Článek
Obří včela. Pro alergiky a hmyzí fobiky se už jen při tomto označení rozezní alarm. Včela, která by měla být velká jako palec je pro ně spíš jako příšera z nějakého nepovedeného hororu. Jenže včela Megachile pluto skutečně existuje, někdy se jí také říká podle objevitele Wallaceova obří včela. Bát se jí však nemusíme. Jednak nežije u nás a ani se sem nechystá, ale ani ve své domovině nepatří mezi viditelné zástupce hmyzí říše - raději žije ve skrytu uvnitř stromových termitišť.
Dlouhou dobu po svém prvním objevu byla považována za vyhynulou, protože ji nikdo znovu nespatřil. Pak se objevila, ale znovu jen krátce, aby zase zmizela. A pak jsme ji v moderní době konečně spatřili znovu.
Kde se vzala: Wallace ji našel, Smith ji popsal
Včela je spojená se jménem Alfred Russel Wallace – přírodovědce, který ve stejné době jako Darwin formuloval myšlenku přirozeného výběru. Wallace během svých cest po Malajském souostroví (dnešní Indonésie a okolí) sbíral obrovské množství živočichů. Právě odtud pochází i první exempláře „obří včely“. Druh byl z vědeckého hlediska popsán v 19. století (v literatuře se uvádí, že Wallace ji našel roku 1858 a popis je připisován Fredericku Smithovi).
Jak velká doopravdy je?
Megachile pluto je popisována jako „největší včela světa“. Není to žádný výmysl, je skutečně považovaná za největší známý žijící druh včely. U samic se běžně uvádí rozpětí křídel kolem 63 mm.
Pro srovnání: včela medonosná má tělo typicky kolem 12–15 mm, podle kasty a podmínek. Takže se nebavíme „o trochu větší včele“. Bavíme se o zvířeti, které působí doslova monstrózně ve srovnání s včelou medonosnou.
Značná velikost má ale i své nevýhody:
- větší energetické nároky,
- jiný letový projev (hlubší tón, pomalejší „thrum“ – tohle popisují lidé, kteří ji viděli naživo),
- a často i specializaci: velké tělo a velké kusadla nebývají zadarmo, obvykle slouží konkrétnímu způsobu života.
Vzhled: černý „tank“ s kusadly
Megachile pluto patří do čeledi Megachilidae (čalounicovití). U rodu Megachile známe klasické „čalounice“, které vystřihují z listů oválné kusy a nosí si je do hnízd. Megachile pluto je však často popisovaná jako „resin bee“ – tedy včela, která ve velkém používá pryskyřici.
Samice má masivní hlavu a nápadná kusadla. Nejsou to „zbraně“ ve stylu predátora. Jsou to nástroje. A protože nástroj je součást životního stylu, klíč je v tom, co s nimi dělá.
Včela čalounice s odřezaným kusem listu
Hnízdo v termitišti: nejdivnější domov včelího světa
Megachile pluto staví hnízda uvnitř aktivních, stromových termitišť. V literatuře se často zmiňuje termit rodu Microcerotermes (uvádí se Microcerotermes amboinensis) a to, že včela uvnitř termitiště vytváří oddělené chodby a komůrky.
Co z takového domova má?
- Stabilní mikroklima
Termitiště drží teplotu i vlhkost stabilněji než okolní vzduch. V tropech, kde se počasí mění rychle a kde i krátký výkyv vlhkosti může změnit šanci larev na přežití, je to výhoda. - Ochrana „cizí armádou“
Aktivní termitiště je hlídané termity. Predátor, který by chtěl vyloupit včelí hnízdo, má problém – dostane se do konfliktu s termity. Je dost možné, že právě tohle je jeden z důvodů, proč včela tohle prostředí využívá - Maskování existence
Zvenku vidíte termitiště. Ne „včelí úl“. Když hledáte včelu, díváte se na květy, na dutiny ve dřevě, na zemní nory. Na termitiště ve výšce několika metrů se dívá málokdo.
