Penízek rolní - plevel, který se jen tak nevzdává. Jeho schopnost přežít však začala zajímat i vědce

Penízek rolní, Thlaspi arvense, znal dříve téměř každý. Dneska jej od vidění zná mnoho lidí, ale na název si vzpomene málokdo. Není totiž velký, není nápadně barevný, netvoří voňavé koberce ani překrásné květy, které by lákaly k fotografování. A tak trochu upadnul v zapomnění. Přesto má jednu vlastnost, díky níž se nedá splést, když si jí člověk jednou pořádně všimne. Jsou to jeho ploché, téměř okrouhlé šešulky, připomínající drobné mince. Právě ony daly rostlině české jméno penízek. A protože nejčastěji rostla a dodnes roste na polích, úhorech, okrajích cest a narušených půdách, přídomek rolní k ní sedí dokonale.

Na první pohled je to obyčejný plevel. Takový ten druh, který se objeví v záhonu dřív než zelenina, vyroste mezi bramborami, v obilí nebo na čerstvě zrytém kousku půdy, kde člověk ještě ani nestihl nic zasadit. Jenže právě tahle obyčejnost je na penízku rolním zajímavá. Doprovází nás tam, kde něco rozrušíme, převrátíme a necháme přírodě chvíli volný prostor.

Penízek rolní je jednoletá rostlina z čeledi brukvovitých. Do stejné čeledi patří třeba hořčice, řepka, kokoška pastuší tobolka, česnáček, ředkev nebo zelí. Když člověk zná květy brukvovitých rostlin, pozná příbuznost poměrně snadno. Květy penízku jsou drobné, bílé, se čtyřmi korunními lístky uspořádanými do kříže. Nejsou kdovíjak nápadné, ale při bližším pohledu jsou čisté a pravidelné.

Rostlina obvykle dorůstá několika desítek centimetrů, ale její velikost hodně závisí na podmínkách. Na chudé, suché a sešlapané půdě zůstane nízká a skromná. Na kypré, živinami bohaté půdě se dokáže vytáhnout mnohem výš a vytvořit rozvětvenou lodyhu s množstvím plodů. Listy jsou jednoduché, střídavé, spodní bývají řapíkaté, horní listy na lodyze přisedají a často ji jakoby objímají. Celá rostlina působí zeleně až šedozeleně, někdy trochu tužším dojmem.

Nejvýraznějším znakem jsou však plody. U brukvovitých se jim říká šešule nebo šešulky. U penízku rolního jsou široce okrouhlé až oválné, ploché, s úzkým křídlatým lemem a zářezem na vrcholu. Když dozrají, visí na rostlině jako drobné zelené, později žloutnoucí až hnědnoucí penízky. V této fázi je rostlina mnohem nápadnější než v době květu. Zatímco bílé kvítky snadno splynou s okolím, plodící penízek vypadá, jako kdyby někdo na lodyhu navěsil desítky placatých medailonků.

Penízek rolní je typický druh stanovišť, která člověk pravidelně narušuje. Daří se mu na polích, v zahradách, na rumištích, u cest, na náspech, v okrajích vinic, sadů i kolem kompostů. Má rád půdy bohatší na živiny, zejména tam, kde je dost dusíku. Nevadí mu otevřený prostor, konkurenci vysokých trav a zapojených porostů ale snáší hůř. Potřebuje příležitost, světlo a holou nebo alespoň rozvolněnou půdu.

Právě proto se často objevuje po rytí, orbě, výkopech nebo na nově založených záhonech. Semena čekají v půdě a jakmile se dostanou blíž k povrchu, využijí šanci. V tom je penízek rolní podobný mnoha jiným polním plevelům. Není to rostlina, která by se dlouho prala o místo v hustém trávníku. Je to rychlý kolonizátor. Když se objeví příležitost, hned ji využije.

