com/content/new-genomics-approaches-nomura%E2%80%99s-jellyfish-sheds-light-early-evolution-active-predation

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/jellyfish-the-next-king-of-the-sea-679915/

https://www.bbc.com/future/article/20120405-blooming-jellyfish-problems