Adam C. Messer, který druh znovuobjevil v 80. letech, popsal hnízda a to, že včely žijí v termitištích „komunálně“ (společně v rámci jednoho termitiště). Co přesně znamená „komunálně“ u samotářských včel, je zajímavá otázka: nemusí to být eusocialita jako u včely medonosné – spíš sdílení prostoru či blízkost více hnízdních buněk v jedné struktuře.
Kresba Megachile pluto
Pryskyřice: stavební materiál, lepidlo i štít
Druhá klíčová věc je pryskyřice. Píše se, že Megachile pluto sbírá pryskyřici ze stromů a používá ji k budování a vyztužení hnízdních komůrek.
Proč zrovna pryskyřice?
- Izolace a utěsnění: v tropickém prostředí se hodí „zazátkovat“ hnízdo proti vlhkosti, plísním, drobným parazitům.
- Chemická ochrana: pryskyřice bývá plná látek, které nejsou mikroorganismům příjemné. Není to zázračná neprůstřelná stěna, ale může to být rozdíl mezi „hnízdo přežije“ a „hnízdo je bufet pro plíseň a roztoče“.
- Mechanická pevnost: v termitišti potřebujete něco, co drží tvar a zároveň jde zpracovat kusadly.
V Messerových pozorováních se objevuje popis, že samice dává pryskyřici dohromady do „kuličky“, kterou pak posouvá po kmeni – někde se dokonce mluví o jakési „buldozerové“ plošce na hlavě, která pomáhá materiál tlačit.
Kde žije: tři ostrovy a mizící nížinný les
Na rozdíl od spousty „běžných“ včel je Megachile pluto extrémně lokální. Zprávy o jejím výskytu se vážou hlavně na severní Moluky – ostrovy Bacan, Halmahera a Tidore.
Právě nížinné tropické lesy, které takové druhy často potřebují, patří mezi nejvíc ohrožené biotopy. Často se zmiňuje přeměna krajiny na plantáže (např. palma olejná), těžba dřeva a další zásahy.
„Vyhynula“? Ne. Spíš se na ni zapomnělo
Megachile pluto měla dlouhé období, kdy byla v praxi nezvěstná. Často se píše, že po Wallaceových sběrech nebyla dlouho potvrzena, a pak přišel rok 1981: Adam C. Messer našel na Bacanu několik hnízd a tím včelu „vrátil“ do světa živých.
Pak se znovu dlouho nic nedělo. Až do období kolem roku 2018–2019, kdy se začaly objevovat zprávy o exemplářích prodávaných online a hlavně o expedici, která v roce 2019 našla živou samici na Halmaheře – byla vyfocena, natočena a následně vypuštěna.
Muzejní exponát Megachile pluto
Stav ohrožení a nepříjemný vedlejší efekt: sběratelský trh
Druh je v některých přehledech uváděn se statusem zranitelný (Vulnerable) v rámci IUCN.
Znovuobjevení a diskuse o této včele však nevyhnutelně vedla ke zvýšení zájmu mezi sběrateli. V roce 2018 se objevily prodeje samic přes online aukce a vědci to komentovali jako nový problém pro ochranu druhu.
Megachile pluto není „užitečná“ v tom smyslu, že by opylovala naše sady nebo řepku. Je užitečná jinak: jako indikátor toho, že některé části přírody fungují pořád v režimu, který jsme ještě nestihli zmapovat.
Jde o zvláštní druh, který propojuje svět včel, stromů a termitů. Žije skrytým způsobem, ale v krajině, která se bohužel rychle mění. Zatím o ní víme stále příliš málo a pokud se nebude dařit ochránit její životní prostředí, může se stát, že vyhyne dřív, než se o ní dozvíme víc.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.stoplusjednicka.cz/v-indonesii-byla-po-38-letech-znovuobjevena-nejvetsi-vcela-sveta
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/worlds-largest-bee-rediscovered-not-extinct
https://www.denik.cz/ze_sveta/nejvetsi-vcelu-sveta-povazovali-za-vyhynulou-nyni-ji-objevili-v-indonesii-20190221.html
https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/insects-invertebrates/worlds-largest-bee
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-quest-to-find-the-worlds-largest-bee-180979834/
