Článek
Lehnout si a křičet. To je rada, kterou dávají ti, co jejich bodnutí už zažili. Bolest je podle nich tak nesnesitelná a intenzivní, že člověk stejně není schopen ničeho jiného než křiku. Naštěstí to nejhorší po pár minutách zase odezní. Vosy hrabalky, někdy přezdívané jako pavoučí vosy, však nejsou agresivní a pokud nemusí, tak nebodnou. Na pozoru se však před nimi musí mít pavouci, které využívají ke svému vývoji.
Vosy hrabalky (Pompilidae, hrabalkovití)
Hrabalka není jen jednoho druhu, ale je jich mnohem více, proto bude řeč o čeledi hrabalkovitých obecně. Tyto parazitické vosy patří mezi největší vosy vůbec a mohou dosahovat až odstrašujících 11 cm a jejich žihadlo může mít i něco lehce přes centimetr. Barva jejich těla je modročerná, jejich křídla jsou obvykle cihlově rezavá, na konečcích průhledná. Křídla však mohou mít u některých druhů i tmavou až černou barvu. Nohy jsou dlouhé a silné, aby byly schopné udržet velké pavouky.
Vyskytují se téměř na všech světadílech. Setkat se s nimi můžeme v Asii, Africe, Severní i Jižní Americe. Evropa naštěstí zůstala ušetřena. Své výrazné zbarvení (aposematické = odstrašující) si mohou dovolit, nemají totiž téměř žádného přirozeného nepřítele. Kdo by si také chtěl zahrávat s něčím tak nebezpečným… Výjimkou je např. v Severní Americe kukačka kohoutí zvaná také jako road runner (někdo si vybaví ptáka Uličníka z kresleného animáku o kojotovi a road runnerovi). Této kukačce se říká běžec, protože je schopná vyvinout rychlost v běhu až 42 km/hodinu. Ta se s hrabalkou dokáže vypořádat, ostatně troufne si i na mladé chřestýše.
Hrabalka Pepsis montezuma
Rozmnožování hrabalek je na jednu stranu neuvěřitelně zajímavé, na druhou stranu i poměrně drastické.
Když nadejde doba páření, což připadá na pozdní léto až podzim, samci hrabalek vysedávají na vrcholcích rostlin a vyčkávají, až kolem prolétne samice. Následují propracované tanečky v letu, při kterých navíc intenzivně „bzučí“ křídly. Čím složitější a precizněji předvedený letový vzor, tím větší šance na spáření. Když se spáření povede, jde si zase každý svou cestou. A samice se vydává hledat vhodného pavouka, kterým je sklípkan.
Jakmile sklípkana najde, jeho osud je zpečetěn. S pomocí dlouhých, silných nohou sklípkana uchopí a obratně do něj vbodne své žihadlo. S jeho pomocí do pavouka vpraví jed, který ho paralyzuje. Během několika sekund ztrácí sklípkan vládu nad svým tělem, ale neumírá.
Bezvládného pavouka odtáhne vosa do nory, kde mu na břicho naklade jedno jediné vajíčko. Po třech až čtyřech dnech se z vajíčka vyklube larva, která se začne živit pavoučím tělem. Do břicha prokouše díru a zaleze dovnitř. To by nebylo nic děsivého, kdyby nebohý pavouk nebyl stále živý. Larva se živí hemolymfou a tkáněmi, které pro pavouka nejsou životně důležité a on tak zůstává stále naživu. A to až do doby, kdy zkonzumuje i jeho srdeční tkáň a nervový systém a pavouk umírá. Nakonec se v něm larva zakuklí a později se z kokonu vylíhne dospělá vosa. A celý cyklus se může opakovat znovu.
Zajímavostí však také je, že dospělé vosy vůbec nejsou masožravé jako jejich larvy. Živí se nektarem a patří mezi významné opylovače. Teprve po páření začne samice vyhledávat sklípkana, kterého by ulovila, ale ne pro sebe, nýbrž pro svého potomka. A platí pravidlo, že čím větší sklípkan, tím lépe. Vydrží totiž delší dobu a larva se bude moci pořádně nadlábnout, aby se z ní pak stala větší vosa. Pokud by někdo pavouka zachránil, než se do něj pustí larva vosy, stejně mu to nepomůže a kvůli paralýze časem zahyne na udušení.
Délka života není příliš velká, zejména pro samce, kteří žijí v podstatě jen za účelem rozmnožení a umírají ve věku cca 2-3 měsíců. Samice žijí výrazně déle, ale stále se jedná o běžný „hmyzí“ život a umírají po 6-12 měsících života. K tomu je však potřeba přičíst ještě několik dalších měsíců, které vosa strávila ve stádiu larvy. To trvá podle druhu zhruba 10 měsíců, ale nadpoloviční část této doby stráví jako spící kukla.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://malt.org/wildlife/tarantula-hawk/
https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/insects-invertebrates/tarantula-hawk-wasp
https://www.nhm.ac.uk/discover/the-most-painful-wasp-sting-in-the-world-explained.html
https://eu.azcentral.com/story/entertainment/life/2024/09/13/tarantula-hawks-what-to-know/75164241007/
https://www.forbes.com/sites/scotttravers/2024/08/04/heres-why-the-tarantula-hawk-belongs-in-your-nightmares/
https://tpwd.texas.gov/publications/nonpwdpubs/introducing_birds/roadrunners/
