Obří vosa, jakou svět neviděl. Alespoň ne živou, přesto tam někde je…

Říše hmyzu je fascinující a strašidelná zároveň. Pro jedny je to obrovské množství zajímavých „breberek“, pro jiné to jsou ohavná stvoření, která mohou být nepříjemná až nebezpečná, zejména pro alergiky. Obří vosa ze Sulawesi se pro většinu lidí bude řadit spíše do té druhé skupiny. Naštěstí pro ně však dosud nebyla spatřena živá a o jejím životě se toho kvůli tomu příliš neví. Ale někde tam, ve volné přírodě Sulawesi, žije.

Megalara garuda

Vosa, která nemá český vědecký název, ale přezdívá se jí král vos nebo také vosa Garuda. Své jméno garuda získala po božském stvoření Garudovi, orlovi z hinduistické mytologie, který byl považován za krále ptáků a je národním symbolem Indonésie. Podobně i ona je považována kvůli svému vzhledu za královnu vos.

Vědecky popsána byla až v roce 2012, kdy byla simultánně objevena vědkyní Lynn Kimsey, ředitelkou Bohartova muzea entomologie a profesorkou entomologie na Kalifornské univerzitě v Dallasu a německým kurátorem a vedoucím entomologie v Muzeu přírodních věd v Berlíně, Michaelem Ohlem.

Bioložka vosu objevila na expedici v Sulawesi, když prozkoumávali oblast pohoří Mekongga a Papalia. Hmyz se chytil do nastražených pastí Malaise typu Townes, které připomínají stan.

Michael Ohl ji našel jako exemplář v muzeu, kde ležela už 80 let, aniž by si jí někdo všimnul. Přivezena sem byla též z expedice v Sulawesi, která se konala ve 30. letech minulého století.

Samci i samice mají černé lesklé zbarvení včetně křídel, která mají též nádech tmavé barvy. Samci se vyskytují ve dvou formách. První je veliká s obřími kusadly, které jsou zhruba stejně velká jako jejich přední končetiny. Tělo může být dlouhé až šest centimetrů. Druhá forma samce je velmi podobná samici, kusadla jsou menší a velikost těla se pohybuje od 2 do 2,5 cm. Od samic se odlišují tím, že jejich tělo je poměrně hladké, zatímco samice mají tělo pokryté nahnědlými chloupky. Obrovská kusadla první formy samce jsou pro entomology zatím záhadou. Předpokládají, že je buď využívají k sebeobraně nebo je používají při páření.

Druh patří do čeledi kutilkovitých. Přestože rozmnožování nebylo nikdy pozorováno, předpokládá se, že bude podobné jako u jiných druhů kutilek. Ty jsou typické tím, že svým bodnutím paralyzují jiný druh hmyzu a posléze do něj nakladou vajíčka. Vylíhnuté larvy se pak živí nebohým hostitelem, dokud ho neusmrtí.

Všechny odchycené vzorky byly v době sběru z pastí již uhynulé. Vědcům se však doposud nepodařilo najít živé jedince, aby mohli pozorovat jejich způsob života a zejména si ověřit teorie o tom, proč mají někteří samci tak ohromná kusadla. Bude potřeba více expedic, trpělivosti a pravděpodobně i štěstí, aby mohli tento druh popsat detailněji. My však můžeme být rádi, že se vyskytuje na Sulawesi a ne u nás.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://zookeys.pensoft.net/articles.php?id=2649

https://en.wikipedia.org/wiki/Megalara

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-vedci-objevili-obri-vosu-s-gigantickymi-kusadly-149278

https://plus.rozhlas.cz/kral-vos-z-indonesie-6628074https://plus.rozhlas.cz/kral-vos-z-indonesie-6628074

https://www.museumfuernaturkunde.berlin/en/monster-wasp-discovered-berlin-collection

https://earthtimes.org/blogs/nature/megalara-garuda-wasp-king?