V zemědělské krajině byl penízek rolní po staletí běžným plevelem obilnin, okopanin i zahradních kultur. Moderní zemědělství s herbicidy, čištěním osiva a intenzivním zpracováním půdy mnohé polní plevele potlačilo, ale penízek rolní nezmizel. Je dost přizpůsobivý, má široký ekologický záběr a dokáže se držet i mimo pole. Proto ho najdeme nejen na venkově, ale i v městských prolukách, u chodníků, kolem parkovišť nebo na zanedbaných pozemcích.

Na zahradě se penízek rolní chová jako klasický časný a houževnatý plevel. Klíčí rychle, roste bez velkých nároků a dokáže využít volné místo dřív než pěstované rostliny. Největší problém nastává ve chvíli, kdy ho člověk nechá vykvést a vytvořit semena. Jedna rostlina jich může vyprodukovat opravdu hodně a semena pak zůstávají v půdě jako zásoba pro další roky.

Zahrádkářsky je proto důležité nenechat se zmást jeho nenápadností. Malý penízek mezi zeleninou nevypadá škodlivě, ale pokud zaplodí, člověk si sám založí problém do budoucna. Nejlépe se odstraňuje mladý, dokud má mělký kořen a než se rozvětví. Ve vlhké půdě jde vytrhnout snadno. Když už kvete nebo tvoří šešulky, je lepší ho nenechávat ležet na záhonu, protože dozrávající plody mohou ještě semena dokončit. U plevelů obecně platí, že odstranění se vyplatí před dozráním semen.

Na druhou stranu není penízek rolní plevel typu pýru nebo svlačce. Nerozlézá se oddenky, netvoří pod zemí houževnatou síť a po vytržení z jednoho místa znovu neobrazí z úlomků kořenů. Jeho síla je v semenech a rychlosti, nikoliv v podzemní vytrvalosti. Kdo ho zvládne nenechat semenit, má z poloviny vyhráno.

Jak bylo výše psáno, penízek rolní patří do brukvovitých a stejně jako mnoho jeho příbuzných obsahuje látky, které mohou při porušení pletiv připomínat hořčici, ředkev nebo česnekově štiplavé tóny. Někdy se uvádí, že rozdrcené části rostliny mají výraznější pach, který nemusí být každému příjemný. U mladých rostlin může být chuť pikantní, nahořklá až hořčičná.

Právě tahle příbuznost s jedlými brukvovitými láká k otázce, jestli se dá penízek rolní jíst. Mladé listy se v minulosti místy používaly jako planá zelenina nebo kořenící přísada, podobně jako jiné štiplavé jarní byliny. Semena mohou mít hořčičný charakter. Není to ale rostlina, kterou by bylo rozumné doporučovat k běžné konzumaci ve větším množství. Jednak roste často na místech, kde může být půda znečištěná, jednak brukvovité obsahují různé bioaktivní látky, které v malém množství patří k jejich zajímavosti, ale ve velkém už nemusí být vhodné pro každého.

Jako ochutnávka z čistého místa, u mladé rostliny a s jistým určením, může penízek rolní patřit do světa planých jedlých rostlin. Jako salátová surovina pro velké používání ale ne.

U mnoha běžných plevelů se v minulosti objevovalo i léčebné využití. Penízek rolní nebyl výjimkou. Lidové léčitelství si všímalo hlavně druhů, které byly dostupné, snadno sbíratelné a něčím chuťově nebo pachově výrazné. Brukvovité rostliny se díky své štiplavosti spojovaly s podporou trávení, pročištěním nebo s různými zevními použitími. U penízku rolního se v historických zmínkách objevuje použití semen či nati, ale nejde o bylinu, která by dnes patřila mezi běžně doporučované léčivky.

Zajímavé je, že penízek rolní se v posledních letech objevuje i v úplně jiném světle. Nejen jako plevel, ale jako rostlina s možným hospodářským využitím. V angličtině se často označuje jako field pennycress a zkoumá se mimo jiné jako možná olejnina nebo meziplodina. Důvod je prostý - je jednoletý, rychle roste, snáší chladnější období a jeho semena obsahují olej.

