Článek
Obchod s potřebami pro domácí mazlíčky je obrovský a neustále roste. Zatímco prodejci zaznamenávají od dob covidu přesun zákazníků z kamenných prodejen do online prostředí, výrobci si nemohou stěžovat na nezájem. I přes velký přetlak v nabídce se s dobrou marketingovou strategií dokáží uchytit i další noví výrobci. Starší produkty se snaží neustále inovovat, aby působily nově a atraktivně, v lepším případě i s kvalitnějším složením odpovídajícím nejnovějším poznatkům v oblasti výživy (pokud se jedná o krmivo a pamlsky).
Následující text se bude týkat hlavně krmiva pro psy (a platit to bude jistě i pro kočky, které mají vyšší potřebu živočišné bílkoviny než psi). Problematika krmiva je velmi složitá. Zatímco jedna skupina majitelů preferuje krmení stylem „BARF“ (Bones and Raw Food), které má být co nejvěrnější kopií krmení divokých šelem a využívá syrové suroviny jako svalovinu, kosti, orgány, bylinky…, druhá skupina využívá standardní komerční krmiva v podobě granulí a konzerv. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody, záleží na tom, co který majitel preferuje a také na tom, co nejlépe sedí samotnému zvířeti.
Kromě základního krmiva však majitelé psů a koček často využívají i různé pamlsky. Ty se mohou využívat jako odměna během výcviku nebo na zabavení ve volné chvíli. Trendem jsou interaktivní hračky, kde zvíře musí pochopit a vykonat sled aktivit, které vedou k „vysvobození“ pamlsku. Tím se zabaví, potrénují mozkovou činnost a na konci čeká příjemná odměna. Pamlsky mohou být různé, některé jsou zcela bez masa, jiné s příměsí masa a jiné jsou čistě masové.
I když to může znít zvláštně, že některé pamlsky jsou bez masa, důvod je jednoduchý. Maso už je obsaženo v kompletním krmivu, které zvíře dostává. Nutně tedy nepotřebuje další příděl živočišných bílkovin, pokud se tedy nejedná o zvíře ve vysoké zátěži. Domácí „gaučák“, který většinu dne proleží, opravdu nepotřebuje bílkovinami nabité krmivo, které mu dřív nebo později „odpálí“ ledviny. Zvířata, která jsou na ledvinové dietě, také ocení spíše zeleninovou tyčku. A v neposlední řadě jsou oblíbeným bezmasým pamlskem standardní piškoty. Ty pro zvířata by měly obsahovat menší poměr cukru, ale záleží na kvalitě daného produktu.
Mnoho pamlsků je směsí živočišné a rostlinné složky. Často se jedná o pamlsky typu sušenek, kde je základem maso a k němu jsou přidané různé funkční potraviny jako bylinky, brusinky, borůvky atd. A pak jsou pamlsky, které jsou (téměř) čistě masové. Píši téměř, protože kromě masa bývá obsahem i rostlinný glycerin, který zajišťuje, aby se maso udrželo měkčí.
Kvalitní pamlsky bývají národní výroby a využívají maso z tuzemských chovů. Nevýhodou však bývá vyšší cena. Velké množství pamlsků různých značek je však výrobním původem z Číny, kde jsou obrovské fabriky na výrobu nejen pamlsků, ale i dalších chovatelských potřeb. Ty k nám pak cestují v lodních kontejnerech.
O tom, že zájmový chov není v současné době příliš ekologicky šetrný, není sebemenších pochyb. A tak, jako se hledají nové cesty a způsoby v jiných odvětvích, i v tomto segmentu se firmy snaží najít nové, ekologicky šetrnější způsoby, jak uspokojit poptávku a přitom nezvyšovat zátěž kladenou na životní prostředí.
Podobně jako u potravin pro lidskou spotřebu, i zde se tedy velmi často diskutuje o masu a způsobu jeho získávání. Chov hospodářských zvířat je totiž náročný ve všech směrech. Vysoká spotřeba vody, která se stává celosvětově nedostatkovou, nároky na prostor, které se zvyšují kvůli požadavkům na welfare zvířat, spotřeba rostlinného krmiva, produkce odpadních látek, z nichž některé přispívají ke skleníkovému efektu a tedy globálnímu oteplování. Výrobci si tak kladou otázku - jak zajistit dostatek masa pro výrobu, aniž by docházelo ke zvyšování náročnosti živočišné produkce.
