Článek
Není parazit jako parazit. Parazité z podstaty své existence profitují z jiných organismů. Většinou se snaží svého hostitele nezabít, alespoň do doby, než se sám rozmnoží. Hostitel se často zvládne rozmnožit také. Kořenohlavec krabí však svého hostitele o jeho smysl života - rozmnožit se - připraví a vykastruje ho. Ovládá jeho chování, připravuje o živiny a zvyšuje riziko, že bude uloven.
Kořenohlavec krabí (Sacculina carcini)
Kořenohlavec krabí je zvláštní mořský parazit ze skupiny svijonožců. Svým životním cyklem a vůbec způsobem života, kdy ovlivňuje a řídí chování svého hostitele, je zajímavým objektem zkoumání. Pro nás laiky je však jeho způsob života poměrně děsivý.
Patří mezi korýše, ale svým vzhledem i chováním se od nich významně liší. Mezi kořenohlavci patří k nejvýraznějším druhům, a to kvůli své extrémní specializaci na kraby.
Popsat tohoto parazita není snadné, protože samci a samice se neuvěřitelně liší svým vzhledem. Začnu tedy radši od úplného začátku. Z vajíček se uvolní tisíce drobných larviček, které se rozplavou do okolní vody. Jejich první vývojové stádium, nauplius, je podobné jako u jiných korýšů. Je mikroskopické, se třemi pár končetin a jednoduchou stavbou těla. V tomto stádiu se krmí živinami z vajíčka a jinou potravu nepřijímá. Jediným jejím cílem je vyvinout se do dalšího stádia.
Tento krab byl napaden dokonce dvěma parazity naráz (viditelné dva váčky - externy, což jsou vnější části parazitů)
Malý nauplius se několikrát svlékne a promění v druhé stádium - infekční larvu zvanou cyprid. Jedná se o poslední larvální stádium, které už má velmi dobře vyvinuté smysly. Ty však nevyužívá proto, aby našlo potravu, protože potravu ještě stále nepřijímá. Aktivně však vyhledává potencionálního hostitele. Když ho najde - a v případě kořenohlavce krabího jde vždy o kraba - přichytí se na jeho povrch krunýře, obvykle v kloubních oblastech, protože tam je tenčí.
Infekce hostitele larvou záleží na pohlaví cypridu. Samičí larva pomocí styletu, takového zvláštního bodce, prorazí krunýř kraba a injikuje se do jeho těla. Tam se začne rozvíjet. Tato část parazita se dá nazvat jako interna. Když se rozvine uvnitř, začne se rozvíjet i vně pláště kraba. Tam vytvoří jakýsi měchýř, který se dá nazvat externou a tím v podstatě dokoná svoji proměnu v dospělého jedince.
Samci, na rozdíl od samice, takový vývoj neprodělávají. Ti mají vývoj stejný do stádia cyprida, ale zatímco samice vyhledává hostitele, do kterého pronikne, samec vyhledává takto „zahnízděnou“ samici. Když ji najde, pronikne do ní a stane se živým pohlavním orgánem, který v jejím těle bude oplodňovat její vajíčka. Jedna samice v sobě může „ubytovat“ jednoho až dva samce.
Larvy však nemají na růžích ustláno (bez ohledu na pohlaví). Na nalezení svého cíle, tedy hostitele nebo přichycené samice, mají jen několik málo dní a pokud se jim to nepovede, tak hynou. A snadné to není, protože kvůli své specializaci nemají moc na výběr. Nejčastěji vyhledávají kraba pobřežního (Carcinus maenas) a dokáží ho identifikovat pomocí chemických signálů.
Na břišní části kraba je viditelný měchýř - externa parazita
Pokud by se jednalo o pouhé využití těla hostitele, aby se samice parazita měla kde skrýt a rozmnožit, byli by na tom krabi ještě docela dobře. Jenže realita je drastičtější.
Přítomnost parazita v těle kraba vede k závažné změně v organismu hostitele. Přichycená parazitická samice produkuje látky, které zablokují nebo nahradí přirozené pohlavní hormony kraba. To způsobí, že nedochází k zrání pohlavních buněk - u samců spermií a u samic vajíček. Absence těchto hormonů vede dále k potlačení vývoje pohlavních žláz (u mladých jedinců) a k jejich atrofii (zmenšování) bez ohledu na vyspělost kraba. Krab je tak doslova vykastrován.
Kořenohlavec navíc inhibuje samotný tělesný růst kraba, který je zejména u samic nezbytný pro reprodukci. Aby samice mohly klást vajíčka, potřebují zvětšit tělní dutinu a kvůli tomu se musí svléknout. Jenže kořenohlavec tomuto růstu zabrání. Jde o další mechanismus, kterým zabrání krabovi v reprodukci.
Další změnou je přesměrování živin z hostitele do parazita. Interna, vnitřní část parazita, postupně prorůstá svými buňkami tělem hostitele a živiny, které by byly využity vlastními orgány kraba, využije parazit pro svůj vlastní prospěch. Krab tak i při dostatečném příjmu potravy strádá a je podvyživený.
A aby toho nebylo na chudáka kraba málo, parazit donutí kraba, aby se staral o potomky kořenohlavce. A udělá to velmi chytře. Externa, což je ten vnější měchýř parazita, napodobuje vlastní vak s vajíčky, který by krab měl, pokud by se jednalo o jeho potomky. Vizuální a taktilní (hmatové) vjemy u kraba spustí přirozené mateřské instinkty a krab začne o vak s vajíčky pečovat, jako kdyby byl jeho vlastní.
Nechává proudit vodu, aby se vajíčka okysličovala, čistí měchýř a samozřejmě chrání před predátory. Aby měl parazit jistotu, že se bude krab dobře starat, tak kromě toho, že ho vykastruje, aby neměl zájem o vlastní reprodukci, tak zároveň zvýší hladiny hormonů spojených s péčí o potomstvo. U samic to vyvolá přirozenou snahu pečovat o své potomky, zatímco u samců to v kombinaci s kastrací vyvolá jakousi „feminizaci“ krabího samce. Jejich tělo se trochu změní (např. se rozšíří břišní štítek) a samci se začnou chovat jako samice a vykazovat stejnou mateřskou péči. Když jsou pak larvy parazita připravené k vypuštění, krab jim pomáhá prouděním vody vyplavat.
Parazit tak připraví kraby o vlastní reprodukci, samcům změní jejich identitu, aby se cítili samicemi a nechá je pečovat o své potomky tak, jako kdyby byli jejich vlastní.
Život a chování tohoto parazita tak jsou docela děsivým úkazem toho, jaké formy života se během evoluce vyvinuly a také jak se dokázaly přizpůsobit jinému živočišnému druhu. Zároveň je ukázkou extrémního pohlavního dimorfismu (rozdíl v tělesné stavbě na základě pohlaví), kdy samice jsou plnohodnotnými parazity, zatímco samci jsou redukováni na organismus sloužící k pouhému oplodnění. Svým vlivem na chování krabů a schopnost jejich reprodukce tak ovlivňují i celý pobřežní ekosystém.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://theconversation.com/the-crab-castrating-parasite-that-zombifies-its-prey-27200
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9582164/
https://www.researchgate.net/publication/233271626_The_effect_of_Sacculina_carcini_infections_on_the_fouling_burying_behaviour_and_condition_of_the_shore_crab_Carcinus_maenas
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-8/strasny-korys.html
https://animaldiversity.org/accounts/Sacculina_carcini/
https://en.wikipedia.org/wiki/Sacculina_carcini