Myšlenka je lákavá hlavně v zemědělských systémech, kde by mohl růst v době, kdy pole jinak zůstává prázdné. Taková rostlina by chránila půdu před erozí, poutala živiny, omezovala vyplavování dusíku a zároveň poskytla sklizeň semen pro technické využití. Z oleje se zkoumá například výroba biopaliv nebo průmyslových produktů. Rostlina, kterou zemědělci dlouho považovali za protivníka, se může v určitých podmínkách stát užitečnou plodinou.

To ovšem neznamená, že by se z penízku rolního přes noc stala nová řepka. Planý druh má svoje limity. Může nestejnoměrně dozrávat, semena mohou vypadávat, rostliny mají znaky plevele a pro zemědělské využití je potřeba šlechtění. Věda se právě proto snaží vybírat a upravovat linie, které by byly předvídatelnější, výnosnější a vhodnější pro pěstování. Je to krásný příklad toho, jak se hranice mezi plevelem a plodinou může měnit podle toho, co od rostliny zrovna potřebujeme.

Slovo plevel v nás často vyvolá představu něčeho nežádoucího. Z pohledu zahrádkáře nebo zemědělce je to pochopitelné. Plevel bere pěstovaným rostlinám vodu, živiny a světlo, ztěžuje sklizeň a někdy hostí choroby nebo škůdce. Jenže v přírodě neexistuje kategorie „zbytečná rostlina“. Existují jen rostliny, které se dostaly do střetu s našimi plány.

Penízek rolní poskytuje pyl a nektar drobnému hmyzu, i když není tak atraktivní jako velké kvetoucí byliny. Je součástí potravy některých bezobratlých a v otevřené krajině patří do společenstev raných sukcesních stanovišť. Kde člověk zryje, odhrne nebo obnaží půdu, tam podobné druhy rychle zakryjí holý povrch. Z ekologického hlediska je to důležitá služba. Holá půda je zranitelná. Snadno vysychá, přehřívá se, splavuje ji déšť a odnáší vítr. Rostliny, které ji rychle obsadí, se nám sice nemusí hodit do záhonu, ale krajina je potřebuje.

Penízek rolní je tedy možné vnímat dvojím pohledem. V mrkvi nebo cibuli je to protivník. Na okraji polní cesty je to součást běžné plané vegetace. A pro vědce může být dokonce kandidátem na užitečnou meziplodinu.

Penízek rolní se může laikovi plést s dalšími brukvovitými rostlinami, hlavně v době, kdy ještě nemá plody. Bílé čtyřčetné květy má mnoho druhů. Kokoška pastuší tobolka má také drobné bílé květy a je velmi běžná, její plody jsou ale trojúhelníkovité až srdčité, nikoli okrouhlé penízkovité. Česnáček lékařský má větší listy a při promnutí voní po česneku. Různé huseníky, řeřišnice nebo penízkovité příbuzné druhy mohou působit podobně, ale plody penízku rolního jsou pro určení velmi dobrým vodítkem.

U penízku je proto nejlepší počkat na fázi plodů. Jakmile se objeví ploché kulaté šešulky s lemem, je rostlina mnohem čitelnější. V zahradě to má i praktickou stránku. Pokud si nejsme jistí u mladé rostlinky, můžeme jednu nechat chvíli dorůst na okraji záhonu a podle plodů ji určit. Jakmile víme, co hledáme, příště už ji poznáme dřív.

Penízek rolní je obyčejná rostlina, ale obyčejnost neznamená nezajímavost. V jeho drobných plodech je kus staré venkovské obraznosti, protože lidem připomínaly peníze. V jeho výskytu je příběh polí, zahrad a půdy neustále obracené lidskou rukou. V jeho houževnatosti je strategie jednoletého plevele, který nesází na sílu kořenů, ale na množství semen a rychlé využití příležitosti. A v současném výzkumu je i překvapivá možnost, že se z kdysi obtížného polního plevele může stát užitečná rostlina pro budoucí zemědělství.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://pladias.cz/taxon/overview/Thlaspi%20arvense

http://www.naturabohemica.cz/thlaspi-arvense/

https://www.celostnimedicina.cz/penizek-rolni/

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/tpj.12267