Jednou z cest, jak zajistit dostatek živočišné bílkoviny - a tedy životně důležitých aminokyselin, je využití hmyzu. Ten je už součástí některých kompletních krmiv, ale i pamlsků. Nejvíce jeho využití ocení majitelé zvířat, která mají alergii na jiné, běžně používané zdroje masa. Druhou cestou, která je v Evropě teprve v plenkách, je využití laboratorně vypěstovaného masa (nebo jinak zvaného také jako kultivované maso).
Ilustrační foto
Mezi průkopníky můžeme nyní zařadit Británii, kde se na trh dostaly pamlsky od startupu Meatly, který si drží prvenství v tomto nově vznikajícím oboru. Pamlsky The Pack's Chick Bites využívají maso vypěstované v tzv. bioreaktorech, přičemž na počátku bylo jedno slepičí vajíčko. Výroba je pořád ještě v plenkách, ale Meatly pracuje na rozšíření výroby tak, aby byl schopný pokrýt vysokou poptávku.
Laboratorně vypěstované maso se naprosto odlišuje od tzv. masových náhražek, které vznikají z rostlinných zdrojů, často ze sóji. Obecně je průběh výroby následující:
- odběr kmenových buněk ze živého zvířete. Kmenové buňky jsou buňky schopné diferenciovat se v různé specifické buňky, jako jsou svalové nebo jaterní.
- buňky jsou umístěny do bioreaktorů, které jim poskytují podobné prostředí jako v těle živého organismu a dodávají jim všechny potřebné živiny pro jejich růst a množení
- kultivační média v bioreaktorech jsou uzpůsobena tak, aby z buněk vznikaly tři hlavní typy - svalovina, tuk a pojivová tkáň
- buňky jsou uspořádávány tak, aby rostly do požadovaného tvaru - rostou na tzv. lešení. To kromě zajištění požadovaného tvaru dodává buňkám i další potřebné živiny.
Koncept laboratorně vypěstovaného masa poprvé představil v roce 2013 tým Marka Posta z Maastrichtské univerzity.
Ilustrační foto
Za největší výhodu tohoto typu masa se považuje snížení zátěže způsobené chovem na životní prostředí. Množství zvířat v chovu by se nemuselo zvyšovat a naopak by se v případě rozšíření tohoto druhu výroby mohlo snížit. To by pak mohlo umožnit i zajištění lepších podmínek pro chovaná zvířata - chov by nemusel být extrémně intenzivní.
Laboratorně vypěstované maso by bylo bezpečnější i z hlediska různých druhů nákaz, ale sekundární nákaza např. bakteriemi by samozřejmě nebyla vyloučena v průběhu dalších procesů.
Produkce kultivovaného masa by mohla být trvale udržitelnější než dosavadní způsob chovu hospodářských zvířat. Udržitelnost však v tomto případě není zcela jednoznačná, protože produkce vyžaduje poměrně značné energetické vstupy. Pokud by energie pocházela z obnovitelných zdrojů, pak by byl celý proces udržitelnější.
Dalšími přínosy by mohlo být zastavení nebo zmírnění procesu odlesňování, snížení výskytu zoonóz, snížení rezistence vůči antibiotikům
Otázek kolem laboratorně vypěstovaného masa je mnohem více a jen čas ukáže, do jaké míry půjde o dobrou náhradu masa standardně získávaného z konvenčních chovů hospodářských zvířat. U masa pro lidskou konzumaci půjde mj. i o to, zda bude senzoricky přijatelné, u domácích mazlíčků budou nároky na chuť či strukturu zřejmě nižší a samozřejmě nebudou mazlíčci trpět předsudky vůči tomuto typu masa.
Nedá se jednoznačně říct, že laboratorně pěstované maso je budoucností výživy. Pokud by se však ve velkém měřítku ujalo alespoň při výrobě krmiv pro domácí mazlíčky a zároveň by se odladily ještě další související procesy, které mohou být stále energeticky náročné, pak by stále šlo o obrovskou úlevu pro životní prostředí a také pro hospodářská zvířata, která jsou ve velkém porážena, aby mohla být uspokojena poptávka.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://techcrunch.com/2025/02/06/first-lab-grown-meat-treats-go-on-sale-in-the-uk-for-dogs
https://www.theguardian.com/environment/2025/feb/06/uk-pets-at-home-world-first-lab-grown-meat-dog-treats
https://www.eufic.org/en/food-production/article/lab-grown-meat-how-it-is-made-and-what-are-the-pros-and-cons
https://gfi.org/science/the-science-of-cultivated-meat/
https://edition.cnn.com/2023/06/23/business/lab-grown-meat-explainer/index.html
